Revoluce v žalobách na vyklizení bytů
Od 01.01.2026 vstoupila v účinnost očekáváná novela občanského soudního řádu, která slibuje zásadní urychlení řízení o vyklizení bytů.
Cílem novelizace je urychlení procesu vyklizení nemovitostí určených k bydlení po skončení nájemního vztahu. Novela reaguje na skutečnost, že průměrná délka řízení ve věci vyklizení nemovitosti činí v současnosti téměř jeden rok (v Praze, středních Čechách a Brně v průměru dokonce až 400-450 dní).
Jedním z prostředků, kterým má být zkrácení dosaženo, je tzv. rozkaz k vyklizení, o němž jsme Vás již dříve informovali zde a jehož implementace se zpozdila. Domníváme se však, že rozkaz k vyklizení není samospasný a pro zkušené neplatiče bude představovat pouze malou překážku.
Výrazně větší dopad však očekáváme od zákonem nově stanovených lhůt, ve kterých soudy musí ve věci samé (tedy ve věci vyklizení domu či bytu) rozhodnout. Soudy tak mají povinnost vydat rozhodnutí do 6 měsíců od zahájení řízení, nejsou-li dány důvody zvláštního zřetele hodné. Ačkoliv tato povinnost není absolutní a soud má v případě jejího nesplnění pouze povinnost uvést v odůvodnění rozhodnutí skutečnosti, pro které nebylo možné tuto lhůtu dodržet, měla by na soudce vytvořit určitý tlak, aby rozhodovali včas.
Neméně důležitou změnou je pak omezení bezdůvodného odročování řízení na žádost účastníků (v praxi tedy především žalovaných), kdy nově může být jednání na žádost každého z účastníků odročeno pouze jednou. Tím by mělo být zabráněno účelovému odročování z často vyfabulovaných důvodů.
Ačkoliv novelizace v praxi může narážet na vytíženost českého soudního systému, navržené mechanismy jsou bezesporu vítaným prostředkem ochrany vlastníků nemovitostí před nespolupracujícími nájemci, které by měly přinést určité zrychlení.
Zdroj:
Zákon č. 176/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podpoře bydlení
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




