Vedle katastrálního zákona je pro právní praxi významná též katastrální vyhláška, tedy vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „ČÚZK“ a „KatZ“). Technické předpisy bývají často opomíjeny. Změna provedená novelou, vyhláškou ČÚZK č. 346/2022 Sb. (dále jen „Novela“) je přitom zásadní, neboť po dlouhých letech napravuje nežádoucí stav.
Předchozí stav a kritika
Před účinností Novely, tedy do 31. 12. 2022, nakládala KatV se svěřenským fondem velmi otevřeně. Klíčovým byl § 15, podle jehož odst. 2 se u majetku ve svěřenském fondu evidovaly následující údaje:
a) text „svěřenský správce“,
b) údaje o svěřenském správci,
c) označení svěřenského fondu,
d) údaj o době trvání svěřenského fondu,
e) spoluvlastnický podíl,
f) údaje o nemovitosti, která náleží do majetku svěřenského fondu,
g) údaj o tom, že k užívání nemovitosti, která náleží do majetku svěřenského fondu, slouží nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví,
h) údaj o uložení dohody spoluvlastníků o správě nemovitosti do sbírky listin a
i) údaje o zakladateli.
Toto znění bylo účinné od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2022, tedy již od zavedení svěřenských fondů do právního řádu České republiky.
Bylo správné vést všechny tyto údaje – s výjimkou posledního, tedy uvedení zakladatele.
Zde vznikl problém, nejednotnost v právním řádu. Podle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob je a byl údaj o zakladateli údajem neveřejným a pro většinu třetích osob nezjistitelným. To platilo po celou dobu účinnosti § 15 KatV v citovaném znění
Katastrální úřady však, poslušny KatV, uvedení tohoto údaje vyžadovaly. Z katastru nemovitostí tak bylo patrné, kdo svěřenský fond založil. Ze sbírky listin pak byl častokrát přístupný celý statut.
Jak řečeno, tyto údaje měly být jinak neveřejné. Jejich zveřejnění nepožadoval ani katastrální zákon. Prováděcí předpis zde šel nad rámec zákonného podkladu. Ve prospěch úpravy podle KatV by bylo možné namítnout, že svěřenský fond může založit k tomu určená osoba, která k němu nemá bližší vztah. Nebo že to byl často zakladatel, který nemovitost do svěřenského fondu vyčlenil. Ani jedna z námitek však neplatí bez výjimky a podle mého názoru neodůvodňovala úpravu v dřívějším § 15 KatV. A konečně samotný statut, pokud byl skutečně do sbírky listin katastru nemovitostí založen celý, je častokrát až intimní rodinný dokument.
Nežádoucí stav nezůstal bez povšimnutí. Též já jsem se dotazoval ČÚZK, jaký je pohled původce KatV. Odpověď v roce 2020 byla poměrně povzbuzující. ČÚZK sice trval na své verzi, ale současně oznámil, že o novelizaci KatV již jedná s Ministerstvem spravedlnosti, přičemž novelizace byla plánována na rok 2022. Získal jsem korespondenci mezi Ministerstvem spravedlnosti a ČÚZK. Z ní plyne, že rovněž Ministerstvo spravedlnosti považovalo za nevhodné zveřejňovat údaj o zakladateli:
„Rozumíme tomu, že pro katastrální úřady mohou být údaje o konkrétních svěřenských fondech a osobách v nich angažovaných velmi důležité. Na druhou stranu je třeba zohledňovat, že svěřenské fondy mohou být konstruovány velice různorodě, pročež mnohdy údaj o zakladateli nemusí být z hlediska vedení katastru nemovitostí jakkoli relevantní (např. v případě svěřenského fondu zřízeného pořízením pro případ smrti).
Je pak otázkou, nakolik je proporcionální vyžadovat a následně zveřejňovat předmětné údaje vždy, bez ohledu na vztah zakladatele svěřenského fondu k nemovitému majetku v něm vloženému. Není přitom nutné, aby byly nemovitosti do svěřenského fondu vyčleněny z vlastnictví zakladatele, ani aby k nim měl jiný předchozí či budoucí vztah.
(…)
S ohledem na toliko předpokládaný vztah zakladatele svěřenského fondu k evidovanému nemovitému majetku může být § 15 odst. 2 písm. i) katastrální vyhlášky vzhledem k zmíněnému zákonnému zmocnění vnímán excesivně (v některých případech). Jak bylo uvedeno, obecně nelze bez dalšího přisuzovat zakladateli ve vztahu k majetku ve svěřenském fondu významná oprávnění. Z dispozitivní úpravy § 1455 občanského zákoníku, podle které zakladatel jmenuje a odvolává svěřenského správce, nelze dovozovat rozhodující vliv zakladatele na dispozice se spravovaným majetkem.“
Nynější stav
Novela s účinností od 1. 1. 2023 výše uvedené nedostatky napravuje.
Novela jednak vkládá do § 14 KatV nový odstavec 5, který stanoví, že o svěřenském fondu se eviduje název, identifikační číslo (pokud je) a údaj o svěřenském správci.
Novela v § 15 odst. 2 zrušila písm. i), tedy vypustila požadavek, aby se evidovala rovněž informace o zakladateli svěřenského fondu. V ostatním zůstalo ustanovení § 15 shodné.
Pro úplnost dodejme, že údaj o době trvání svěřenského fondu je nově údajem zapisovaným v části D listu vlastnictví [podle doplněného § 23 písm. e) pol. 3 KatV].
Lze jen přivítat, že Novela nežádoucí stav rovněž odstraňuje. Čl. II odst. 1 Novely stanoví, že:
„Údaj o zakladateli svěřenského fondu vedený v katastru nemovitostí podle vyhlášky č. 357/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, vymaže katastrální úřad z moci úřední do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.“
Závěrečnou souvislostí budiž, že Soudní dvůr Evropské unie se v rozhodnutí ve spojených případech C-37/20 a C 601/20, věci WM a Sovim SA, ze dne 22. 11. 2022, vyslovil proti bezbřehému odtajňování informací o skutečných vlastnících.
Závěr
Novelu vítám, neboť vychází vstříc institutu svěřenského fondu a jeho pojetí jako soukromého nástroje. Bylo nešťastné, že nežádoucí stav trval dlouhé roky. Nyní ale mají být evidovány ty údaje, které soukromí respektují, a starší záznamy mají být odstraněny. Evidence je tak napříště vedena správně.
Diskuze k článku ()