Vláda splnila část důchodových slibů, novou reformu nepřipravila

Na konci letošního června průměrný starobní důchod podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) činil 11.807 korun, na konci roku 2013 před nástupem Sobotkovy vlády 10.970 korun. Důchodový systém je v deficitu léta. Na konci roku 2013 schodek dosahoval 49,68 miliardy korun. Každý rok klesal na loňských 16,31 miliardy. Za snížením je vysoká zaměstnanost a růst mezd, takže víc lidí platí vyšší odvody. I přes rekordní výběr pojistného zůstávají výdaje na penze ale stále vyšší než příjmy.

Sobotkova vláda ve svém programu uvedla, že vytvoří důchodovou komisi zástupců parlamentních stran a expertů, která přijde s “komplexním a vzájemně provázaným souhrnem návrhů” pro zajištění stability a přiměřenosti penzí. Koaliční dohoda pak počítala s úpravou “zdanění práce”, posílením zásluhovosti, stropem na důchodový věk na 65 letech, oceněním výchovy dětí, sloučením druhého a třetího pilíře a zlepšením podpory spoření na stáří.

Hned od počátku kabinet přikročil k rušení druhého pilíře. Zdůvodnil to tím, že možnost přesměrovat část odvodů do vlastního spoření odsává z veřejného důchodového systému obrovské částky. Za dobu existence vyvedená suma představovala ale jen malinký zlomek vybraného pojistného. Konec reformy někdejší pravicové vlády uvítaly i odbory. Podle pravicové opozice koalice nepřišla s žádnou náhradou a systémovými opatřeními. Důchodová komise sice představila řadu návrhů, zamýšlený ucelený soubor kroků ke stabilizaci důchodové soustavy ale nepřipravila.

Podle expertky ODS Lenky Kohoutové důchody systémové změny potřebují, jinak za pár let nebude rostoucímu počtu seniorů co vyplácet. Komise prý jen přerozdělovala. Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová uvedla, že jen průběžný systém důstojné penze nezajistí a beze změn je neudržitelný. Úřad vlády před nedávnem zveřejnil svou studii, podle níž český důchodový systém zásadní reformu nepotřebuje a stačily by úpravy parametrů. Mezi ty patří třeba důchodový věk, výše odvodů či poměr penze ke mzdě.

Sobotkova vláda se přitom rozhodla věk nástupu do penze dál nezvyšovat a nastavit horní limit na 65 letech. Podle některých expertů stanovení pevné hranice lidi z trhu práce spíš vyhání a velký podíl lidí nastupuje do důchodu jen proto, že dosáhli penzijního věku.

Podle odborníků z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR čeští senioři a seniorky mají příjem téměř výlučně ze státního důchodu z prvního pilíře. Sice chrání před pádem do chudoby, ale ne před citelným propadem životní úrovně. Navíc výrazně přerozděluje. Člověk s dvojnásobkem průměrné mzdy má v penzi dvě pětiny svého čistého výdělku a pracovník s polovinou průměrné mzdy 85 procent svého předchozího platu. Penze za růstem mezd zaostávají a systém ani dostatečně nezohledňuje práci v penzi, uvedli experti.

Loni k nízké valorizaci dostali senioři a seniorky příspěvek 1200 korun. Vláda prosadila pak to, aby mohla zvyšovat důchody víc, než jí ukládá zákon. Může je zvednout bez ohledu na ekonomické ukazatele až o 2,7 procenta. Od příštího roku se také změní model přidávání - penze se budou zvedat o polovinu růstu reálných mezd místo nynější třetiny a o růst nákladů seniorů místo nákladů všech domácností.

O projednání novely, podle níž měly rodičům klesnout odvody na penze, ve Sněmovně koalice teď už neusilovala. Na penzi je možné ve třetím pilíři spořit i v dětském věku.

Kritiku, ale i pochvalu si pak kabinet vysloužil za hornické důchody. Kvůli hrozbě zavírání dolů a propouštění prosadil, že havíři mohou jít do penze o sedm let dřív než ostatní. Pokud jdou do důchodu předčasně, mohou přestat pracovat už deset let před důchodovým věkem. Zatímco odbory si opatření pochvalovaly, podle pravicových politiků a některých expertů vláda zvolila nesystémové řešení a místo změn v regionech a zajištění pracovních míst raději vyplácí příspěvky.