Svěřenský fond – jak je to s neměnností statutu?
Svěřenské fondy nemusí být zakládány pouze pro správu rozsáhlých majetků nebo v rámci korporátních struktur, úspěšně je lze využít i při řešení zcela obvyklých rodinných záležitostí a situací. Jelikož statut fondu popisuje širokou škálu pravidel, které určují fungování fondu, a jeho změna připadá v úvahu pouze v zákonem stanovených případech, přípravě statutu je potřeba věnovat patřičnou pozornost.
Svěřenský fond je ve světě rozšířeným způsobem ochrany a správy majetku. Pokud jde o český právní řád, nejedná se o institut, který by byl novinkou, neboť úpravu lze nalézt již v rakouském občanském zákoníku z roku 1811. Nový občanský zákoník[1] institut svěřenského fondu „znovuzavedl“ do české právní úpravy, a jak se zdá, začíná nabírat na oblibě.
Svěřenský fond bývá zakládán zpravidla na dlouhou dobu. Není-li statut svěřenského fondu dostatečně promyšlen a pečlivě připraven, může se postupem času zjistit, že statut neodpovídá původnímu záměru zakladatele nebo neobsahuje úpravu pro řešení určité životní situace, která právě nastala.
Při zakládání svěřenského fondu je potřeba mít na paměti, že významným principem svěřenského fondu je jeho neměnnost. Občanský zákoník připouští pouze změnu svěřenského fondu v souvislosti se zvýšením majetku[2] nebo změnu statutu soudem při respektování původního účelu svěřenského fondu[3]. Mělo by se tak výlučně jednat o úpravy technické či procesní podoby s tím, že při porovnání s původním stavem by nově navržený stav měl prospívat účelu fondu. Soud by tak neměl povolit změnu statutu, předmětem které by byla úprava podmínek pro plnění ze svěřenského fondu nebo změna okruhu obmyšlených, neboť jsou tyto změny neslučitelné s původní vůlí zakladatele.
Důvod „neměnnosti“ svěřenského fondu je zřejmý. Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele k určitému účelu. Zakladatel ve statutu, který chystá v době, kdy jsou věci v jeho vlastnictví, určí režim nakládání s „vyčleněným“ majetkem, kdy a komu budou plynout užitky z těchto věcí, jak bude prováděna správa apod. Vznikem svěřenského fondu však zakladatel vlastnictví pozbude. Z uvedeného důvodu tak zakladatel musí po založení fondu statut respektovat a nemůže nic měnit na tom, jak bylo nakládání s majetkem nastaveno. Stejně tak nemůže pravidla ve statutu měnit správce ani obmyšlený, neboť se nejedná o věci, které by jim patřili.
Při zakládání svěřenského fondu zákon umožňuje velkou míru flexibility, kterou je potřeba využít. Přípravě statutu svěřenského fondu je tak nutné již v úvodu věnovat opravdu velkou pozornost a promyslet případné varianty, které mohou nastat.
[1] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
[2] § 1468 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
[3] § 1469 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Další články
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
Nová „tlačítková” povinnost pro e-shopy
Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.




