Souhlas vlastníka nemovitosti: co to je, co musí obsahovat a jak ho získat bez zbytečné administrativy
Každá firma nebo živnostník, který zapisuje sídlo do obchodního rejstříku nebo místo podnikání do živnostenského rejstříku, je povinen doložit právní důvod užívání prostor, přičemž u živnostenského rejstříku tak činí na žádost živnostenského úřadu.
Pokud podnikatel není vlastníkem nemovitosti, zákon vyžaduje písemné prohlášení vlastníka s úředně ověřeným podpisem – dokument, který mnoho začínajících podnikatelů překvapí svou formální náročností.[1] Nejjednodušší způsob, jak ho získat rychle a bez zbytečné administrativy, je virtuální sídlo přes MojeSidlo.cz – souhlas vlastníka nemovitosti je jeho automatickou součástí.
Co říká zákon
Povinnost doložit souhlas vlastníka nemovitosti vyplývá z § 14 zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících. Podnikatel musí prokázat právní důvod užívání prostor, v nichž má sídlo umístěno – buď nájemní smlouvou, listem vlastnictví, nebo písemným prohlášením vlastníka nemovitosti.[2] Podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, například notářem nebo na Czech POINTu. Souhlas nesmí být starší tří měsíců. Výjimku mají pouze OSVČ se sídlem v místě svého trvalého bydliště.[3]
Co musí souhlas obsahovat
Dokument musí identifikovat vlastníka nemovitosti, obsahovat přesnou adresu včetně čísla listu vlastnictví a příslušného katastrálního úřadu, uvést subjekt, kterému se souhlas uděluje, a nést úředně ověřený podpis.[4] Pokud má nemovitost více spoluvlastníků, vyžaduje se souhlas všech. Souhlas je jednostranný právní úkon – vlastník ho může kdykoliv odvolat, proto je důležité mít právní důvod užívání prostor zajištěn po celou dobu zápisu.
Virtuální adresa: souhlas bez starostí
Podnikatelé, kteří si zřizují sídlo prostřednictvím virtuální adresy, potřebují souhlas vlastníka stejně jako při běžné nemovitosti. Protože MojeSidlo.cz je vlastníkem nemovitostí, v nichž virtuální sídlo poskytuje, zákazník nemusí řešit nic – souhlas vlastníka nemovitosti získá automaticky 5 minut po úhradě jako součást služby. Zřízení probíhá zcela online, k dispozici jsou tři adresy v Praze a celý proces lze zvládnout během několika minut.
[1] Přesněji řečeno, právní předpisy vyžadují doložení právního důvodu užívání prostor, v nichž je sídlo umístěno. Písemné prohlášení vlastníka je jedním z možných způsobů; zákon připouští i prohlášení jiné osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem nakládat. U zápisu do veřejného rejstříku se tato povinnost neuplatní, je-li právní důvod zjistitelný z veřejné evidence. Srov. § 14 odst. 1 a 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících.
[2] Zákon obecně požaduje doložení právního důvodu užívání prostor; konkrétní doklad se může lišit podle situace. U zápisu do veřejného rejstříku viz § 14 odst. 1 a 2 zákona č. 304/2013 Sb.. Pro podnikatele podle živnostenského zákona platí, že právní důvod užívání prostor prokazují na žádost živnostenského úřadu; viz § 31 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon.
[3] Podnikatel nemusí prokazovat právní důvod užívání prostor, má-li sídlo totožné se svým bydlištěm (nemusí jít nezbytně o bydliště trvalé); zákon však současně stanoví i výjimky z tohoto pravidla. Viz § 31 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon.
[4] Zákon vyžaduje písemné prohlášení vlastníka nebo jiné oprávněné osoby, které nesmí být starší než 3 měsíce a musí na něm být úředně ověřen podpis. Viz § 31 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon.
Další články
Obdržení daňového dokladu a uplatnění odpočtu daně
V prvním čtvrtletí roku 2026 vydaly Soudní dvůr a Tribunál Evropské unie dvě rozhodnutí, která se dotýkají téhož praktického problému: zda lze uplatnit nárok na odpočet DPH ve zdaňovacím období, v němž plátce přijal zdanitelné plnění, avšak daňový doklad obdržel až později.
Zločiny sportovních fanoušků
Strhnout divákovi klubovou šálu soupeře může na fotbalovém stadionu během utkání působit jako neškodná legrace. Trestní zákoník však takové jednání vykládá mnohem přísněji. Jako zločin loupeže s odnětím svobody na dvě léta až deset let.[1]
Odpovědnost zaměstnanců za škodu při hackerských a phishingových útocích: kde leží hranice?
Kybernetické útoky v dnešním světě bohužel již nejsou otázkou „zda“, ale „kdy“.
Problém zneužití zranitelností nultého dne a možnosti jeho řešení nástroji mezinárodního práva veřejného
Jaké jsou možnosti mezinárodní spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti při řešení problému zneužití zranitelností nultého dne?
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.




