Europoslanci chtějí definovat nekalé praktiky v obchodním řetězci

“Samoregulační mechanismy, které fungují v některých zemích EU, nejsou dostatečnou platformou pro to, aby se na ní dal stavět boj proti nekalým praktikám na unijní úrovni,” řekla ČTK europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD) ke zprávě, o níž poslanci mají hlasovat v úterý. A dodala, že je třeba minimálně nekalé praktiky celounijně definovat.

V současné době k lepšímu postavení malých dodavatelů pomáhají takzvané iniciativy dodavatelských řetězců (SCI), v nichž jsou sdruženy asociace producentů podle různých oborů z více členských zemí. “SCI dokážou nastavit rovnocenné vazby mezi jednotlivými dodavateli lépe než směrnice či nařízení,” domnívá se europoslankyně Dita Charanzová (ANO).

Nekalými praktikami, na něž si menší dodavatelé ze strany velkých podniků dlouhodobě stěžují, jsou míněny například jednostranné či retroaktivní změny smluv, jejich náhlé zrušení bez důvodu či účtování poplatků za umístění zboží na přední pozice v supermarketech. Tyto praktiky, z nichž některé mohou být podle expertů považovány za porušování hospodářské soutěže, obzvlášť doléhají zejména na zemědělce, jejichž produkty podléhají zkáze a kteří nemohou “zastavit výrobu”, když velký odběratel například od smlouvy náhle odstoupí.

Inspirací pro řešení problému na unijní úrovni by mohla být Británie, kde od roku 2013 existuje orgán Groceries Code Adjudicator, což je jakýsi supermarketový ombudsman, který řeší právě stížnosti menších dodavatelů. Europoslanci navrhují jako jednu z variant síť takovýchto vnitrostátních orgánů, které budou vzájemně uznávány na úrovni EU.

EU má již od roku 2005 směrnici pro boj proti nekalým obchodním praktikám vůči spotřebitelům, která zakazuje například zasílání nevyžádaného zboží, klamavou reklamu či reklamu cílenou na děti.