Provozovatele starších fotovoltaik čekají složitější počty a víc administrativy. Sněmovna přehlasovala Senát a prosadila svou verzi Lex OZE 3

Poslanecká sněmovna se na počátku března dostala k hlasování o strategickém zákonu Lex OZE 3 až pozdě večer. Pět hodin totiž zabralo schválení pořadu schůze a dvě diskuze nad zvýšením platů představitelů státní moci. Zákon poslanci schválili v původní podobě, tedy včetně přílepku o snížení podpory pro starší fotovoltaické elektrárny na základě návrhu Ministerstva financí.

Majitele solárních elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010 tak čeká větší administrativa a mohou přijít o část státní podpory, kterou dosud na výrobu obnovitelné energie dostávali. Nyní si budou muset sami začít kontrolovat takzvané vnitřní výnosové procento (IRR), jinými slovy ověřovat, zda jejich elektrárny nepřekračují maximální povolenou ziskovost.

Zákon mění i samotný výpočet výnosového procenta. Výnosy, kterých výrobci mohou dosáhnout, aby ještě měli nárok na podporu, se budou podle schváleného zákona počítat z delšího období – za celou dobu životnosti elektrárny. Pokud by povolené výnosové procento překročili, museli by provozovatelé solárních elektráren požádat o snížení podpory, případně by o ni úplně přišli.

„Může se stát, že i zdroje, které požadované IRR dosud splňovaly, budou muset podat žádost o snížení podpory, protože jim IRR vyjde vyšší. Není divu, že takovou změnu pravidel uprostřed hry vnímají provozovatelé elektráren s nevolí,” zhodnotila Anna Francová, vedoucí advokátka a partnerka Frank Bold Advokáti. Pokud elektrárna od uvedení do provozu změnila majitele, nemusí současný provozovatel ani mít k dispozici všechny potřebné podklady nezbytné pro výpočet výnosového procenta.

Lex OZE 3 přináší především dosud chybějící pravidla pro akumulaci elektřiny v bateriích a flexibilní poskytování jejich kapacity ke stabilizaci rozvodné sítě. Obojí pomůže zlepšit konkurenceschopnost v energetice i bezpečnost Česka.

„Lex OZE 3 je klíčový pro další rozvoj obnovitelných zdrojů a moderní energetiky jako takové. Díky jasnému nastavení pravidel umožní snižovat závislost na fosilních palivech a tím i posilovat strategickou bezpečnost České republiky,” uvedla Laura Otýpková, právnička expertní skupiny Frank Bold.

Doplnila, že podle Evropské komise může flexibilita v energetickém systému snížit náklady na elektřinu pro koncové spotřebitele o 12-42 %. Pro české domácnosti i průmysl, který se potýká s vysokými cenami energií, to představuje významnou úlevu.

Mezi dalšími změnami novela zavádí také zákaz diskriminace sdílejících výrobců a odběratelů ze strany obchodníků s elektřinou. To umožní další rozvoj sdílení především na úrovni samospráv a energetických společenství.

„Sdílející výrobci se dosud setkávali s diskriminačním přístupem ze strany obchodníků, kteří je za sdílení elektřiny cenově penalizovali nebo jim sdílení ve smlouvách o výkupu zcela zakazovali. Nově však obchodníci nebudou moci sdílení zakázat a odlišné ceníky uplatňovat pouze při existenci spravedlivého důvodu,“ popsala Eliška Beranová, právnička Frank Bold a Unie komunitní energetiky.

Zákon vyšel ve Sbírce zákonů 31. března, účinnosti nabude prvního srpna 2025. První dvě hlášení tedy budou muset provozovatelé solárních elektráren podávat už v prosinci 2025. První kvůli možnému dosažení hranice přiměřenosti podpory a případné žádosti o snížení podpory za část letošního roku. Druhé pak kvůli nároku na podporu v roce 2026.

Co je to agregace flexibility?

Flexibilita představuje schopnost změnit svůj předpokládaný výkon nebo spotřebu v odběrném místě a využít ho pro vyrovnávání výkyvů v síti. Flexibilita vzniká ve chvíli, kdy se sníží odběr např. spotřebiče oproti jeho předpokládanému plánu spotřeby (diagramu). Rozdíl mezi skutečnou a předpokládanou spotřebou se označuje právě jako flexibilita. Obdobně funguje flexibilita i na straně výroby nebo bateriových úložišť.

Na straně domácností mohou flexibilitu nabízet například tepelná čerpadla, bojlery nebo třeba elektroauta. Známější jsou však příklady z průmyslu, zapínání a vypínání spotřebičů známe například z chladíren, mrazíren či papíren.

Agregace pak představuje hromadné řízení a správu flexibility. Evropské právo upravuje takzvané nezávislé agregátory flexibility, kteří již nově nebudou muset být zároveň i dodavateli elektřiny. Poskytovatelé flexibility budou za její poskytování finančně odměňováni přímo nebo (v případě menších poskytovatelů) skrz agregátora.

Agregace se budou moci zúčastnit také energetické komunity - podle studie EGÚ Brno mají potenciál poskytnout až 9,4 GW bateriové akumulace, 1,6 GW kladné flexibility (schopnost zvýšit výrobu) a 500 GWh záporné (schopnost snížit výrobu).