Souhlas vlastníka nemovitosti: co to je, co musí obsahovat a jak ho získat bez zbytečné administrativy
Každá firma nebo živnostník, který zapisuje sídlo do obchodního rejstříku nebo místo podnikání do živnostenského rejstříku, je povinen doložit právní důvod užívání prostor, přičemž u živnostenského rejstříku tak činí na žádost živnostenského úřadu.
Pokud podnikatel není vlastníkem nemovitosti, zákon vyžaduje písemné prohlášení vlastníka s úředně ověřeným podpisem – dokument, který mnoho začínajících podnikatelů překvapí svou formální náročností.[1] Nejjednodušší způsob, jak ho získat rychle a bez zbytečné administrativy, je virtuální sídlo přes MojeSidlo.cz – souhlas vlastníka nemovitosti je jeho automatickou součástí.
Co říká zákon
Povinnost doložit souhlas vlastníka nemovitosti vyplývá z § 14 zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících. Podnikatel musí prokázat právní důvod užívání prostor, v nichž má sídlo umístěno – buď nájemní smlouvou, listem vlastnictví, nebo písemným prohlášením vlastníka nemovitosti.[2] Podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, například notářem nebo na Czech POINTu. Souhlas nesmí být starší tří měsíců. Výjimku mají pouze OSVČ se sídlem v místě svého trvalého bydliště.[3]
Co musí souhlas obsahovat
Dokument musí identifikovat vlastníka nemovitosti, obsahovat přesnou adresu včetně čísla listu vlastnictví a příslušného katastrálního úřadu, uvést subjekt, kterému se souhlas uděluje, a nést úředně ověřený podpis.[4] Pokud má nemovitost více spoluvlastníků, vyžaduje se souhlas všech. Souhlas je jednostranný právní úkon – vlastník ho může kdykoliv odvolat, proto je důležité mít právní důvod užívání prostor zajištěn po celou dobu zápisu.
Virtuální adresa: souhlas bez starostí
Podnikatelé, kteří si zřizují sídlo prostřednictvím virtuální adresy, potřebují souhlas vlastníka stejně jako při běžné nemovitosti. Protože MojeSidlo.cz je vlastníkem nemovitostí, v nichž virtuální sídlo poskytuje, zákazník nemusí řešit nic – souhlas vlastníka nemovitosti získá automaticky 5 minut po úhradě jako součást služby. Zřízení probíhá zcela online, k dispozici jsou tři adresy v Praze a celý proces lze zvládnout během několika minut.
[1] Přesněji řečeno, právní předpisy vyžadují doložení právního důvodu užívání prostor, v nichž je sídlo umístěno. Písemné prohlášení vlastníka je jedním z možných způsobů; zákon připouští i prohlášení jiné osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem nakládat. U zápisu do veřejného rejstříku se tato povinnost neuplatní, je-li právní důvod zjistitelný z veřejné evidence. Srov. § 14 odst. 1 a 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících.
[2] Zákon obecně požaduje doložení právního důvodu užívání prostor; konkrétní doklad se může lišit podle situace. U zápisu do veřejného rejstříku viz § 14 odst. 1 a 2 zákona č. 304/2013 Sb.. Pro podnikatele podle živnostenského zákona platí, že právní důvod užívání prostor prokazují na žádost živnostenského úřadu; viz § 31 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon.
[3] Podnikatel nemusí prokazovat právní důvod užívání prostor, má-li sídlo totožné se svým bydlištěm (nemusí jít nezbytně o bydliště trvalé); zákon však současně stanoví i výjimky z tohoto pravidla. Viz § 31 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon.
[4] Zákon vyžaduje písemné prohlášení vlastníka nebo jiné oprávněné osoby, které nesmí být starší než 3 měsíce a musí na něm být úředně ověřen podpis. Viz § 31 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon.
Další články
Časová osa jako důkaz: když několik minut rozhoduje o trestní odpovědnosti
V některých trestních věcech nerozhoduje jen otázka, co se stalo. Stejně podstatné je, kdy se to stalo, kdy se změnil zdravotní stav poškozeného, kdy se obviněný o riziku dozvěděl, kdy mohl zavolat pomoc a kdy už byl následek neodvratitelný.
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
