Novela stavebního zákona - společné řízení od ledna nahradí až tři stávající samostatná řízení
Dlouho očekávaná novela stavebního zákona, jejímž hlavním cílem mělo být zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení, od 1. ledna nabývá účinnosti. Jaká bude od nového roku realita?
Zcela novým institutem, který novela stavebního zákona zavádí, je tzv. společné řízení. O stavebním záměru bude možné vést jedno společné územní a stavební řízení, případně zároveň i s posouzením vlivů na životní prostředí (EIA). Společné řízení tak nahradí až tři stávající samostatná řízení. O vydání společného povolení může stavebník žádat téměř u všech staveb, výjimku tvoří pouze některé speciální stavby (např. letecké). Výsledkem společného řízení pak bude jedno společné povolení, které stanoví podmínky jak pro umístnění, tak i pro provedení stavby. Zrychlení povolování staveb by mělo přinést nejen projednání stavebního záměru v jednom koordinovaném řízení, ale právě i završení celého povolovacího procesu vydáním jednoho správního rozhodnutí. Tím by měla být odstraněna stávající roztříštěnost napadání vydaných rozhodnutí, což by mělo také přispět k urychlení celého procesu.
Vedle společného řízení zůstává i nadále zachováno samostatné územní a stavební řízení. Společné řízení je volitelnou možností stavebníka a záleží pouze na jeho rozhodnutí, zda zvolí společné řízení nebo samostatné územní a stavební řízení. Lze očekávat, že společné řízení se bude uplatňovat zejména u jednodušších stavebních záměrů, kde by opravdu mělo přispět ke zjednodušení a zrychlení. U větších staveb to tak jednoznačné už není a až praxe ukáže, do jaké míry bude toto řízení využíváno např. pro velké developerské projekty. Důvodem jsou zejména vysoké náklady na zpracování dokumentace pro společné řízení, které budou pravděpodobně několikrát převyšovat náklady na zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, ve kterém si stavebník může ještě s poměrně nízkými náklady ověřit, zda je jeho záměr realizovatelný a v jaké podobě.
Další oblastí, které se novela dotýká, je vstup dotčených orgánů státní správy do povolovacích řízení. Dotčené orgány hájí veřejné zájmy, které mohou být stavbou dotčeny, a prostřednictvím závazných stanovisek nebo rozhodnutí mohou stavebníkovi ukládat různé podmínky k jejich ochraně. Často však dochází k tomu, že překračují své pravomoci a stanovují takové podmínky, které jsou mimo oblast jejich působnosti. Tomu se snaží novela stavebního zákona zabránit a přispět tak ke zvýšení kvality závazných stanovisek. Bohužel novela stavebního zákona nijak nezpřísňuje lhůty, ve kterých mají dotčené orgány závazná stanoviska vydávat. Působnost dotčených orgánů je upravena množstvím zvláštních předpisů, a proto bylo nutné s novelou spojit i úpravu více než čtyřiceti souvisejících zákonů.
Zřejmě nejkontroverznější změnou, kterou novela přináší, je omezení účasti spolků na řízeních vedených podle stavebního zákona. Od ledna 2018 se spolky na ochranu přírody a krajiny mohou účastnit jen těch řízení podle stavebního zákona, kterým předcházel proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Tato změna je ale napadena skupinou senátorů u Ústavního soudu.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: tereza.chalupova@bnt.eu
Další články
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.




