Vzniklou nejistotu přinesl nález Ústavního soudu sp.zn. Pl. ÚS 13/12 ze dne 23. července 2013. Připomeňme si, oč jde.
Trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku spáchá ten, kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed. V této základní skutkové podstatě se nevyžaduje žádný rozsah činu ani konkrétní množství omamné nebo psychotropní látky či dalších zde uvedených látek. Přísnější postih pak hrozí pachateli podle § 283 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, spáchá-li tento trestný čin "ve značném rozsahu", nebo podle § 283 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, spáchá-li takový čin "ve větším rozsahu" vůči dítěti nebo "v množství větším než malém" vůči dítěti mladšímu patnácti let. Ještě přísnější postih je stanoven podle § 283 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, pokud pachatel spáchá uvedený trestný čin "ve velkém rozsahu", resp. podle § 283 odst. 3 písm. d) tr. zákoníku "ve větším rozsahu" vůči dítěti mladšímu patnácti let. V čtvrtém odstavci § 283 se pak objevuje již jen prospěch velkého rozsahu.
Z citace zákona je zřejmé, že rozsah, v němž je trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy spáchán, je kvalifikační okolností a vztah a návaznost jednotlivých zákonných ustanovení svědčí pro závěr, že pořadí "v množství větším než malém", "ve větším rozsahu", "ve značném rozsahu"a "ve velkém rozsahu" vyjadřuje posloupnost od nejmenšího po největší množství drog, s nimiž pachatel neoprávněně nakládá. Trestní zákoník však toto množství blíže neupřesňuje, pouze v ust. § 289 odst.2 zmocnil vládu, aby svým nařízením stanovila, jaké je "množství větší než malé". K tomu došlo nařízenímvlády č. 467/2009 Sb., v jehož příloze č. 2 byly uvedeny obvyklé typy drog , dále jaké množství drogy se považuje za "množství větší než malé", co je účinnou psychotropní látkou a jaké je její nejmenší množství, jež musí obsahovat látka označená jako droga, aby bylo její zkoumané množství považováno za " množství větší než malé".
Jelikož ovšem i nadále absentoval předpis, který by upravoval množství drogy potřebné pro naplnění znaků"ve větším rozsahu", "ve značném rozsahu"a "ve velkém rozsahu", význam těchto pojmů musel být vymezován cestou soudního výkladu zákona. A kdo se kdy pokoušel prokousat judikaturou mapující tuto oblast, dobře ví , že to byla cesta poměrně náročná a kostrbatá než se přes řadu judikátů lišících se v kvantitativních výkladech těchto "rozsahů" řádově i o kilogramy ( vzpomeňme rozhodnutí NS ČR 7 Tdo 1337/2010, které určilo poměr jednotlivých rozsahů jejich vzájemnými dvacetinásobky, čímž se kupříkladu u marihuany dostalo spáchání " ve velkém rozsahu" na 12 kg účinné látky a 127 kg sušiny ) dospělo k všeobecně přijímanému sjednocujícímu stanovisku.
Sjednocující stanovisko zaujal velký senát trestního kolegia NS ČR ve svém usnesení 15 Tdo 1003/2012, podle něhož znaky trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy "ve větším rozsahu", "ve značném rozsahu" a "ve velkém rozsahu" ve smyslu § 283 odst. 2 písm. c), d), odst. 3 písm. c), d) tr. zákoníku lze dovodit z určitého násobku takového množství omamné látky, psychotropní látky nebo přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku, které je podle nařízenívlády č. 467/2009 Sb., ve znění nařízenívlády č. 4/2012 Sb., označeno jako "množství větší než malé" (viz třetí a pátý sloupec přílohy č. 2 k citovanému nařízení vlády). Za "větší rozsah" se pak považuje desetinásobek množství většího než malého. O "značný rozsah" se jedná tehdy, jde-li o desetinásobek takto určeného většího rozsahu a "velkým rozsahem" je desetinásobek popsaným způsobem stanoveného značného rozsahu.
Primárně se přitom vychází z násobku množství účinné látky (drogy) vymezeného jako množství větší než malé ve smyslu nařízenívlády č. 467/2009 Sb., ve znění nařízenívlády č. 4/2012 Sb. (pátý sloupec v jeho příloze č. 2). Teprve v případě, když není možné zjistit přesné množství účinné látky (např. proto, že omamná nebo psychotropní látka již není k dispozici), vychází se z celkového množství drogy, se kterou pachatel neoprávněně nakládal ve smyslu § 283 odst. 1 tr. zákoníku (třetí sloupec v příloze č. 2 citovaného nařízení vlády). Přitom nesmí existovat pochybnosti o tom, že pachatel neoprávněně nakládal s drogou, která měla obvyklou kvalitu.
Odůvodňují-li to okolnosti případu, může pachatel naplnit znak "ve větším rozsahu", "ve značném rozsahu" a "ve velkém rozsahu" ve smyslu § 283 odst. 2 písm. c), d), odst. 3 písm. c), d) tr. zákoníku i při takovém množství drogy, se kterou neoprávněně nakládal, které zcela neodpovídá celému desetinásobku požadovaného množství. To platí i v opačném případě, tedy když pachatel sice formálně a nikoli výrazně naplnil zmiňovaný desetinásobek příslušného rozsahu, avšak okolnosti případu svědčí pro závěr o použití mírnější právní kvalifikace.
Citované sjednocující stanovisko tedy kromě primárního kvantitativního hlediska ( množství drogy ) přitakalo i respektování dalších okolností případu, jimiž jsou ve světle dřívějších judikátů především způsob, jakým pachatel s drogami nakládal, doba, po kterou tak činil, počet osob, jimž je opatřil, výše peněžní částky, kterou utržil, případně i jiné skutečnosti. Jak jsem však zmínil v úvodu, výkladová jednotnost v dané problematice utržila ránu v podobě nálezu Ústavního soudu sp.zn. Pl. ÚS 13/12 ze dne 23. července 2013. Tímto nálezem totiž Ústavní soud zrušil ustanovení § 289 odst.2 tr. zákoníku ve slovech " a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů" a současně zrušil i ustanovení § 2 a přílohu č.2 nařízenívlády č. 467/2009 Sb. ve znění nařízenívlády č. 4/2012 Sb. Do výkladu odůvodnění se nechci pouštět, ve stručnosti však lze shrnout, že Ústavní soud popřál sluchu navrhovatele Okresního soudu v Liberci a konstatoval, že zmocňovací ustanovení § 289 odst.2 tr.zákoníku je ve zrušené části v rozporu s čl. 39 Listiny základních práv a svobod, tedy se zásadou nullum krime sine lege. Považoval-li totiž zákonodárce za podstatné přesně definovat, jaké je pro účely právní kvalifikace skutkových podstat trestných činů množství větší než malé u psychotropních látek, pak tak mohl učinit toliko formou zákona a nikoli podzákonné normy.
A jsme tam, kde jsme byli. Množství větší než malé nemáme definováno, navíc v důsledku rozhodnutí Ústavního soudu takříkajíc obživly i judikáty předcházející vydání zrušeného vládního nařízení. Můžeme proto jen s ulehčením přivítat nejnovější návrh Nejvyššího soudu ČR na zaujetí stanoviska v otázce výkladu pojmu " množství větší než malé" a informaci tímto soudem rozeslanou. Podle ní je v zájmu zachování jednoty soudního rozhodování do doby, než bude příslušné stanovisko vydáno, racionální vycházet při řešení naznačené otázky z dosavadní soudní praxe. Tedy té, která se odvíjela od zrušeného nařízenívlády č. 467/2009 Sb. ve znění nařízenívlády č. 4/2012 Sb. Nu, proč to také někdy neudělat jednoduše, když složitě to jde vždy.
V každém případě zůstává otázka, zda lze Medvídkem z Bogoty spáchat čin ve značném nebo velkém rozsahu, i nadále otevřená...
Diskuze k článku ()