Jak se obrana útokem v ochraně osobnosti může zvrtnout aneb co je horší „rasista“ nebo „pedofil“
Někdo Vás urazí a Vy mu to vrátíte, i s úroky. Jaké to může mít následky? Toto mimo jiné řešil britský soud v případu Blake & Fox [2024] EWHC 146 (KB).
Shrnutí případu
Dne 1. října 2020 reagoval Laurence Fox (herec a politická postava) na tweet supermarketu Sainsbury’s, který oslavoval Měsíc černošské historie. Obvinil supermarket z podpory rasové segregace a vyzval zákazníky k bojkotu obchodu.
Dne 4. října 2020 reagovali herci Nicola Thorp, Simon Blake (generální ředitel organizace Mental Health First Aid) a Colin Seymour (profesionální drag umělec známý pod uměleckým jménem „Crystal“) samostatnými tweety, v nichž označili Foxe za „rasistu“.
Fox následně odpověděl citovanými tweety, ve kterých je nazval „pedofily“.
Poté, co pan Fox odmítl veřejnou omluvu, podali Blake, Seymour a Thorp na Foxe žalobu na ochranu pověsti. Pan Fox reagoval protinárokem, ve kterém tvrdil, že „rasistické tweety“ vážně poškodily jeho pověst.
Klíčové právní otázky, které soud řešil byly:
1) Vážná újma
Podle § 1(1) Zákona o pomluvě z roku 2013 musí být prokázáno, že zveřejněný výrok způsobil nebo pravděpodobně způsobí vážnou újmu na pověsti.
V případech hromadného šíření soudy uznávají, že není praktické dokazovat, jak konkrétní čtenáři reagovali. Ve věci Lachaux v. Independent Print Ltd [2019] UKSC 27 bylo stanoveno, že lze použít tato kritéria:
- význam slov,
- situaci žalobce,
- okolnosti zveřejnění,
- pravděpodobnost vážné újmy.
Tato kritéria byla aplikována se závěrem, že:
- Označení někoho za pedofila je mimořádně závažné a pravděpodobně způsobí vážnou újmu.
- Foxovy tweety byly masově šířeny, a to nejen díky jeho velkému počtu sledujících na Twitteru, ale také v hlavních médiích.
- Přestože byly tweety později smazány, jejich screenshoty se šíří dodnes.
- Oba žalobci byli veřejně známí jako aktivisté za práva LGBTQ+, takže obvinění z pedofilie na základě homofobních stereotypů bylo obzvlášť škodlivé.
- Oba pracovali s dětmi, což znamenalo, že obvinění z pedofilie zvlášť poškodilo jejich profesní pověst.
Foxovo tvrzení, že obvinění z rasismu je stejně škodlivé jako obvinění z pedofilie, soud odmítl. Označení Foxe za rasistu soud vyhodnotil jako názor, nikoliv jako tvrzení o faktu.
2) Foxův protinárok
Pan Fox tvrdil, že jeho herecká kariéra byla zničena v důsledku „rasistických tweetů“, ale soud zjistil, že:
-
Neexistuje žádný důkaz, že Foxova agentka ho přestala zastupovat kvůli těmto tweetům.
-
Fox již předtím vzbuzoval kontroverze, například výroky o „All Lives Matter“ a vystoupením v pořadu Question Time, což mohlo mít větší vliv na jeho kariéru než tweety.
-
Soud dospěl k závěru, že Foxova reputace byla ovlivněna především jeho vlastními výroky, a ne výroky žalobců.
-
Soud rovněž rozhodl, že není nutné přesně definovat slovo „rasista“, aby bylo možné určit význam výroku.
3) Obrana „odpověď na útok“
Fox tvrdil, že jeho tweety byly legitimní reakcí na to, že ho žalobci označili za rasistu.
Soud však tento argument zamítl jako „beznadějný“, protože:
- Odpověď musí být přiměřená a relevantní k původnímu obvinění.
Označení žalobců za pedofily nebylo ani relevantní, ani přiměřené, šlo o čistou pomstu.
Tento případ ukazuje, že při posuzování otázky vážné újmy platí zásada kauzality, a že žalobce, který chce uspět v žalobě na ochranu své osobnosti, musí prokázat, že zveřejněný výrok způsobil nebo pravděpodobně způsobí vážnou újmu na jeho pověsti.
Soud rozhodl ve prospěch žalobců. Foxovy tweety o pedofilii způsobily vážnou újmu na pověsti žalobců, zatímco Foxův protinárok byl zamítnut, protože neprokázal, že tweety o rasismu měly závažný dopad na jeho kariéru. Soud v rozsudku! konstatoval, že na základě toho nemusel řešit, zda pan Fox rasistou je nebo není, protože by to bylo těžké.
Co si lze z rozhodnutí z Common law systému vzít? Názornou ukázku obrany útokem, která však díky své nepřiměřenosti způsobí mnohem citelnější zásah není legitimní obranou. V české judikatuře taková obrana zeslabuje nárok na satisfakci za prokazatelný zásah. Rovněž v českém právu je potřeba prokázat alespoň ohrožení osobnostních práv, nicméně se však setkáváme s tím, že i přesto, že žalobce neprokáže újmu, je merito tvrzení i hodnotícího úsudku vždy předmětem dokazování. Zda je žalobce rasista nebo pedofil by zcela jistě bylo předmětem dokazování.
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.




