Nejvyšší správní soud znovu potvrdil: O podporu obnovitelných zdrojů může žádat i nevlastník elektrárny
Nejvyšší správní soud potvrdil právo provozovatelů solárních elektráren žádat o individuální podmínky podpory i bez vlastnictví zařízení a zároveň připomněl, jak důležitá je správná formulace žalobních námitek ve správním soudnictví.
Vedoucí advokátka a partnerka Frank Bold Advokáti Anna Francová pomohla před Nejvyšším správním soudem (NSS) provozovateli solární elektrárny ve sporu se Státní energetickou inspekcí (SEI). NSS zrušil na konci července jak předcházející rozsudek krajského soudu, tak přímo rozhodnutí inspekce a potvrdil právo provozovatelů solárních elektráren žádat o individuální podmínky podpory i bez vlastnictví zařízení. Zároveň NSS připomněl, jak důležitá je správná formulace žalobních námitek ve správním soudnictví. Krajský soud totiž v průběhu případu řešil otázky, které mu nepříslušely, protože nebyly součástí žaloby.
Když společnost provozující solární elektrárnu (FVE) požádala v říjnu 2022 Státní energetickou inspekci (SEI) o stanovení individuálních podmínek podpory podle zákona o podporovaných zdrojích energie, narazila na překážku. SEI žádost zamítla s argumentem, že společnost jakožto nájemník elektrárny do její výstavby a pořízení neinvestovala.
Bez investičních nákladů proto podle inspekce údajně nebylo možné vypočítat vnitřní výnosovou míru investice (IRR, označovanou také jako vnitřní výnosové procento), která je klíčová pro stanovení výše podpory – v případě podobných starších elektráren s nízkou výnosností je zásadní také pro možné určení, z jakého množství elektřiny bude provozovatel muset platit takzvaný odvod z elektřiny ze slunečního záření.
Co je odvod z elektřiny ze slunečního záření a jak souvisí s aktuálním případem?
- Povinnost platit odvod se od roku 2022 vztahuje na elektrárny s výkonem nad 30 kW uvedené do provozu v letech 2009 a 2010.
- Prakticky jde o daň z podpory pro fotovoltaické elektrárny.
- Elektrárny mohou Státní energetickou inspekci požádat o takzvané individuální podmínky podpory.
- Ty z elektráren, které mají nízkou výnosnost (IRR pod 6,3 %), navíc mohou požádat také o částečné osvobození z odvodu – právě této žádosti se týká jádro sporu, který se dostal až před Nejvyšší správní soud.
Přístup Státní energetické inspekce se však ukázal jako chybný a potvrdil to také krajský soud, když rozhodnutí inspekce zrušil s odkazem na důležitý precedens z rozsudku NSS v případě známém jako “FVE Ralsko” (č. j. 3 As 89/2024-58). NSS totiž v létě 2024 v tomto případě potvrdil, že žádost o podporu může podat i subjekt, který není vlastníkem elektrárny.
Krajský soud rozhodl správně, ale překročil pravomoci
Problém nastal, když krajský soud nedodržel takzvanou dispoziční zásadu a začal se zabývat otázkami, které nebyly předmětem žaloby provozovatele elektrárny proti rozhodnutí SEI – konkrétně posuzováním nájemného jako investičních nákladů. Tím překročil své pravomoci a dal prostor pro vznik chybných právních názorů.
NSS ‘vyčistil’ právní prostředí
Nejvyšší správní soud se dostal do složité situace. Na jedné straně krajský soud rozhodl správně v hlavní otázce (zda může o podporu žádat provozovatel, který není vlastníkem solární elektrárny), na straně druhé však vyslovil problematické závěry mimo rozsah žaloby.
NSS proto zrušil jak rozsudek krajského soudu, tak původní rozhodnutí inspekce, aby zabránil vzniku závazného, ale chybného právního názoru. Jak NSS výslovně uvedl: “Pro stěžovatelku (Státní energetickou inspekci, pozn. aut) tak v dalším řízení bude závazný právní názor korigovaný tímto rozsudkem, tedy pouze v tom rozsahu, který odpovídal na řádně uplatněné žalobní námitky.”
Co rozhodnutí znamená pro praxi?
- Pro provozovatele obnovitelných zdrojů jde o potvrzení již známého principu – není rozhodné, kdo je formálním vlastníkem elektrárny. Podstatné je, že někdo elektřinu vyrábí a může mít nárok na podporu.
- Pro správní orgány představuje rozhodnutí jasnou instrukci, že nemohou žádosti zamítat pouze na základě vlastnických vztahů, aniž by se zabývaly věcným posouzením ekonomických kritérií.
Úspěch pro klienta
Společnost provozující solární elektrárnu nejen vyhrála spor, ale získala také náhradu nákladů řízení ve výši téměř 20 tisíc korun. Nejdůležitější však je, že Státní energetická inspekce musí žádost provozovatele o stanovení individuálních podmínek podpory znovu posoudit podle správných právních kritérií, bez předsudků založených na vlastnických vztazích.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.




