Články s tagem: správní řízení

Tento článek se zaměřuje na právní povahu bodového systému v registru řidičů, zejména na možnost podání námitek proti záznamu bodů a s tím související procesní otázky.

Brno 10. listopadu (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) podruhé vyhověl kasační stížnosti rodiny, která zpochybňuje ředitelskou důtku udělenou žákovi jedné z pražských základních škol.

Brno 14. října (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) zatím v souvislosti se sněmovními volbami eviduje 14 stížností. Přišly za posledních sedm dní, tedy od začátku lhůty pro zpochybnění voleb, zjistila ČTK z databáze soudu.

Brno 13. října (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí musí znovu rozhodovat o výjimce z ochrany živočichů kvůli stavbě Vestecké spojky.

Nejvyšší správní soud potvrdil právo provozovatelů solárních elektráren žádat o individuální podmínky podpory i bez vlastnictví zařízení a zároveň připomněl, jak důležitá je správná formulace žalobních námitek ve správním soudnictví.

Švýcarský federální správní soud vydal rozsudek, kterým byl završen právní spor ohledně užívání švýcarského státního znaku (erb s křížkem) na hokejových dresech a v souvislosti se švýcarskou hokejovou reprezentací. Švýcarský federální správní soud však potvrdil, že Švýcarská hokejová federace (SIHF) na to již právo nemá. Tento případ opětovně poukázal na složitost pravidel upravujících používání státních symbolů, která se v různých formách projevuje v celé řadě dalších zemí. Včetně České republiky.

Krajský soud v Brně v srpnu rozhodl o žalobě obce Troubsko a spolku z městské části Brno-Bosonohy, týkající se hluku z D1 a silnice II/602. Rozsudek potvrdil, že Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje (KHS JMK) postupovala nezákonně, když ani po podání podnětu k řešení nadměrného hluku z obou komunikací nezahájila správní řízení, směřující k omezení hlučnosti.

Pozemkové úpravy jsou způsobem omezení vlastnického práva k pozemku.

Článek se věnuje správní žalobě, kterou je oprávněn podat nejvyšší státní zástupce k ochraně závažného veřejného zájmu, a to z hlediska principu ochrany veřejných subjektivních práv jako hlavního poslání správního soudnictví.

V rámci své relativně dlouholeté praxe v rozkladových komisích ústředních správních orgánů jsem se opakovaně setkal s námitkami účastníků řízení k celkové délce správního řízení ve vztahu k ukládané sankci.

Neposuzování jednotlivých obchodních center, která tvoří součást jedné obchodní zóny, v procesu EIA nepředstavuje dle NSS automaticky zakázanou salámovou metodu.

S ohledem na to, že se při právním poradenství cizincům často setkávám se situacemi, kde chyba cizince způsobí až fatální důsledek pro jeho pobytové oprávnění, rozhodl jsem se popsat některé takové případy.

Autor si dává za cíl v tomto článku popsat podmínky za kterých je možné využít záznamy projevů člověka v civilním, trestním a správním řízení.

Podání správní žaloby proti povolení stavby ještě nutně neznamená, že ji nebude možné realizovat. Je však dobré být obezřetný, aktivně bránit svá práva v soudním řízení a zbytečně se nevystavovat riziku pokut nebo nařízení odstranění stavby.

V právním řádu České republiky, konkrétně v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen ,,SŘS“) v současnosti není zakotveno obligatorní zastoupení advokátem v řízení o zásahové žalobě. Autor má však za to, že vzhledem ke komplikovanosti institutu zásahové žaloby by bylo zcela vhodné zavedení povinného zastoupení advokátem, a to zejména z důvodu zajištění efektivní ochrany žalobcových subjektivních práv veřejné povahy.

V právním řádu České republiky, konkrétně v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen ,,SŘS“) v současnosti není zakotveno obligatorní zastoupení advokátem v řízení o zásahové žalobě. Autor má však za to, že vzhledem ke komplikovanosti institutu zásahové žaloby by bylo zcela vhodné zavedení povinného zastoupení advokátem, a to zejména z důvodu zajištění efektivní ochrany žalobcových subjektivních práv veřejné povahy.

Brno 23. srpna (ČTK) - Ústavní soud zamítl návrh Nejvyššího správního soudu na zrušení části zákona o pobytu cizinců. Zákon říká, že žádost o propuštění ze zařízení je cizinec oprávněn podat až 30 dní po posledním rozhodnutí.

V otázce vstupu a pobytu cizích státních příslušníků ustálená judikatura Ústavního soudu konstantně zdůrazňuje, že Česká republika jako suverénní stát rozhoduje o tom, za jakých nediskriminujících podmínek je umožněn vstup a pobyt cizinců na vlastním území.[1]

NSS svým rozsudkem z ledna tohoto roku umožnil SVJ se znovu stát za splnění určitých podmínek účastníkem společného územního a stavebního řízení.

V následujícím textu se pokusíme zamyslet nad relativně opomíjeným tématem rozkladových komisí a některých otázek souvisejících.

Řízení podle stavebního zákona jsou v Česku doprovázena chronickými průtahy, které ani opakované novelizace stávajících předpisů nedokáží zmírnit. S kritikou odborné veřejnosti se pak setkává i průběh přípravy zcela nového stavebního zákona.

Právo na tlumočníka patří mezi základní práva, která je třeba účastníkovi řízení zajistit. Ať se to týká přestupkového nebo trestního řízení, je třeba dbát na to, aby účastník nebyl zkrácen na svých právech a to ani za situace, že je jedinou překážkou v řízení odlišný jazyk.

Smlouvy mezi obcemi a developery (či obecně investory) se v praxi používají pro dojednání takové podoby záměru, která je přijatelná pro obě strany, a často zavazují developera ke spoluúčasti na nákladech, které obci v důsledku realizace záměru vzniknou (například rozšíření školy kvůli zvýšení počtu obyvatel nebo prodloužení linek hromadné dopravy). 

JUDr. Lukáš Hadamčík, Ph.D., odborný asistent katedry občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity a asistent soudce Nejvyššího soudu, vystoupí na listopadové konferenci Právo ve veřejné správě s příspěvkem věnujícím se nemajetkové újmě způsobené nepřiměřenou délkou řízení.

Článek pojednává o jediném, ale dosti problematickém, zákonném ustanovení a navazuje na několik soudních případů, kde se ukázala jeho značná nepraktičnost. Autor usiluje nikoli jen o přiblížení těchto rozhodnutí, ale především o možné zobecnění (nejen) jejich závěrů do budoucna.