JUDr. Libor Vávra

Nedbalostní trestný čin nelze spáchat v pokračování, neboť chybí základní zákonný znak, totiž jednotný záměr ve smyslu § 116 TrZ. Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne dne 18. dubna 2013, sp. zn. 44 To 141/2013

Je v rozporu se zásadou předvídatelnosti soudního rozhodnutí, dojde-li k uložení diametrálně odlišného trestu trestním příkazem a následně rozsudkem soudu prvního stupně, aniž by dokazování přineslo nové argumenty rozhodné pro úvahu o druhu a výši trestu. Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18.4.2013, sp.zn. 44 To 141/2013

Gremiální porada, která se konala na Městském soudě v Praze dne 9. října tohoto roku, měla jako první bod svého programu „Zaujetí stanoviska k posuzování déletrvající distribuce drog (§ 283 tr. zákoníku) jakožto trestného činu pokračujícího nebo trvajícího“.

Opakovaná nekázeň obžalovaného v silničním provozu předcházející trestnému činu v dopravě je pádným důvodem k uložení trestu zákazu činnosti. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27.11.2013, sp.zn. 6 To 368/2013

Opakované nerespektování závazných pokynů odvolacího soudu ze strany soudu prvního stupně je důvodem k nařízení, aby věc projednal a rozhodl jiný samosoudce. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27.11.2013, sp.zn. 6 To 374/2013

Článek pod názvem „Komentář: Pochybení vazebního soudu“ publikovali na tomto serveru dne 10. října Pavel Kohút a Mgr. Michal Sýkora z AK Gřivna. Povšimli si totiž mediálně přetřásaného rozhodnutí stížnostního senátu Městského soudu v Praze, který při přezkumu napadeného usnesení o vzetí do vazby propustil na svobodu obviněného, stíhaného pro trestný čin vraždy.

Ne každá dispozice s věcí proti příkazu svěřitele může být bez dalšího považována za její přisvojení ve smyslu § 206 trestního zákoníku. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2013, sp. zn. 6 To 372/2013

K naplnění zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu zpronevěry podle § 206 trestního zákoníku není zapotřebí, aby pachatel jednal v úmyslu obstarat sobě nebo jinému z věci trvalý prospěch, tedy obohatit sebe nebo jiného. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2013, sp.zn. 6 To 372/2013

Je povinností soudu rozhodujícím o dalším ponechání obviněného ve vazbě, aby se zabýval také otázkou, zda vyšetřování probíhá plynule a zda ve věci nenastaly neodůvodněné průtahy.

Jak široká má být svoboda slova, ústavou zaručená, ale samozřejmě zákony v určitých směrech omezená? To je v rukou zákonodárce, aby svou politickou vůli vtělil do konkrétních ustanovení. Na soudci pak je, aby zákon v konkrétních případech vyložil. Zejména u polických projevů, dotýkajících se navíc dvou totalitních ideologií, které tak tvrdě zasáhly do života Evropy ve dvacátém století, to však stále vzbuzuje emoce.

Pouhý fakt prokázané účasti na místě činu nepostačuje k naplnění všech zákonných znaků spolupachatelství k trestnému činu. Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. března 2014, sp. zn. 67 Tmo 3/2014

Začnu tam, kde jsem ve svém článku (Naprosto subjektivní a lokálně omezené postřehy k výběrovým řízením na soudní funkcionáře, Soudce 7-8, 2012) před dvěma lety skončil:

Pouze z okolnosti, že spoluobvinění jsou na útěku, a že by proto se s nimi mohl obviněný na výpovědích domlouvat, nelze dovozovat existenci koluzní vazby, navíc tuto okolnost jednak nelze klást obviněnému k tíži. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. února 2014, sp. zn. 8 Tmo 1/2014

Nejsou dány podmínky pro zastavení trestního stíhání z důvodu § 172 odst. 2 písm. a) tr.ř., když se jednalo v podstatě o shodný druh trestné činnosti, navíc se při zadržení policií obviněný vždy vydával dokonce za stejnou osobu, když využil znalosti jeho osobních údajů a nepochybně tím sledoval možnost vyhnout se trestnímu stíhání. Komentář k usnesení Městského soudu ze dne 18. 9. 2001, sp. zn. 4 Tz 188/2001

Dvojím marným předvoláním svědka a jedním pokusem o doručení předvolání prostřednictvím policie nelze naplnit zákonné předpoklady pro závěr, že by byly naplněny podmínky uvedené v písm. a) v § 211 odst. 2 tr. řádu, tedy, že by bylo nějak doloženo, že osoba svědka zemřela nebo se jinak stala nezvěstnou. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 67 Tmo 1/2014

Započítání vazby a trestu, upravené v § 92 trestního zákoníku se zdá na první, druhé i třetí přečtení velmi přehlednou, jednoduchou a snadno aplikovatelnou normou. Přitom tyto čtyři odstavce přinášejí mnohokrát velmi sporné výkladové momenty (a to se nebudeme věnovat započítání vazby a trestu vykonaných v cizině dle § 93 TrZ!).

Organizovanou skupinou se rozumí sdružení nejméně tří osob trestně odpovědných, jejichž vzájemná součinnost na realizování trestné činnosti vykazuje takovou míru plánovitosti jejího průběhu a tomu odpovídající rozdělení a koordinaci úloh jednotlivých účastníků, že tyto okolnosti zvyšují pravděpodobnost úspěšného provedení trestného činu, a tím i jeho škodlivost pro společnost. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 4. 2014, sp. zn. 12 Ntd 5/2014

Jedovaté jazyky v naší justici občas komentují údajné snahy některých senátů Nejvyššího soudu ČR získat z každého projednávaného případu judikát a z kdejakého zločinu sotva okresního významu vyrobit smysluplnou právní větu celostátního dopadu.

Jestliže nalézací soud na základě hodnocení provedených důkazů má za prokázané, že jednáním obžalovaného vznikla ostatním soutěžitelům újma ve větším rozsahu, potom je nezbytné, aby tento zákonný znak soud konkrétně dovodil z provedených důkazů a náležitě ho ve výroku i v odůvodnění rozsudku specifikoval. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. 12 To 13/2013

Jsou-li dány konkrétní skutečnosti odůvodňující vazební důvod dle § 67 písm.c) tr.ř., spočívající v trestní minulosti obviněného, tak jejich pádnost dále posiluje jakákoli absence informací o legálním zdroji jeho příjmů.

„Vzhůru k novému řádu!“, zvolala nová ministryně spravedlnosti krátce poté, co převzala resort. Jistě, že nejde o snahu změnit řád společenský, ale procesní. Vyhlásila, že mezi priority svého působení v úřadu zařazuje přípravu, a nejlépe i přijetí nových procesních předpisů v občanskoprávním a trestním řízení.

Rozhodování o vazbě neprobíhá jen na počátku trestního stíhání, kdy případně dochází k samotnému uvalení vazby, ale prolíná se celým trestním řízením.

Jestliže se odsouzený ke spáchání trestného činu zjevně nedoznal, musela být dle odvolacího senátu jeho subjektivní vina (subjektivní stránka, úmyslné zavinění) dovozena jinak. Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. října 2012, sp. zn. 5 To 388/2012

Zatímco skupina Lucie své postoje a názory na termín "větší než malé množství lásky", které jejím fanouškům připomněl nedávno uvedený stejnojmenný muzikál, nemusí blíže vysvětlovat a zdůvodňovat, " větší než malé množství drogy" je opět na pořadu dne a v pojmech " větší rozsah", " značný rozsah" a " velký rozsah" u drogových deliktů po krátkém období stability i nadále tápeme.

Když se mě před časem kolegyně tázala na můj názor ohledně možnosti vyslechnout v hlavním líčení jako svědka zmocněnce poškozeného, měli jsme oba vcelku jasno. Ustanovení § 50 odst. 2 trestního řádu zní srozumitelně