Svěřenský fonde, odkryj se!
Dne 1. 1. 2018 vešly v účinnost poslední části novely zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („Občanský zákoník“) a zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících („Zákon o veřejných rejstřících“), která zavádí zejména evidenci svěřenských fondů („Evidence“). Vzhledem k tomu, že uvedená novela přináší značné změny režimu fungování svěřenských fondů, doporučujeme se s ní blíže seznámit.
Proč?
Zákonodárce se zřízením Evidence snaží o nastolení určité míry průhlednosti vztahů, které vznik svěřenského fondu zakládá. Zájem na tomto zvýšení transparentnosti je artikulován již na úrovni Evropské unie a úzce souvisí se snahou zabránit zneužívání finančního systému, resp. omezit legalizaci výnosů z trestné činnosti, pro kterou dosud netransparentní vlastnické struktury skrývají vysoký potenciál.
Kdo Evidenci zajišťuje a co se bude zapisovat?
Vzniklou evidenční povinnost svěřenských fondů budou zajišťovat rejstříkové (krajské) soudy. Do Evidence se budou zapisovat mimo jiné tyto údaje – označení, účel, den vzniku a zániku, identifikační číslo, identifikace svěřenského správce, počet svěřenských správců a způsob, jakým jednají, identifikace zakladatele, identifikace obmyšleného.
Kdo bude mít k evidenci přístup?
Nově zřizovaná Evidence bude veřejná pouze částečně, což znamená, že veřejnosti budou zpřístupněny pouze údaje o označení svěřenského fondu, dni jeho vzniku a zániku, identifikačním číslu, účelu, údaje o jménu a příjmení svěřenského správce a jeho doručovací adrese a údaje o počtu svěřenských správců a způsobu, jakým jednají. Další údaje o svěřenském správci a údaje o jiných zapisovaných osobách (zakladateli, obmýšleném, osobě vykonávající dohled nad správou svěřenského fondu a dalších osobách vykonávajících rozhodující vliv) budou zveřejněny jen s jejich souhlasem. Úplný opis obsahující veškeré zapisované údaje rejstříkový soud poskytne pouze svěřenskému správci a osobě, která prokáže právní zájem. Vyjmenovaným subjektům (zejm. orgánům veřejné moci) bude za účelem provádění identifikace a kontroly umožněn za stanovených podmínek dálkový přístup k těmto údajům.
Jak je to se vznikem a zánikem svěřenského fondu?
Jednou z nejdůležitějších změn platné právní úpravy je změna koncepce vzniku svěřenského fondu a určení obmyšleného. Podle novelizovaného znění Občanského zákoníku vzniká svěřenský fond až zápisem do evidence, nikoli přijetím pověření ke správě správcem jako doposud. Odlišně však vznikne svěřenský fond, který byl zřízen pořízením pro případ smrti, a to smrtí zůstavitele. Nicméně i v tomto případě existuje povinnost takový svěřenský fond zapsat do Evidence. Na rozdíl od výše zmíněného nedošlo u zániku skoro k žádným změnám. Stále platí, že svěřenský fond zaniká ve chvíli, kdy je s majetkem podle statutu naloženo, popřípadě je-li majetek vydán nebo převeden. Kromě toho je jmenování nebo jiné určení obmyšleného svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu účinné až dnem zápisu obmyšleného do Evidence.
Na závěr jen to radostné – poplatky a lhůty
Za pomyslnou světlejší stránku nově zřízené evidence svěřenských fondů můžeme považovat osvobození od soudních poplatků zápisu a změn zapsaných údajů. Na druhou stranu zákonodárce přichází s povinností podat návrh na zápis změny údajů do evidence do 15 dnů od rozhodné skutečnosti, přičemž udržovat zápis v Evidenci v souladu se skutečností je odpovědností svěřenského správce.
Na úplný závěr je nutné zmínit, že svěřenský fond, který vznikl před účinností této novely, bude **mít povinnost se do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti této novely zapsat do evidence svěřenských fondů. Pokud tak v této lhůtě neučiní, správa svěřenského fondu zanikne.
**
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



