Články s tagem: nekalá soutěž

Jak je to s problematikou pirátských platforem pro sdílení obsahu online z pohledu práva proti nekalé soutěži? Jaké jsou možné nástroje ochrany držitelů autorských práv proti porušování těchto práv na internetu? Mohou být účinným nástrojem z práva nekalé soutěže vycházející nároky vůči pro­vozovatelům platforem pro sdílení obsahu online?

Na každém trhu se bojuje o zákazníky o sto šest. Podnikatelé se snaží své výrobky a služby co nejlépe prodat a předběhnout konkurenci. I konkurenční boj má ale svá pravidla, která podnikatelé musí dodržovat, pokud se chtějí vyhnout sporu. Jaká základní pravidla boje o zákazníky byste měli dodržovat a jak se sporům s ostatními vyhnout?

​Všichni podnikatelé mají logický zájem na co nejúčinnější a nejdůvěryhodnější reklamě, která k nim přivede další zákazníky. Reklama je důvěryhodná hlavně tehdy, pokud se vůbec netváří jako reklama, ale spíš jako osobní názor nějakého člověka.

Tento článek má za cíl veřejnosti přiblížit, jakým způsobem se lze bránit proti falešným recenzím. Jak postupovat, pokud někdo tímto způsobem poškozuje vaše podnikání či značku? Právo nabízí hned několik možností.

Účet na sociální síti s mnoha fanoušky, sledujícími nebo kladnými recenzemi může mít pozitivní vliv na image společnosti.

Marks & Spencer („M&S“) uvedl v roce 2020 před Vánoci na trh sváteční řadu ginu, která byla prodávána v lahvi se třpytivými zlatými vločkami, zimním motivem a integrovaným světlem. M&S si současně obal lahve chránil několika průmyslovými vzory zapsanými ve Spojeném království. O rok později začal řetězec Aldi („Aldi“) prodávat gin, který nazval „The infusionist“.

Společně se stále rostoucím vlivem sociálních médií, které již nejsou pouze komunikačním prostředkem, ale i nástrojem pro inzerci a reklamu produktů a služeb, jde ruku v ruce četnost využívání influencer marketingu jako zcela běžné formy šíření obchodních sdělení.

Příspěvek se zabývá problematikou podnákladových cen z pohledu práva proti nekalé soutěži.

Vrchní zemský soud (OLG) v Jeně rozhodnutím ze dne 28. srpna 2002, sp. zn. 2 U 268/02, překvapil německou praxi i doktrínu svým odmítavým postojem k reklamě, která při označení nabídky konkurence užila slovo „nevěra“.

Cílem tohoto článku je rozebrat postup českých i slovenských soudů při řešení nekalosoutěžní povahy alternativních forem osobní dopravy a poukázat na významné závěry použitelné v souvisejících případech. Nedávno proběhla v Praze série hromadných protestů stovek řidičů klasických taxislužeb proti nerovným podmínkám ve vztahu k řidičům služeb Uber a Bolt (tehdy pod názvem Taxify), dále označovaných jako „alternativní dopravci“.

Cílem tohoto článku je rozebrat postup českých i slovenských soudů při řešení nekalosoutěžní povahy alternativních forem osobní dopravy a poukázat na významné závěry použitelné v souvisejících případech. Nedávno proběhla v Praze série hromadných protestů stovek řidičů klasických taxislužeb proti nerovným podmínkám ve vztahu k řidičům služeb Uber a Bolt (tehdy pod názvem Taxify), dále označovaných jako „alternativní dopravci“.

Cílem tohoto článku je rozebrat postup českých i slovenských soudů při řešení nekalosoutěžní povahy alternativních forem osobní dopravy a poukázat na významné závěry použitelné v souvisejících případech. Nedávno proběhla v Praze série hromadných protestů stovek řidičů klasických taxislužeb proti nerovným podmínkám ve vztahu k řidičům služeb Uber a Bolt (tehdy pod názvem Taxify), dále označovaných jako „alternativní dopravci“.

Letošní ročník tradičního kongresu Právní prostor již postupně odkrývá svůj program. S prvním příspěvkem jubilejního desátého ročníku vystoupí doc. JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D., docentka na Katedře obchodního práva Právnické fakulty MU, advokátka, rozhodce Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR a rozhodce Mezinárodního rozhodčího soudu při Českomoravské komoditní burze.

V nedávné době byla přijata Směrnice o nekalých obchodních praktikách mezi podniky při prodeji potravin. Tato oblast byla dlouho v zorném úhlu unijních orgánů, hledaly se dostatečné důvody pro regulaci a její správná forma. Mezitím mnoho zemí přistoupilo k vlastní, vnitrostátní regulaci – mezi nimi všechny státy Visegrádské čtyřky.

Dvojí kvalita potravin v Evropské unii je aktuálně velmi diskutovaným tématem, se kterým se potýká cela řada výrobců, neboť stále není zcela jasné, za jakých okolností je různá kvalita potravin právně přípustná. Předseda Evropské komise („Komise“) dne 13. září 2017 uvedl, že není přijatelné, aby občanům v některých zemích Evropy byly pod stejnou značkou a ve stejném balení prodávány potraviny nižší kvality než občanům v jiných zemích. Následně se k tomuto tématu vyjádřila též Komise. Pomohou nám ovšem její závěry ke zhodnocení toho, zda a v jakých případech je dvojí kvalita potravin přípustná, či vždy půjde o nekalou obchodní praktiku?

Tento článek se bude zabývat otázkou, zda a za jakých podmínek lze na jednání vlastníka ochranné známky při jejím užívání nahlížet jako na jednání v rozporu s právem nekalé soutěže a zda lze vlastníku ochranné známky zakázat její užívání, aniž by byla ochranná známka zrušena Úřadem průmyslového vlastnictví, to vše s ohledem na rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu České republiky ve věci sp. zn. 31 Cdo 3375/2015 ze dne 8. 3. 2017, jímž došlo ke sjednocení judikatury v této oblasti.

Štrasburk 6. června (zvláštní zpravodajka ČTK) - Evropští poslanci chtějí po Evropské komisi, aby připravila jednotný rámec pro boj proti nekalým obchodním praktikám v obchodním řetězci. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes v první den plenárního zasedání projednávají poslanci. Na nerovné vztahy mezi malými a velkými subjekty v dodavatelském řetězci upozorňují europoslanci již řadu let.

Soutěžní právo není oblast, se kterou by se každý právní praktik setkával dennodenně. Proto je ambicí tohoto příspěvku jednak na začátek vymezit, co vlastně soutěžní právo je, co reguluje (část II.), za druhé připomenout, že soutěžní právo je možné vymáhat nejenom přes Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) či jiné soutěžní úřady, ale také soukromoprávními prostředky (část III.), což není příliš známé a využívané. Za třetí je jeho cílem upozornit na poslední významnou událost v této oblasti (část VI.), kterou je nová unijní směrnice týkající se soukromoprávního prosazování soutěžního práva. Tu mají členské státy včetně České republiky povinnost implementovat do svého právního řádu ke konci příštího roku.

Odpovídá soutěžitel za nebezpečí záměny vyvolané reklamou, kterou na jeho výrobky láká jejich prodávající?

Pojem "informovaný uživatel" nelze ztotožňovat s pojmem průměrného uživatele.

Jestliže nalézací soud na základě hodnocení provedených důkazů má za prokázané, že jednáním obžalovaného vznikla ostatním soutěžitelům újma ve větším rozsahu, potom je nezbytné, aby tento zákonný znak soud konkrétně dovodil z provedených důkazů a náležitě ho ve výroku i v odůvodnění rozsudku specifikoval. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. 12 To 13/2013

Komentované rozhodnutí se týká méně tradiční "nekalosoutěžní" problematiky. Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2013, čj. 3 Cmo 92/2013-216