Články s tagem: svěřenský fond

V české právní nauce i praxi se objevuje tendence asociovat svěřenský fond s fundačními strukturami a při výkladu otázek týkajících se fungování svěřenského fondu se obracet k pravidlům občanského zákoníku použitelným pro nadace a nadační fondy.

V praxi jsou entity pro správu majetku čím dál častěji zřizovány za soukromým účelem. Je-li však v rámci správy majetku zřizována entita za veřejně prospěšným účelem, setkáváme se s jistými odlišnostmi oproti entitám, jejichž využití typicky spočívá v mezigeneračním předání majetku, zajištění rodiny do budoucna či např. zajištění kontinuálního chodu podnikatelských struktur do entity vložených v době jakékoliv nezpůsobilosti zakladatele.

Nejvyšší soud vyjasnil, jak žalovat svěřenského správce a kdy lze přezkoumávat (ne)platnost založení svěřenského fondu.

O svěřenských fondech bylo nejen na stránkách tohoto časopisu napsáno mnoho. Nabídnu tedy ryze praktický pohled na tento specifický právní institut, a to z pohledu „AML“ (anti-money laudering) povinné osoby – banky.

V dalším díle našeho seriálu se zaměříme na téma správy majetku v mezinárodním kontextu. S globalizací a vzrůstající mobilitou obyvatelstva nabírá tento aspekt správy majetku na stále větším významu. Znalost zahraničních forem správy majetku umožňuje nabídnout zakladatelům širší paletu nástrojů, které jsou schopné naplnit jejich záměry a potřeby včetně zajištění odpovídající diverzifikace rizik.

V uplynulých šesti měsících jsme se postupně zaměřili na téma svěřenských fondů, které jsou nejčastěji využívaným nástrojem sloužícím ke správě soukromého majetku v České republice, kdy jejich počet dosahuje téměř pěti tisíc. V následujícím pokračování našeho seriálu se na téma správy majetku podíváme s drobným odstupem a představíme si další nástroje, které jsou využívány ke správě (nejen) rodinného majetku.

Svěřenské fondy jsou běžnější nejen v běžném životě, ale též u soudů. Rozhodovací praxe se nejen ustaluje, ale objevuje též nové otázky. Co se událo? Kam judikatura spěje?

Svěřenské fondy jsou běžnější nejen v běžném životě, ale též u soudů. Rozhodovací praxe se nejen ustaluje, ale objevuje též nové otázky. Co se událo? Kam judikatura spěje?

Svěřenské fondy jsou stále běžnější nejen v běžném životě, ale též u soudů. Rozhodovací praxe se nejen vytváří, ale objevuje též nové otázky. Co se událo? Kam judikatura spěje?

Se založením a následným fungováním svěřenského fondu souvisí celá řada administrativních činností, zejména povinnosti související se zápisem některých údajů o svěřenském fondu do veřejnoprávních evidencí. V posledním díle našeho seriálu se proto zaměříme na vybrané oblasti veřejného práva – zápis do evidence svěřenských fondů, dopad novely zákona o skutečném majiteli na svěřenské fondy a otázku zápisu svěřenského fondu do obchodního rejstříku.

Jak bylo slíbeno v posledním dílu našeho seriálu, tématem tohoto článku bude hlavní atribut svěřenského fondu, kterým je majetek. Postupně se zaměříme na problematiku vkladu a následného zvýšení majetku, otázky související s plněním ze svěřenského fondu a rovněž na daňové souvislosti uvedeného.

V dalším díle našeho seriálu se zaměříme na téma zřízení, vzniku a následného zániku svěřenského fondu. Postupně bude rozebrán proces zřízení a vzniku svěřenského fondu, a to včetně rozlišení svěřenského fondu zřízeného inter vivos a mortis causa.

Aktuální díl seriálu o svěřenských fondech se bude věnovat osobám zúčastněným na svěřenském fondu, a to jak těm, které jsou nezbytné k jeho vzniku, tak i těm, které často figurují ve svěřenském fondu, avšak jejich účast není povinná.

Katastrální vyhláška je technický předpis, který často zůstává stranou advokátní veřejnosti. Poslední změna si však zaslouží pozornost všech, kteří mají co do činění se svěřenskými fondy. Rovnou prozraďme, že změna je pozitivní!

V prvním díle tohoto seriálu jsme se zaměřili na vymezení svěřenského fondu. V tomto se budeme věnovat jeho původu, vývoji a komparaci českého svěřenského fondu se zahraničními alternativami.

Svěřenský fond se pomalu, ale jistě stává etablovaným nástrojem pro účely správy majetku a navazuje tak na zahraniční trusty a trust-like entity, které se těší dlouhodobé oblibě. V úvodním článku tohoto seriálu se zaměříme na vymezení svěřenského fondu, otázku jeho právní osobnosti, jednání za fond a jednotlivé typy svěřenských fondů.

Nejvyšší soud nedávno přijal do své sbírky usnesení, které jednoznačně rozptyluje jeden z mylných dojmů váznoucí na svěřenských fondech. Jedná se přitom o trestní rozhodnutí. O co šlo? A jaká je návaznost na starší insolvenční rozhodnutí?

Předání firmy, kterou jste pracně vybudovali, svým potomkům může pro mnoho zkušených a úspěšných podnikatelů představovat opravdový právní oříšek.

Soudy rozhodují ve sporných otázkách svěřenských fondů. Jaká jsou nejnovější usnesení a co z nich vyplývá? Případy hodnotí expert na svěřenské fondy.

Mezigenerační předání majetku je jednou z častých příčin ztráty jeho hodnoty. Soukromé právo sice zná řadu prostředků pro zachování celistvosti majetku, někde však stále tápe.

Svěřenské fondy nemusí být zakládány pouze pro správu rozsáhlých majetků nebo v rámci korporátních struktur, úspěšně je lze využít i při řešení zcela obvyklých rodinných záležitostí a situací. Jelikož statut fondu popisuje širokou škálu pravidel, které určují fungování fondu, a jeho změna připadá v úvahu pouze v zákonem stanovených případech, přípravě statutu je potřeba věnovat patřičnou pozornost.

Praha 21. července (ČTK) - Přezkoumání pravdivosti údajů o skutečných majitelích firem má podle vládního návrhu nového zákona záležet na uvážení soudu. Senátorům z komise, která se zabývá auditními zprávami o dotacích EU pro holding Agrofert, se to příliš nezamlouvalo. Předlohu by chtěli upravit. Terčem výtek bylo rovněž ustanovení, které podle kritiků nahrává premiéru Andreji Babišovi (ANO) ve sporu o střet zájmů.

Fundace a svěřenské fondy vykazují z funkcionálního pohledu shodné znaky, a proto je vhodné pojímat je ve vzájemné souvislosti. Svěřenský fond, transplantovaný do českého právního řádu jako jedna z forem „trust-like“ institutů, by měl být vykládán v kontextu, z historického pohledu bazálního, fundačního (nadačního) práva.

Za necelých šest let od nabytí účinnosti občanského zákoníku, který do našeho právního systému svěřenské fondy nově přinesl, vzniklo v České republice téměř 2000 svěřenských fondů. Přitom počet nově vzniklých svěřenských fondů v posledních měsících a letech roste v řádu desítek až stovek procent.

Premiér Andrej Babiš vložil Agrofert do dvou svěřenských fondů AB Private Trust I a II. Ponechal si však rozhodovací pravomoci nad správci a nad vloženým majetkem. Stal se také jedinou osobou, která z něj může mít prospěch. Jedná se tedy vůbec o svěřenství? Medializace Babišova konfliktu zájmů zdůraznila, že český právní systém se teprve učí primární zásady svěřenských fondů.