Články s tagem: rodič

Jak je to s druhy v nesezdaném soužití v situaci, kdy se jeden z nesezdaného páru stal primárním pečovatelem o společné dítě či děti? Dostává se primární pečovatel v důsledku ekonomických dopadů péče do pozice slabší strany vůči svému dru­hovi?

Brno 11. února (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes zrušil předběžnou vykonatelnost rozhodnutí, na jehož základě měl čtyřletý chlapec trávit více času s bývalou partnerkou své biologické matky.

Stává se, že se rodiče pro změnu poměrů nebo jiné okolnosti chtějí dohodnout na změně ohledně vyživovací povinnosti. Není však příliš dobře známo, že jestli soud jednou v této věci rozhodne, není již možné si vyživovací povinnost upravit samostatně. Jak tedy na to? A co se změní po 1. 1. 2026, kdy vstoupí v účinnost novela občanského zákoníku?

Orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) jsou klíčové instituce, které se podílejí na ochraně práv dětí v rodinných sporech. Jejich úkolem je zajistit, že rozhodnutí o péči o dítě, úprava styku a další otázky, které se týkají zájmů dítěte, jsou v souladu s jeho nejlepším zájmem. Nicméně, stejně jako u každého orgánu, i OSPOD může někdy jednat nesprávně nebo způsobit rozhodnutí, která nejsou spravedlivá vůči rodičům nebo dokonce samotnému dítěti.

Rozhodování o rozsahu styku dítěte s nepečujícím rodičem bývá často ovlivněno obavami, zda bude rozhodnutí z jeho strany vůbec dodržováno. Právě s tímto se nedávno vypořádal Ústavní soud, když posuzoval případ, v němž obecné soudy odmítly rozšířit prázdninový styk s odůvodněním, že takové rozhodnutí by nebylo možné vykonat. Tento článek se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 21.5.2025, sp. zn. II. ÚS 2423/24 a jeho dopadům na rozhodovací praxi v opatrovnických věcech.

Na konci května 2025 prošla Poslaneckou sněmovnou novela občanského zákoníku, která mění podobu rozvodového řízení – často označovaná jako „rozvodová novela“. Cílem novely je zjednodušení procesu, menší zásah do soukromí a podpora konstruktivní domluvy mezi partnery.

Flexinovela zákoníku práce, jejíž účinnost nastala 1. června 2025, přináší řadu změn pro zaměstnavatele i zaměstnance. Cílem novely je zvýšení flexibility pracovněprávního vztahu, zavedení opatření, která odpovídají modernímu trhu práce, zjednodušení a snížení administrativní zátěže, a v neposlední řadě podpora slaďování rodinného a pracovního života.

Rozhodování o tom, co je v nejlepším zájmu dítěte nízkého věku, patří k nejobtížnějším úkolům soudní praxe. Soudci byli v minulosti v těchto případech obvykle velmi opatrní, neboť si byli vědomi specifických vývojových potřeb malých dětí a citlivosti raného věku na změny v pečovatelském prostředí.

Nález Ústavního soudu, který se zabývá problematikou započítávání mateřské a rodičovské dovolené do doby výkonu funkce soudce pro účely určení platového koeficientu, je významným příspěvkem k ochraně základních práv a rovnosti v českém právním systému. Abychom pochopili, co tomuto nálezu předcházelo, jaké problémy řeší a jaká opatření z něj mohou vyplynout, je třeba se ponořit do širšího kontextu celé kauzy, legislativního rámce a ústavních principů, které byly v tomto případě zkoumány.

Ve svém článku Neshoda rodičů ve věci vzdělání nezletilého dítěte II. část: Odklad povinné školní docházky jsem se podrobně zabývala otázkou sporu rodičů o odkladu povinné školní docházky dítěte. Zde jsem shrnula postup, zejména nutnost vést jak řízení o odkladu dle školského zákona, tak řízení ve věci rodičovské odpovědnosti dle občanského zákoníku.

Určení otcovství je zásadním právním procesem, ke kterému dochází v situacích, kdy není znám biologický otec dítěte. Tento proces může být zvlášť složitý, pokud je navrhovatelem o určení otcovství zletilý potomek, a to po mnoha letech od svého narození.

Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo dlouho očekávaný návrh novely zákoníku práce, která má za cíl přinést do pracovněprávních vztahů větší flexibilitu. Změny se dotknou především zaměstnávání rodičů na rodičovské dovolené, skončení pracovního poměru, zkušební doby nebo rozvrhování pracovní doby. Přestože je návrh na samém počátku legislativního procesu a jeho znění pravděpodobně není konečné, přinášíme shrnutí nejpodstatnějších chystaných změn.

Ústavní soud České republiky se opakovaně zabýval případy, které se týkaly stanovení a úpravy styku nezletilých dětí s jejich prarodiči, a které vyvolaly otázky ohledně nejlepšího zájmu dítěte a práv rodičů v kontextu s právy širší rodiny. Tři níže uvedené nálezy Ústavního soudu z různých období přinesly nové interpretace a stanoviska k aplikaci příslušné právní úpravy v těchto sporných případech.

Stanovení výše výživného má být v první řadě ponecháno na dohodě rodičů. V případě, kdy se rodiče nedohodnou nebo je dohoda zjevně proti zájmům dítěte, rozhoduje o výživném soud. Výši výživného soud zpravidla určuje na základně potvrzení o výši příjmu, které je pokládáno za jedno z nejprokazatelnějších vodítek k určení majetkových poměrů rodičů. Jak se ovšem vypočítává výživné, když je rodič osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), která nemá potvrzení o výši příjmu a uplatňuje paušální výdaj?

Ústavní soud dne 23. 8. 2023 vydal nález, sp. zn. II. ÚS 859/23, týkající se určení místní příslušnosti soudů rozhodujících o úpravě poměrů k nezletilé. Stěžejním problémem případu bylo především to, že otec nezletilé, jakožto státní příslušník Ruské federace, zahájil nejdříve soudní řízení před ruskými soudy a následně i před soudy českými. Tento článek se bude detailně zabývat tímto případem a analyzovat, zda byla obecnými soudy zajištěna dostatečná ochrana rodinného života a zda byl poskytnut spravedlivý proces stěžovateli a jeho dceři.

Většina sporů o péči o dítě je o snaze rodičů získat větší podíl na péči než druhý rodič. Nejsou ale raritní případy, kdy jeden z bývalých partnerů podá k soudu návrh na úpravu péče a požaduje rovnoměrné rozdělení péče, avšak druhý rodič více času s dítětem nechce či nemůže.

Rodičovská odpovědnost je souborem nejvýznamnějších práv a povinností rodičů vůči dětem. Do obsahu rodičovské povinnosti nepatří pouze péče o dítě, ale rovněž zajišťování výchovy, citového a rozumového vývoje, ochrana dítěte atp.

Školní rok se pomalu blíží ke konci, a zatímco se většina z nás těší na zasloužený odpočinek někde u vody, jsou zde i tací, kteří se nejvíce těší na klid a že nebudou muset řešit neustálé spory na půdě školy. Do té druhé skupiny patří hlavně pedagogové a ředitelé škol, ale dost možná i někteří rodiče.

Tento článek a jeho pokračování mají za cíl zamyslet se nad posouzením domácího násilí a jeho následky v rodinách, kde násilí probíhá mezi dospělými osobami a není přímo zaměřeno vůči dětem. Bohužel v těchto případech bývají následky u dětí nezřídka bagatelizovány s odůvodněním, že přímého násilí se agresor dopouštěl „jen“ na partnerovi. S tímto postupem se neztotožňuji. Mám za to, že je potřeba se důsledně zabývat dopady tohoto jednání na děti a možností řešit tyto situace za pomocí odpovídajících opatření.

Blíží se čas Vánočních svátků, které jsou v poslední době čím dál častěji spojeny i s cestováním do zahraničí. Často se tak v tomto období můžeme setkat s otázkou, zda je potřebné, aby rodič, který cestuje s nezletilým do ciziny, měl souhlas i druhého rodiče, či zda třetí osoba, která cestuje do ciziny s nezletilým, měla souhlas obou rodičů.

Nález Ústavního soudu versus nesouhlasné stanovisko soudce JUDr. Uhlíře: při asistované reprodukci (umělém oplodnění) pomocí zárodečných buněk (vajíčko nebo spermie) nebo embryí od živých dárců je právní i etická rovina vcelku bez problémů, neboť existují ověřitelné projevy vůle dárců.

Ústavní soud se opět vyjádřil ke střídavé péči a zdůraznil, jaké požadavky jsou kladeny na rozhodnutí obecného soudu, nevyhoví-li návrhu na svěření dítěte do střídavé péče.

Náhradní mateřství představuje reprodukční techniku, pomocí které mohou neplodné páry uspokojit svou potřebu mít vlastního, geneticky příbuzného potomka.

Náhradní mateřství lze již v dnešní době považovat za jednu z běžných součástí asistované reprodukce, se kterou je z povahy věci spojena řada kontroverzí. Cílem našeho článku bude poukázat na skutečnost, že využívání daného způsobu získání dítěte je kromě diskutovaných eticko-právních problémů spojeno rovněž s často opomíjenými důsledky psychosociálního charakteru.

Vzhledem k aktuálnosti očkování nezletilých dětí proti COVID-19 došlo nejen mezi rodiči rozvedenými ke sporům, zda nezletilé dítě naočkovat či nikoliv. O návrhu na vydání předběžného opatření rozhodoval v prosinci také Obvodní soud pro Prahu 7.