Nejvyšší správní soud znovu potvrdil: O podporu obnovitelných zdrojů může žádat i nevlastník elektrárny
Nejvyšší správní soud potvrdil právo provozovatelů solárních elektráren žádat o individuální podmínky podpory i bez vlastnictví zařízení a zároveň připomněl, jak důležitá je správná formulace žalobních námitek ve správním soudnictví.
Vedoucí advokátka a partnerka Frank Bold Advokáti Anna Francová pomohla před Nejvyšším správním soudem (NSS) provozovateli solární elektrárny ve sporu se Státní energetickou inspekcí (SEI). NSS zrušil na konci července jak předcházející rozsudek krajského soudu, tak přímo rozhodnutí inspekce a potvrdil právo provozovatelů solárních elektráren žádat o individuální podmínky podpory i bez vlastnictví zařízení. Zároveň NSS připomněl, jak důležitá je správná formulace žalobních námitek ve správním soudnictví. Krajský soud totiž v průběhu případu řešil otázky, které mu nepříslušely, protože nebyly součástí žaloby.
Když společnost provozující solární elektrárnu (FVE) požádala v říjnu 2022 Státní energetickou inspekci (SEI) o stanovení individuálních podmínek podpory podle zákona o podporovaných zdrojích energie, narazila na překážku. SEI žádost zamítla s argumentem, že společnost jakožto nájemník elektrárny do její výstavby a pořízení neinvestovala.
Bez investičních nákladů proto podle inspekce údajně nebylo možné vypočítat vnitřní výnosovou míru investice (IRR, označovanou také jako vnitřní výnosové procento), která je klíčová pro stanovení výše podpory – v případě podobných starších elektráren s nízkou výnosností je zásadní také pro možné určení, z jakého množství elektřiny bude provozovatel muset platit takzvaný odvod z elektřiny ze slunečního záření.
Co je odvod z elektřiny ze slunečního záření a jak souvisí s aktuálním případem?
- Povinnost platit odvod se od roku 2022 vztahuje na elektrárny s výkonem nad 30 kW uvedené do provozu v letech 2009 a 2010.
- Prakticky jde o daň z podpory pro fotovoltaické elektrárny.
- Elektrárny mohou Státní energetickou inspekci požádat o takzvané individuální podmínky podpory.
- Ty z elektráren, které mají nízkou výnosnost (IRR pod 6,3 %), navíc mohou požádat také o částečné osvobození z odvodu – právě této žádosti se týká jádro sporu, který se dostal až před Nejvyšší správní soud.
Přístup Státní energetické inspekce se však ukázal jako chybný a potvrdil to také krajský soud, když rozhodnutí inspekce zrušil s odkazem na důležitý precedens z rozsudku NSS v případě známém jako “FVE Ralsko” (č. j. 3 As 89/2024-58). NSS totiž v létě 2024 v tomto případě potvrdil, že žádost o podporu může podat i subjekt, který není vlastníkem elektrárny.
Krajský soud rozhodl správně, ale překročil pravomoci
Problém nastal, když krajský soud nedodržel takzvanou dispoziční zásadu a začal se zabývat otázkami, které nebyly předmětem žaloby provozovatele elektrárny proti rozhodnutí SEI – konkrétně posuzováním nájemného jako investičních nákladů. Tím překročil své pravomoci a dal prostor pro vznik chybných právních názorů.
NSS ‘vyčistil’ právní prostředí
Nejvyšší správní soud se dostal do složité situace. Na jedné straně krajský soud rozhodl správně v hlavní otázce (zda může o podporu žádat provozovatel, který není vlastníkem solární elektrárny), na straně druhé však vyslovil problematické závěry mimo rozsah žaloby.
NSS proto zrušil jak rozsudek krajského soudu, tak původní rozhodnutí inspekce, aby zabránil vzniku závazného, ale chybného právního názoru. Jak NSS výslovně uvedl: “Pro stěžovatelku (Státní energetickou inspekci, pozn. aut) tak v dalším řízení bude závazný právní názor korigovaný tímto rozsudkem, tedy pouze v tom rozsahu, který odpovídal na řádně uplatněné žalobní námitky.”
Co rozhodnutí znamená pro praxi?
- Pro provozovatele obnovitelných zdrojů jde o potvrzení již známého principu – není rozhodné, kdo je formálním vlastníkem elektrárny. Podstatné je, že někdo elektřinu vyrábí a může mít nárok na podporu.
- Pro správní orgány představuje rozhodnutí jasnou instrukci, že nemohou žádosti zamítat pouze na základě vlastnických vztahů, aniž by se zabývaly věcným posouzením ekonomických kritérií.
Úspěch pro klienta
Společnost provozující solární elektrárnu nejen vyhrála spor, ale získala také náhradu nákladů řízení ve výši téměř 20 tisíc korun. Nejdůležitější však je, že Státní energetická inspekce musí žádost provozovatele o stanovení individuálních podmínek podpory znovu posoudit podle správných právních kritérií, bez předsudků založených na vlastnických vztazích.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




