Právní aspekty komunitní energetiky
Mottem letošního kongresu Právní prostor je otázka „Vize nebo krize?“. Komunitní ekonomika je určitou vizí pro předcházení krizím, a to v rámci fosilních paliv a centralizovaných zdrojů.
V rámci příspěvků bychom se s kolegou Leošem Brantálem chtěli primárně soustředit na přicházející právní úpravu, která má zavádět koncept komunitní energetiky v České republice a problematiku ESG reportingu, který souvisí s energetickou udržitelnosti a obnovitelnými zdroji. Součástí našich prezentací je také tzv. “první vlaštovka”, což je možnost sdílení v bytových domech.
1. část - Mgr. Ing. Martin Števko
Zásadní změny sektoru energetiky
Sektor energetiky prochází v současné době zásadními změnami. Jde zejména o přechod od velkých konvenčních zdrojů, obvykle závislých na fosilních palivech nebo jádru, které jsou v menším množství, k většímu množství decentralizovaných zdrojů, jako jsou typicky fotovoltaické elektrárny nebo takzvané větrníky. S těmito změnami souvisí i změna distribuce energie a trhu. Z původně pasivního zákazníka, který pouze energie přijímal a platil za ně účty, se dnes stává zákazník aktivní, který participuje na energetickém trhu, je schopný na něj dodat energii, kterou vyrobil, sdílet ji a participovat na ostatních službách.
Komunitní energetika aneb podstatný krok na cestě k „nové“ energetice
Jak jsem již zmínil, komunitní energetika je podstatným krokem na cestě k nové energetice, která souvisí s decentralizací a obnovitelnými zdroji. Komunitní energetika umožňuje vznik komunit občanů, obcí nebo drobných podnikatelů, kteří mohou sami vybudovat zdroj energie.
Součástí komunitní energetiky je také situace, kdy může jednotlivec vlastnit zdroj energie, typicky fotovoltaickou elektrárnu, a s vyrobenou energií nakládat. Může ji sám spotřebovávat nebo ji sdílet s jinými účastníky na trhu. Může působit buď samostatně v rámci limitů regulace, která se teprve vyvíjí, anebo v rámci komunity.
Komunitní energetika v kontextu „nové“ energetiky přispívá k již zmíněné decentralizaci a podporuje demokratizaci, tzn. zapojení většího množství hráčů, včetně potenciálních jednotlivců. Přispívá také k dekarbonizaci, tzn. přechodu na obnovitelné zdroje a snížení závislosti na fosilních palivech nebo jádru, k prevenci energetické chudoby, tzn. snižování účtů za energie, a konečně k digitalizaci. Se všemi těmito změnami totiž souvisí poměrně velké nároky na zpracování dat, typicky z odběrných míst, a v tomto kontextu dochází k zavádění inteligentních měřičů nebo vybudování energetického datového centra, o němž bude řeč dále.
Legislativní rámec komunitní energetiky
Legislativní rámec komunitní energetiky přichází z Evropské unie v podobě dvou směrnic:
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů – definuje a stanovuje pravidla pro společenství pro obnovitelné zdroje
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou – definuje a stanovuje pravidla pro občanské energetické společenství
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



