Články s tagem: novela

Posílit bezpečnost citlivých informací posílaných elektronicky má za cíl novela zákona o utajovaných informacích, která bude účinná od začátku příštího roku. Změny mají zohlednit elektronizaci státní správy a posílit ochranu utajovaných informací.

Před necelými třemi lety si mnohý ze spoluvlastníků věcí oddychl, když od 1. 1. 2015[1] bylo zrušeno zákonné předkupní právo ostatních spoluvlastníků k jeho spoluvlastnickému podílu. Díky tomu totiž dostal výlučně pod svou kontrolu, komu a za jakých podmínek svůj spoluvlastnický podíl převede. Zároveň tím však ostatní spoluvlastníci ztratili možnost ovlivnit okruh osob, které spolu s nimi budou danou věc vlastnit.

Dlouho očekávaná novela stavebního zákona, jejímž hlavním cílem mělo být zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení, od 1. ledna nabývá účinnosti. Jaká bude od nového roku realita?

Ve druhé části příspěvku seznamuje autor čtenáře s aplikací předpisů upravujících správní trestání, novinkami v úpravě správního trestání a rovněž se změnami v části čtvrté přestupkového zákona.

Poslanecká sněmovna zvolená v roce 2013 stihla ještě před skončením svého mandátu projednat několik novel procesních předpisů, které se významným způsobem dotýkají dosavadní podoby některých aspektů civilního řízení; tyto novely byly uveřejněny ve Sbírce zákonů pod č. 291/2017 Sb. a č. 296/2017 Sb. V následujícím textu upozorníme na ty nejdůležitější změny, které by neměly ujít pozornosti nejen právnické veřejnosti.

Nová právní úprava správního trestání do jisté míry zmeškala vhodnou příležitost zamyslet se koncepčně nad tím, co správní trestání je, k čemu ho máme a jak by v 21. století v našich podmínkách mělo vypadat. Domnívám se proto, že nežli pojem reforma by se hodilo spíše označení rekodifikace.

Od 1. července 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění (dále jen „Insolvenční zákon“), která přinesla řadu zásadních změn v oblasti insolvence. Jedná se o relativně důležitou novelu, která mění mnoho klíčových ustanovení Insolvenčního zákona. Přes všechny provedené změny však zůstává stále otázkou, zda Insolvenční zákon bude svou prapůvodní funkci, kterou je ochrana věřitelů, plnit lépe, než doposud, anebo se bude spíše ubírat cestou zvyšování ochrany dlužníků, kteří si zcela nekriticky půjčují a následně se dostávají do problémů. Pojďme se podívat na některé novinky, které novela do zákona přinesla.

Mzdový list musí být založen každému zaměstnanci, neboť musí být veden všem poplatníkům, kterým plátce sráží zálohu na daň z příjmu i srážkovou daň. Mzdový list je dokladem toho, že plátce správně zdaňoval své příjmy. Mzdový list pro rok 2017 bude muset mít jiné náležitosti než doposud, přičemž u mzdových listů za zdaňovací období 2016 budou ještě tolerovány nepřesnosti.

Dne 30. září 2017 nabyla účinnosti dlouho projednávaná novela procesních předpisů – především pak zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), a zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZŘS“). Přesto, že OSŘ byl za dobu své účinnosti novelizován už více než 150krát, předmětnou novelou provedenou zákonem č. 296/2017 Sb. znovu došlo k četným dílčím úpravám – jak u OSŘ, tak i u ZŘS. Přesto, že nejde o žádné systémové změny, které by měnily samotný charakter těchto zákonů, stojí určitě za zmínku.

Novela insolvenčního zákona opětovně změnila pravidla pro hlasování věřitelů ve vlastní věci a ve věci koncernových a blízkých osob. Česká úprava se tak ve svém důsledku znovu odchyluje od evropského trendu, kterým je maximální podpora sanačního řešení úpadku.

Na základě zákona č. 291/2017 Sb., účinného od 1. 12. 2017, dochází ke změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

V únoru tohoto roku byl podpisem prezidenta republiky završen legislativní proces první ze dvou novel insolvenčního zákona, jež byla publikována ve Sbírce zákonů 3. března 2017 jako zákon č. 64/2017 Sb. Revizi insolvenčního zákona pak doplňuje druhá novela, která je v současné době projednávána Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení jako sněmovní tisk č. 1030. Jednou z hlavních oblastí, na kterou se obě novely zaměřily, je řešení úpadku oddlužením. V tomto příspěvku se pokusíme odpovědět na otázky, jaké změny lze v této oblasti očekávat od již schválené novely účinné od 1. července 2017 a jak může ovlivnit insolvenční řízení případné schválení druhé připravované novely.

Praha 1. září (ČTK) - Zrušení druhého pilíře, strop důchodového věku na 65 letech či vyšší valorizace penzí v tomto volebním období prosadila Sobotkova vláda. Splnila tak ale jen část slibů, které při svém nástupu dala. Plánovaný provázaný soubor opatření, která měla zajistit stabilitu důchodového systému, nevznikl. Podle pravicové opozice i některých expertů kabinet za zrušenou reformu náhradu nenabídl. Penzijní systém dál zůstává v deficitu, který se v posledních letech snížil jen díky konjunktuře.

Novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, mění řadu aspektů insolvenčního řízení. V následujícím textu uvádíme vybrané změny obecné části insolvenčního zákona dle novely, která nabyla účinnosti dne 1. 7. 2017.

Práce z domova představuje flexibilní formu výkonu závislé práce, kdy zaměstnanec pracuje zcela (homeworking) nebo zčásti (home office) ze svého bydliště. Práce z domova je zároveň oblíbeným benefitem, který zaměstnavatel může poskytovat svým zaměstnancům. Nelze ji však vnímat jen jako benefit, který by zaměstnavatel mohl libovolně upravovat, neboť i při práci z domova má zaměstnanec svá práva. Práce z domova má řadu výhod, ale může mít i svá úskalí.

Ve druhé části příspěvku se docent Petr Tégl zabývá znovuzavedením předkupního práva spoluvlastníků a také některými z jeho pohledu problematickými přechodnými ustanoveními novely občanského zákoníku.

Novela čítá 33 novelizačních bodů a 8 přechodných ustanovení, byť ne všechna přitom mají povahu přechodných ustanovení, ač jsou takto označena. Platnost zákona již nastala, účinnost je variabilní, neboť některé změny již účinnosti nabyly, některé teprve nabudou. Hlavní část novelizací nabude účinnosti k 1. lednu 2018, tedy teoreticky je možné ještě učinit některé změny.

Účelem mého dnešního příspěvku je informovat Vás o novinkách, které byly v poslední době přijaty v podobě zákonů, a zároveň o tom, co se ještě chystá. Půjde o jakousi ochutnávku a poukaz na to, co je obsahem nové právní úpravy.

Aktuálně vstoupila v účinnost novela autorského zákona, tedy klíčového předpisu autorského práva v ČR. Co tato novela přináší?

„Mám obavy, aby novela nevedla k další rezignaci věřitelů na prosazování jejich nároků v rámci insolvenčních řízení,“ říká k novele insolvenčního zákona Mgr. Pavel Pravda, zakládající partner pražské pobočky advokátní kanceláře bnt attorneys-at-law s.r.o. K jeho hlavním odborným specializacím patří obchodní právo včetně M&A, právo nemovitostí, energetické právo a veřejné zakázky. V rámci své praxe se podílel na řadě významných projektů, zejména v oblasti energetiky, zdravotnictví a nemovitostí. Aktivně se věnuje rovněž publikační a přednáškové činnosti.

Dne 20. 4. 2017 nabyla účinnosti poměrně rozsáhlá novela zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Novela především implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2014/26/EU ze dne 26. 2. 2014 o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a o udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu. Dle důvodové zprávy je jejím hlavním cílem „dosáhnout komplexní a vyvážené právní úpravy práv a povinností v oblasti autorského práva, především ohledně kolektivní správy práv.“

Všichni to čekali, ale nikdo nevěděl, kdy k tomu dojde a jak to bude probíhat. Inu, napětí je u konce – na sklonku loňského roku parlament poprvé novelizačním rýčem prorazil panenskou povrchovou skrývku planety NOZ a zasel do ní první semínka z jistě dlouhé řady budoucích změn.

Důvodem k přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu může být i výpověď nájemní smlouvy k nebytovému prostoru.

Brno, 18. ledna 2017 – Součástí balíčku daňových změn je i novela pravidel pro poskytování finančních kompenzací plátcům daně z přidané hodnoty za dobu zadržování nadměrných odpočtů. Současným trendem je důsledné prověřování nadměrných odpočtů ze strany finančních orgánů, pokud o jeho oprávněnosti existují sebemenší pochybnosti. Zadržování nadměrných odpočtů trvá obvykle řadu měsíců, v některých případech i roků. V případě ověření jeho správnosti potom náleží plátcům DPH finanční kompenzace v podobě úroku.

V některých médiích a na sociálních sítích se objevily názory, že novela zákoníku práce by měla ztížit či fakticky znemožnit práci z domova, takzvaný home office. Tato vyjádření se zakládají na nepravdivých a nepodložených informacích. Navrhovaná úprava neomezuje práci z domova, stávající povinnosti jsou pouze přesněji vyjádřeny, tak aby odpovídaly současné praxi, zároveň návrh ponechává možnost individuální dohody.