Články s tagem: nařízení

K sepsání tohoto výkladu mne „donutila“ praxe a mnoho dotazů z řad podepisujících. Tápou v tom, na který dokument patří vlastnoruční podpis a na který jen podpis.

Od začátku ledna je účinná novela zákona o ochraně spotřebitele, která zejména transponuje dvě směrnice EU a obsahuje řadu významných změn v oblasti spotřebitelského práva.

Biomedicínský výzkum je dynamicky se vyvíjející oblastí vědy, které je v posledních desetiletích věnována obrovská pozornost. Tato vědní disciplína je věnovaná systematickému studiu procesů života, prevenci a léčbě nemocí a genetickým, sociálním a environmentálním faktorům souvisejících s nemocemi a zdravím.[1]

V říjnu 2022 schválila Evropská rada očekávané nařízení týkající se trhů s kryptoaktivy známé pod zkratkou MiCA („Markets in Crypto-assets“), které představuje jeden z globálně prvních pokusů o komplexní regulaci trhů s kryptoměnami.

Apostila je speciální doložka, která je připojována k veřejným listinám za účelem jejich použití v zahraničí. Jedná se o vyšší stupeň ověření, díky kterému lze listiny použít v zahraničí a prokázat, že je vydal nebo ověřil příslušný orgán České republiky.

Platforma Distribution Law Center (DLC) vydává od prosince 2021 každý týden zpravodaje, které shrnují hlavní změny unijní regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů, které s sebou přináší novelizace nařízení o blokových výjimkách („VBER“) a doprovodných Pokynů k vertikálním omezením („Pokyny“).

Jedním z aktuálně diskutovaných témat v oblasti potravinářského práva, kterým se v nedávné době zabývala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen „SZPI“), je problematika léčebných, zdravotních a výživových tvrzení při označování potravin v souvislosti s hubnoucími programy a redukčními dietami, jež mohou inklinovat ke klamání spotřebitele.

Přináší nově přijaté nařízení EU skutečně kýženou spravedlnost a transparentnost do online zprostředkovatelských služeb?

Stále není vyřešena problematika evropského dědického osvědčení vydaného v Německu a bohužel, neochota českého katastrálního úřadu se tímto osvědčením řídit nadále trvá. Jeden případ se nyní dostává až k Soudnímu dvoru Evropské unie.

V  souvislosti s  adaptací nových nařízení Evropské unie o  zdravotnických prostředcích[1] byl uveřejněn jednak návrh zcela nového zákona o zdravotnických prostředcích, který má regulovat obecné zdravotnické prostředky, jednak návrh novely stávajícího zákona o  zdravotnických prostředích, který by měl nově změnit název a  upravovat pouze diagnostické zdravotnické prostředky in vitro.

V předchozím díle letního miniseriálu jsme se zabývali unijní legislativou, která vymezuje základní hmotněprávní nároky cestujících zpožděných a zrušených letů.

Zemědělství České republiky zaznamenalo od vstupu do Evropské Unie výrazný posun směrem k pěstování nepotravinářských plodin, zejména řepky olejné, což vedlo k nekontrolovatelnému využívání přípravků na ochranu rostlin, pesticidů („PPP“), jejichž vedlejší negativní účinky jsou především tlumení a hubení rostlinných či živočišných škůdců k ochraně rostlin, potažmo vyhubování půdní fauny a flory. Evropská Unie si vzala za cíl proti těmto negativním dopadům pesticidů bojovat v rámci celé Unie legislativou.

Léto je v plném proudu a – byť teploty v České republice začátkem července dosahovaly tropických výšin – řada z nás přes to (nebo možná právě proto) zamíří i o letošních prázdninách za hranice.

Tento článek navazuje na předchozí díl, který dokumentoval některé problémy, s nimiž jsme se setkali při implementaci Nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 2016/679, známého jako Obecné nařízení o ochraně osobních údajů neboli „GDPR“ (dále jako „Nařízení“). V tomto díle se podíváme na postavení poskytovatelů služeb uživatelské podpory software jakožto zpracovatelů osobních údajů.

Od 16. 2. 2019 se v rámci Evropské unie ruší povinnost opatřovat některé úřední listiny apostilou. 16. 2. 2019 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/1191 ze dne 6. 7. 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č.1024/2012 (tzv. nařízení o apostilaci, dále jen „nařízení“).

Tématem tohoto článku je řešení situace, kdy se k výběrovému řízení dostaví kandidát, který sice zaměstnavatele zaujme, ten jej nicméně aktuálně nemůže přijmout. V budoucnu by však zaměstnavatel uvedeného uchazeče rád oslovil s potenciální nabídkou práce.

Rozsudek rakouského Nejvyššího soudního dvora („OGH“) týkající se identifikace pozemků bude mít dalekosáhlý dopad na užívání evropského dědického osvědčení (EDO) v praxi.

Ve zdravotnických oborech snad neexistuje osoba, která by se nesetkala s pojmem protipadělková směrnice. Dvě slova vzbuzující povyk ze strany osob oprávněných k výdeji léčivých přípravků veřejnosti (dále také jako „oprávněná osoba“ či „oprávněný subjekt“), typicky pak farmaceutů.

Navzdory náboženskému podtextu titulku je tento článek určen i neoblomným ateistům a všem lidem, kteří dobrovolně zanechávají svou datovou stopu v atmosféře online prostředí.

Dne 21. července 2018 nabylo účinnosti nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu (dále jen „Nařízení“), které nahradilo obecné pokyny Evropské agentury pro trhy cenných papírů ke společné definici evropského fondu peněžního trhu.

Jasnější a jednodušší pravidla pro získávání a nakládání se soubory cookies slibuje Nařízení Parlamentu a Rady o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích (nařízení o soukromí a elektronických komunikacích; „Nařízení“). Nařízení má nahradit směrnici 2002/58/ES [1] přezdívanou „cookie zákon“ a má mimo jiné obsahovat nová pravidla pro udělování souhlasu a upozorňování v souvislosti s využíváním cookies a jiných identifikátorů uchovávaných v zařízeních koncových uživatelů.

Již téměř dva měsíce platí unijní nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, známé spíše pod zkratkou GDPR. Byť nejde v ochraně osobních údajů o revoluci, ale spíše evoluci, mnozí se o osobní údaje a jejich ochranu začali zajímat až v souvislosti s mediální masáží, která kolem GDPR vznikla. Víte však jaká konkrétní práva přinesla nová unijní úprava právě Vám – subjektům údajů?

Vedete v podniku evidenci účelů zpracování osobních údajů? Uvádíte na stránkách kategorie subjektů zpracovávaných údajů a doby uchování jejich dat? To byste ale měli. Už téměř dvacet let to ukládá zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

Mnoho společností a institucí v celé Evropě je momentálně zaneprázdněno adaptací na nové nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů („GDPR“), které nabude účinnosti v květnu 2018. Odhlédněme nyní od problematiky osobních údajů a podívejme se na legislativní iniciativu na poli údajů neosobních, protože též volný pohyb neosobních údajů přes hranice členských států může představovat klíčový aspekt budování evropského jednotného digitálního trhu.

Jak je již známo, v květnu 2017 bylo v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno finální znění dvou nových nařízení EU zcela nově regulujících sektor zdravotnických prostředků. Tato nařízení vstoupí v účinnost až v roce 2020 a 2022. Již nyní však někteří významní aktéři jako MedTech Europe, britský regulátor MHRA nebo české Ministerstvo zdravotnictví uveřejňují průvodce novou úpravou. Je tedy na místě si položit otázku, jaký dopad na trh budou nová nařízení mít.