Články s tagem: nařízení

Počátkem letošního roku Evropská komise schválila další druhy hmyzu, které je možné uvádět na trh jako potraviny určené pro lidskou spotřebu.[1] V této souvislosti proběhla napříč společností řada dezinformací, a proto přinášíme přehled možností užití hmyzu v potravinách dle aktuální právní regulace.

K sepsání tohoto výkladu mne „donutila“ praxe a mnoho dotazů z řad podepisujících. Tápou v tom, na který dokument patří vlastnoruční podpis a na který jen podpis.

Od začátku ledna je účinná novela zákona o ochraně spotřebitele, která zejména transponuje dvě směrnice EU a obsahuje řadu významných změn v oblasti spotřebitelského práva.

Biomedicínský výzkum je dynamicky se vyvíjející oblastí vědy, které je v posledních desetiletích věnována obrovská pozornost. Tato vědní disciplína je věnovaná systematickému studiu procesů života, prevenci a léčbě nemocí a genetickým, sociálním a environmentálním faktorům souvisejících s nemocemi a zdravím.[1]

V říjnu 2022 schválila Evropská rada očekávané nařízení týkající se trhů s kryptoaktivy známé pod zkratkou MiCA („Markets in Crypto-assets“), které představuje jeden z globálně prvních pokusů o komplexní regulaci trhů s kryptoměnami.

Apostila je speciální doložka, která je připojována k veřejným listinám za účelem jejich použití v zahraničí. Jedná se o vyšší stupeň ověření, díky kterému lze listiny použít v zahraničí a prokázat, že je vydal nebo ověřil příslušný orgán České republiky.

Platforma Distribution Law Center (DLC) vydává od prosince 2021 každý týden zpravodaje, které shrnují hlavní změny unijní regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů, které s sebou přináší novelizace nařízení o blokových výjimkách („VBER“) a doprovodných Pokynů k vertikálním omezením („Pokyny“).

Jedním z aktuálně diskutovaných témat v oblasti potravinářského práva, kterým se v nedávné době zabývala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen „SZPI“), je problematika léčebných, zdravotních a výživových tvrzení při označování potravin v souvislosti s hubnoucími programy a redukčními dietami, jež mohou inklinovat ke klamání spotřebitele.

Přináší nově přijaté nařízení EU skutečně kýženou spravedlnost a transparentnost do online zprostředkovatelských služeb?

Stále není vyřešena problematika evropského dědického osvědčení vydaného v Německu a bohužel, neochota českého katastrálního úřadu se tímto osvědčením řídit nadále trvá. Jeden případ se nyní dostává až k Soudnímu dvoru Evropské unie.

V  souvislosti s  adaptací nových nařízení Evropské unie o  zdravotnických prostředcích[1] byl uveřejněn jednak návrh zcela nového zákona o zdravotnických prostředcích, který má regulovat obecné zdravotnické prostředky, jednak návrh novely stávajícího zákona o  zdravotnických prostředích, který by měl nově změnit název a  upravovat pouze diagnostické zdravotnické prostředky in vitro.

V předchozím díle letního miniseriálu jsme se zabývali unijní legislativou, která vymezuje základní hmotněprávní nároky cestujících zpožděných a zrušených letů.

Zemědělství České republiky zaznamenalo od vstupu do Evropské Unie výrazný posun směrem k pěstování nepotravinářských plodin, zejména řepky olejné, což vedlo k nekontrolovatelnému využívání přípravků na ochranu rostlin, pesticidů („PPP“), jejichž vedlejší negativní účinky jsou především tlumení a hubení rostlinných či živočišných škůdců k ochraně rostlin, potažmo vyhubování půdní fauny a flory. Evropská Unie si vzala za cíl proti těmto negativním dopadům pesticidů bojovat v rámci celé Unie legislativou.

Léto je v plném proudu a – byť teploty v České republice začátkem července dosahovaly tropických výšin – řada z nás přes to (nebo možná právě proto) zamíří i o letošních prázdninách za hranice.

Tento článek navazuje na předchozí díl, který dokumentoval některé problémy, s nimiž jsme se setkali při implementaci Nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 2016/679, známého jako Obecné nařízení o ochraně osobních údajů neboli „GDPR“ (dále jako „Nařízení“). V tomto díle se podíváme na postavení poskytovatelů služeb uživatelské podpory software jakožto zpracovatelů osobních údajů.

Od 16. 2. 2019 se v rámci Evropské unie ruší povinnost opatřovat některé úřední listiny apostilou. 16. 2. 2019 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/1191 ze dne 6. 7. 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č.1024/2012 (tzv. nařízení o apostilaci, dále jen „nařízení“).

Tématem tohoto článku je řešení situace, kdy se k výběrovému řízení dostaví kandidát, který sice zaměstnavatele zaujme, ten jej nicméně aktuálně nemůže přijmout. V budoucnu by však zaměstnavatel uvedeného uchazeče rád oslovil s potenciální nabídkou práce.

Rozsudek rakouského Nejvyššího soudního dvora („OGH“) týkající se identifikace pozemků bude mít dalekosáhlý dopad na užívání evropského dědického osvědčení (EDO) v praxi.

Ve zdravotnických oborech snad neexistuje osoba, která by se nesetkala s pojmem protipadělková směrnice. Dvě slova vzbuzující povyk ze strany osob oprávněných k výdeji léčivých přípravků veřejnosti (dále také jako „oprávněná osoba“ či „oprávněný subjekt“), typicky pak farmaceutů.

Navzdory náboženskému podtextu titulku je tento článek určen i neoblomným ateistům a všem lidem, kteří dobrovolně zanechávají svou datovou stopu v atmosféře online prostředí.

Dne 21. července 2018 nabylo účinnosti nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu (dále jen „Nařízení“), které nahradilo obecné pokyny Evropské agentury pro trhy cenných papírů ke společné definici evropského fondu peněžního trhu.

Jasnější a jednodušší pravidla pro získávání a nakládání se soubory cookies slibuje Nařízení Parlamentu a Rady o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích (nařízení o soukromí a elektronických komunikacích; „Nařízení“). Nařízení má nahradit směrnici 2002/58/ES [1] přezdívanou „cookie zákon“ a má mimo jiné obsahovat nová pravidla pro udělování souhlasu a upozorňování v souvislosti s využíváním cookies a jiných identifikátorů uchovávaných v zařízeních koncových uživatelů.

Již téměř dva měsíce platí unijní nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, známé spíše pod zkratkou GDPR. Byť nejde v ochraně osobních údajů o revoluci, ale spíše evoluci, mnozí se o osobní údaje a jejich ochranu začali zajímat až v souvislosti s mediální masáží, která kolem GDPR vznikla. Víte však jaká konkrétní práva přinesla nová unijní úprava právě Vám – subjektům údajů?

Vedete v podniku evidenci účelů zpracování osobních údajů? Uvádíte na stránkách kategorie subjektů zpracovávaných údajů a doby uchování jejich dat? To byste ale měli. Už téměř dvacet let to ukládá zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

Mnoho společností a institucí v celé Evropě je momentálně zaneprázdněno adaptací na nové nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů („GDPR“), které nabude účinnosti v květnu 2018. Odhlédněme nyní od problematiky osobních údajů a podívejme se na legislativní iniciativu na poli údajů neosobních, protože též volný pohyb neosobních údajů přes hranice členských států může představovat klíčový aspekt budování evropského jednotného digitálního trhu.