Senátoři chtějí zpřesnit zákon o skutečných majitelích firem

Sporné ustanovení se týká postupu při určení skutečného majitele korporace, jejíž podíl je spravován ve svěřenském fondu. Podle některých výkladů by Babiš byl považován za vlastníka svěřenských fondů, do kterých vložil Agrofert, nikoli za majitele samotného holdingu.

Náměstek ministryně spravedlnosti Michal Franěk senátorům řekl, že sporné ustanovení má “zpřesňující deklaratorní charakter”. S tím polemizoval předseda senátní ústavní komise Jiří Dienstbier (ČSSD), podle něhož je věta zbytečná a účelová. “Důvod je, aby trochu udělala zmatek, aby si každá společnost ve svěřenském fondu mohlo výklad činit po svém,” míní Dienstbier. “Výjimka pro svěřenské fondy by mohla nabádat k tomu, aby každý mohl povinnost obejít,” uvedl Tomáš Goláň (za Senátor 21).

ČSSD i opozice ve Sněmovně chtějí ustanovení ze zákona vypustit. S jeho zrušením souhlasila i Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů.

Pravdivost údajů v evidenci skutečných majitelů firem by měly podle vládního návrhu ověřovat soudy na základě podnětu pro nesrovnalost, a to buď z vlastní iniciativy, nebo na žádost orgánu veřejné moci. “Soud nebude muset projednat každý podnět. Není postup, jak k tomu soud přimět, navrhovaná úprava to negarantuje,” konstatoval Dienstbier (ČSSD).

Ke kritikům vládní představy patřil i pirátský senátor Lukáš Wagenknecht. Soudy by podle zástupců protikorupční organizace Transparency International měly mít povinnost řešit každý podnět.

Předloha reaguje na to, že současný režim evidence skutečných majitelů neodpovídá požadavkům evropské směrnice na zveřejňování některých údajů o nich. Chybí také mechanismy ověřování a kontroly pravdivosti údajů v evidenci i efektivní sankce za nesplnění povinností. Předloha by také měla snížit byrokracii tím, že ve zřejmých případech budou skuteční vlastníci zapisováni automaticky z veřejných rejstříků.