Druhy fondů peněžního trhu podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady 2017/1131

Nová pravidla pro fondy peněžního trhu byla přijata v reakci na finanční krizi, během které se ukázala řada vlastností fondů peněžního trhu, které je činí zranitelnými. Dle důvodové zprávy byly hlavními důvody pro přijetí jednotné úpravy pro všechny fondy peněžního trhu v celé Unii zvýšení odolnosti fondů peněžního trhu, omezení kanálů pro šíření nákazy, zajištění hladkého fungování trhu a zajištění rovného zacházení s investory do fondů peněžního trhu. Nařízení upravuje pravidla týkající se finančních nástrojů, do nichž smí fond peněžního trhu investovat, pravidla týkající se jeho portfolia, oceňování jeho aktiv a požadavků na oznamování ve vztahu k fondu peněžního trhu.

Nařízení přineslo celou řadu změn. První z nich se týká samotného vymezení fondů, na které se pravidla pro fondy peněžního trhu vztahují. Dříve se těmito pravidly řídily všechny investiční fondy, které měly v názvu označení „fond peněžního trhu“ nebo srovnatelné. Zatímco nyní se vztahují na ty fondy, které naplní materiální definici obsaženou v čl. 1 odst. 1 Nařízení. Tedy všechny subjekty kolektivního investování, které potřebují povolení jako subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (dále jen „SKIPCP“) nebo které jsou povoleny jako SKIPCP podle směrnice 2009/65/ES nebo jsou alternativními investičními fondy podle směrnice 2011/61/EU, zároveň investují do krátkodobých aktiv a jejich cílem je nabízení výnosů v souladu se sazbami peněžního trhu, uchování hodnoty investice nebo obojí.

Již existující investiční fondy, které naplňují novou definici fondu peněžního trhu, musí podle čl. 44 odst. 1 Nařízení nejpozději do 21. ledna 2019 požádat orgán dohledu (Českou národní banku) o povolení podle Nařízení.

Další podstatnou novinkou je dělení fondů peněžního trhu. Dříve se fondy dělily pouze na krátkodobé fondy peněžního trhu a standardní fondy peněžního trhu. Nařízení Evropského Parlamentu a Rady 2017/1131 však zavádí nové dělení fondů peněžního trhu podle míry volatility čisté hodnoty aktiv (net asset value), a to fond VNAV, fond CNAV investující do veřejného dluhu a fond LVNAV. V povolení každého fondu peněžního trhu musí být výslovně uvedeno, o který druh fondu se jedná.

Fond VNAV

Je fond peněžního trhu s variabilní čistou hodnotou aktiv. Jeho aktiva se oceňují nejméně jednou denně, a to s použitím oceňování podle tržní hodnoty, pouze pokud není toto oceňování možné, použije se oceňování podle modelu. Čistá hodnota aktiv na podílovou jednotku/akcii se počítá podle čl. 30 Nařízení jako rozdíl mezi součtem všech aktiv fondu a součtem všech závazků fondu oceněných podle tržní metody nebo podle modelu vydělený počtem podílových jednotek/akcií tohoto fondu v oběhu. Tato se počítá a zveřejňuje minimálně jednou denně. Podílové jednotky/akcie fondu se vydávají nebo odkupují za cenu, která se rovná čisté hodnotě aktiv na podílovou jednotku/akcii. Fond VNAV je jediný, který může mít podobu jak krátkodobého, tak standardního fondu peněžního trhu. Zbylé dva druhy fondů smí mít pouze podobu krátkodobého fondu peněžního trhu.

Fond CNAV investující do veřejného dluhu

Je fond peněžního trhu s konstantní čistou hodnotou aktiv investující do veřejného dluhu. Aktiva takovéhoto fondu jsou obvykle oceňována metodou založenou na naběhlé hodnotě. Jedná se o fond, který usiluje o neměnnou čistou hodnotu aktiv. Proto se nejméně jednou denně vypočítává konstantní čistá hodnota aktiv na podílovou jednotku/akcii fondu, a to jako rozdíl mezi součtem všech aktiv fondu oceněných metodou založenou na naběhlé hodnotě a součtem všech závazků tohoto fondu vydělený počtem podílových jednotek/akcií fondu v oběhu. Rozdíl mezi konstantní čistou hodnotou aktiv na podílovou jednotku/akcii a čistou hodnotou aktiv na podílovou jednotku/akcii se sleduje a denně zveřejňuje. Podílové jednotky/akcie fondu CNAV investujícího do veřejného dluhu se vydávají nebo odkupují za cenu, jež se rovná konstantní čisté hodnotě aktiv na podílovou jednotku/akcii. Příjem takovéhoto fondu přirůstá každý den a může být buď vyplacen investorovi, anebo se použije k nákupu většího množství podílových jednotek/akcií fondu. Nařízení pro tento druh fondu stanoví v čl. 2 odst. 11) písm. d) a v čl. 17 odst. 7 odlišná pravidla pro diverzifikaci portfolia než jaká platí pro ostatní fondy.

Fond LVNAV

Je fond peněžního trhu s nízkou volatilitou čisté hodnoty aktiv. Pokud mají aktiva tohoto fondu zbytkovou splatnost do 75 dní, je možné pro jejich ocenění použít metodu založenou na naběhlé hodnotě. Avšak pouze pokud se takto vypočítaná cena aktiva neliší od ceny vypočítané podle tržní hodnoty nebo podle modelu o více než 10 bazických bodů. Konstantní čistá hodnota aktiv na podílovou jednotku/akcii fondu LVNAV se počítá minimálně jednou denně jako rozdíl mezi součtem všech aktiv fondu oceněných v souladu s metodou založenou na naběhlé hodnotě a součtem všech závazků tohoto fondu vydělený počtem podílových jednotek/akcií fondu v oběhu. Rozdíl mezi konstantní čistou hodnotou aktiv na podílovou jednotku/akcii a čistou hodnotou aktiv na podílovou jednotku/akcii se sleduje a denně zveřejňuje. Podílové jednotky/akcie fondu LVNAV se vydávají nebo odkupují za cenu, která se rovná konstantní čisté hodnotě aktiv na podílovou jednotku/akcii. Pokud by se však konstantní čistá hodnota aktiv na podílovou jednotku/akcii lišila od čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku/akcii o více než 20 bazických bodů, dojde k vydání nebo odkupu za cenu, jež se rovná čisté hodnotě aktiv na podílovou jednotku/akcii.

Nařízení Evropského Parlamentu a Rady 2017/1131 kromě výše zmíněného podrobněji upravuje také pravidla pro investování do sekuritizací, požadavky na interní ratingy, zákaz externí podpory, zátěžové testy, příplatky za odkup a pozastavení odkupů v případě problémů s likviditou a další.