Články s tagem: energetické právo

Od loňského července je v Česku možné sdílet elektřinu mezi rodinami, bytovými domy, obcemi či podniky – podobně jako některých jiných zemích EU. Nový institut byl zaveden s cílem posílit energetickou soběstačnost a snížit přetížení sítě. Jeho daňové dopady však zůstávají v některých aspektech i po roce nejasné.

Mgr. Vojtěch Faltus je vedoucím regulatorního týmu v Aegis Law a ve své advokátní praxi se zaměřuje na stavební právo, energetiku a další regulovaná odvětví. Klientům pomáhá zvládat složitosti legislativy i byrokracie – zejména tam, kde inovace předbíhají právo. V rozhovoru se s ním budeme bavit o aktuálních výzvách ve stavebnictví, energetice i o tom, jak technologie mění právní služby a samotnou roli advokáta.

Jaká byla rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při dozoru nad zadáváním veřejných zakázek v mimořádných podmínkách energetické krize v roce 2022?

Přijetí Lex OZE 3 na jednu stranu otevírá v Česku cestu dalšímu rozvoji obnovitelných zdrojů, stabilizaci sítě i snížení závislosti na fosilních palivech. Zároveň ale mění pravidla pro podporu starších solárních elektráren. Právě k nesystémové změně podpory FVE z let 2009 a 2010 měli výhrady senátoři, kteří v lednu vrátili návrh do Poslanecké sněmovny.

Poslanecká sněmovna schválila novelu energetického zákona, označovanou jako LEX OZE III, která upravuje trh s elektřinou. Novela přináší klíčové změny v oblastech ukládání energie, flexibility sítí a agregace. Díky novým pravidlům budou moci spotřebitelé efektivněji řídit svou spotřebu a tím snížit své výdaje za elektřinu. Zároveň se posílí ochrana spotřebitelů.

Praha 29. ledna (ČTK) - Senát se postavil proti novým podmínkám individuálních kontrol části solárních elektráren. Odmítl dnes také v rámci novely energetického zákona, která je přezdívaná Lex OZE III, omezovat městské stavební předpisy.

Poslanecká sněmovna ve druhém čtení projednala novelu energetického zákona známou jako Lex OZE 3. Novela zavádí akumulaci elektřiny a takzvanou agregaci flexibility, která sdružuje výrobu a spotřebu elektřiny kvůli vyrovnávání a stabilizaci zatížení sítě. Návrh zároveň doplňuje i některá ustanovení ke sdílení elektřiny. Poslanci ve čtvrtek a pátek diskutovali o pěti desítkách pozměňovacích návrhů.

Česká republika stojí před klíčovou výzvou transformace energetiky směrem k obnovitelným zdrojům, ve které sehraje významnou roli mimo jiné i propojování větších výrobců energie z obnovitelných zdrojů s těmi, kteří by zelenou energii rádi odebírali, typicky výrobními nebo jinými většími firmami.

Spolu s prudkým nárůstem zájmu o výrobu solární energie se stala tématem i agrovoltaika, tedy kombinace využití zemědělské půdy pro výrobu elektřiny. Její využití v Česku přinesla novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která je účinná od 1. 7. 2024.

Slyšeli jste o nové možnosti sdílení elektřiny, ale nevíte, jak ho reálně využít pro vaši firmu? Článek kanceláře Frank Bold Advokáti vysvětluje základní přínosy a fungování sdílení pro větší odběratele a výrobce elektřiny.

Mgr. Vlastimil Diviš vedoucí odboru Právní služby ve společnosti ČEPS, a.s. a odborník na právo nemovitostí a stavební a energetické právo zodpověděl 5 otázek.

Prvním čtením v Poslanecké sněmovně prošla minulý měsíc novela energetického zákona známá jako Lex OZE 3.

Obecný název prezentace „provozovatelé soustav v nové energetice“ bych ráda naplnila jedním tématem, které už tady dnes zaznělo, a to tématem nového subjektu Elektroenergetického datového centra, což je subjekt, který bude zaváděn právě zmiňovanou novelou LEX OZE II do energetického zákona.

V roce 2022 se vyrojila ohromná smršť článků o tom, jaký je ve fotovoltaice v ČR obrovský boom. Ten objem instalací v České republice činil 290 MWp. To „p“ znamená megawatt „peak“, kterým se označuje instalovaný nominální výkon. A těch 290 MWp znamenalo meziroční nárůst instalovaného výkonu téměř pětinásobně. Bylo připojeno asi 33 000 elektráren, zažádáno bylo o 107 000 elektráren. A některé subjekty to zaskočilo, ten obrovský růst, problémy s kapacitou systému, lidí, procesy, sklady… Úžasně tedy rosteme. Rosteme?

V dnešním příspěvku se budu věnovat pouze dvěma typům smluv mezi účastníky trhu s elektřinou a plynem, a sice smlouvám o dodávkách elektřiny nebo plynu a smlouvám o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu. Příspěvek se současně bude věnovat spíše těm změnám, které se odehrály v posledních dvou letech. Většina se týká zákazníků, kteří jsou spotřebiteli, ale ne všechny. Ukážeme si, jak to proběhlo.

Jak jsme na tom v obnovitelných zdrojích ve srovnání s ostatními státy EU? Jaké jsou legislativní právní drivery, které regulují rozvoj obnovitelných zdrojů na evropské úrovni, a jak k tomu přistupuje ČR?

EU zůstává regionální organizací disponující omezenou pravomocí v oblasti energetiky a je na místě položit si otázku, zda je nezbytné nadále trvat na nedotknutelnosti práva členských států stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, jejich volbu mezi různými energetickými zdroji a základní skladby jejich zásobování energií.

Okresní soud Praha-východ rozhodl ve sporu klienta zastoupeného Frank Bold Advokáty a Českého Energetického Dodavatele (ČED) ohledně náhrady škody za ukončení dodávek elektřiny dle smlouvy uzavřené na dobu určitou s fixně sjednanou cenou. ČED se odvolával na objektivní nemožnost plnění, kterou však nebyl schopen u soudu prokázat.

Jedním z řešení současné energetické krize je vyšší energetická soběstačnost. Obojího lze dosáhnout vlastní výrobou elektřiny především za využití obnovitelných zdrojů a jejím sdílením s dalšími zájemci. Toho lze snadno docílit v energetickém společenství, které nabízí nižší ceny energie, vyšší nezávislost, úspory, prevenci energetické chudoby, a zapojení veřejnosti do projektů i vznik lokálních pracovních míst.

Energetický regulační úřad má v poslední době více než dost práce. Z jeho široké agendy bych se ráda zaměřila na dvě záležitosti, které jsou podle mého názoru zajímavé, jsou nové, nebývalé, možná až revoluční – a to co do věcné stránky, do materie, tak do právního uchopení. Musím říci, že leckdy i legislativní proces, který byl s nimi spojený, byl tak trošku revoluční, když mezirezortní připomínkové řízení probíhalo od pátku do neděle, v lepším případě do pondělí.

Získat povolení k modernizaci dosluhující větrné elektrárny má být díky novému nařízení Rady EU mnohem rychlejší než doposud. Zdlouhavé povolovací procesy však stále brzdí výraznější rozvoj větrných elektráren v Česku.

Inspirací pro letošní kongres Právní prostor byla energetická krize, kterou jsme zaznamenali v posledních třech letech. I proto jsem zvolil příspěvek, který se se věnuje nedávnému vývoji hospodářské soutěže na energetických trzích.

Mottem letošního kongresu Právní prostor je otázka „Vize nebo krize?“. Komunitní ekonomika je určitou vizí pro předcházení krizím, a to v rámci fosilních paliv a centralizovaných zdrojů.

Tento příspěvek by měl být jakýmsi vhledem do současné energetiky, která stojí, nebojím se říct, i v západním světě, na prahu dekarbonizace.

Komunitní energetika je trendem současné evropské energetické koncepce. Má své přínosy v ekonomické a sociální oblasti. Přináší výhody municipalitám i běžným občanům. Obnovitelné zdroje energie mají velký potenciál. K tomu, aby tento potenciál mohl být naplňován je potřeba podniknout určité kroky ze strany státu. V dubnu 2023 byl vznesen návrh zásahu do již téměř hotové novely energetického zákona, tzv. lex OZE II. Jak se vyvíjí komunitní energetika v České republice a v zahraničí a jaká jsou rizika tohoto zásahu?