Rozhovor: Vojtěch Faltus - Jak regulace brzdí inovace i výstavbu
Mgr. Vojtěch Faltus je vedoucím regulatorního týmu v Aegis Law a ve své advokátní praxi se zaměřuje na stavební právo, energetiku a další regulovaná odvětví. Klientům pomáhá zvládat složitosti legislativy i byrokracie – zejména tam, kde inovace předbíhají právo. V rozhovoru se s ním budeme bavit o aktuálních výzvách ve stavebnictví, energetice i o tom, jak technologie mění právní služby a samotnou roli advokáta.
Jako vedoucí regulatorního týmu poskytujete komplexní právní služby klientům působícím v regulovaných odvětvích. Kde dnes podle Vás naráží podnikatelé nejčastěji na legislativní nejasnosti nebo zbytečnou byrokracii?
V zásadě vždy při jakékoli inovaci. Technologie a nápady jdou vždy o několik kroků před legislativou. Klienti tak často přichází s projekty, od energetiky po fin-tech, které nemají jasný legislativní rámec. Získat pak pro ně příslušná veřejnoprávní povolení před úřady bývá problematické, protože úředníci jsou obvykle k takovým projektům skeptičtí.
Ve Vaší právní praxi se zaměřujete mimo jiné na stavební právo, energetiku či potravinářství. Nový stavební zákon představuje jednu z nejvýznamnějších legislativních změn posledních let. Jaký dopad očekáváte (nebo jsme už zaznamenali) na praxi developerských a stavebních projektů?
Aktuální dopad je prodloužení doby výstavby, zdražení developerských projektů a nárůst černých staveb pro soukromé užívání (rodinné domy, garáže apod.). Po řádné implementaci digitalizace a zaběhnutí všech procesů jsem přesvědčen, že v dlouhodobém horizontu 5-10 let můžeme pocítit mírné zlepšení v rychlosti povolovacích procesů. Zásadní však bude i nutné personální posílení stavebních úřadů, které se zatím na řadě míst nedaří.
Složitost povolovacích procesů je častým tématem nejen u větších záměrů. Jak dnes právní rámec ovlivňuje plánování investičních projektů ve městech a regionech?
Velice podobně, pouze se liší časový odhad pro vydání povolení. I zde je potřeba počítat s delší dobou trvání řízení, včetně kolaudace, a s možným nárůstem nákladů na výstavbu. Velmi důležité je též správně propojit a načasovat povolovací procesy a výstavbu spolu s případnými podmínkami dotačních projektů, které mohou některé stavby financovat. Mnohdy se v dotačních podmínkách objevuje povinnost do určité doby stavbu zkolaudovat, na což je potřeba myslet při harmonogramu výstavby, protože i kolaudační řízení v dnešních poměrech může zabrat dost času.
Stavebnictví a energetika spolu úzce souvisejí. V posledních letech se energetický sektor rychle proměňuje – které legislativní změny v této oblasti podle vás nejvíce ovlivnily chování developerů a investorů?
Energetika zažila dvě zásadní změny, u kterých ovšem evidujeme rozdílný zájem investorů. Obrovský zájem a boom představuje realizace bateriových úložišť pro poskytování služeb výkonové rovnováhy. A to dokonce ještě před účinností Lex OZE III, která bude v srpnu 2025. Naopak chladnějšího přijetí ze strany investorů se dočkala novela umožňující sdílení elektřiny a využívání komunitní energetiky. O tyto produkty je naopak silný zájem ze strany spotřebitelů a obcí.
Věnujete se také právnímu poradenství v oblasti obnovitelných zdrojů. Ačkoli mají podporu na úrovni EU i státu, narážejí na řadu překážek. Co považujete za hlavní právní nebo praktické bariéry, které jejich rozvoj zpomalují?
Odhlédneme-li od dotačního financování, je dle mého názoru nejzásadnější brzdou klasický příklad NIMBYismu. Například větrnou elektrárnu u nás prakticky nepostavíte. A pokud ano, za poměrně dlouhou dobu a s výrazným nárůstem stavebních nákladů. Pokud se ale podíváte do Rakouska, najdete jich celou řadu.
Změny v právu a podnikatelském prostředí se nevyhýbají ani samotným advokátním kancelářím. Co považujete za klíčové při budování silného a důvěryhodného právního týmu?
Lidskost. Řešíme často stresové situace, pod velkým časovým tlakem. V takových případech kolem sebe chci lidi, na které se mohu spolehnout a kteří se mohou spolehnout na mě, že jim budu v těžkých časech oporou. To samé od nás ostatně čekají i naši klienti.
Digitalizace, automatizace a nové technologie zásadně mění i právní služby. Jak se podle Vás proměňuje role advokáta v digitálním věku – a jak na tyto změny reagujete Vy osobně?
Můj obor je poněkud specifický. DeepL sotva ví, co je to územní plán, natož aby ho správně přeložil v souvislém textu. Pracovat s AI je tak pro mne poměrně komplikované. Velmi se mi však tento nástroj osvědčil v případech, kdy je základním zdrojem naší analýzy evropská legislativa a pracujeme v angličtině. Zde se dá na výsledky i poměrně dost spolehnout.
Myslíte si, že si advokacie i přes nástup technologií zachová svou tradiční roli, nebo nás čeká hlubší proměna celého profesního étosu?
Myslím si, že jako ve filmu Minority Report to ještě nějakou dobu nebude. Ale vážně. Určitě se tak stane. Advokacie se promění v místo pro ty nejlepší a nejspecializovanější právníky. Vymáhání pohledávek, běžné převody nemovitostí, jednoduché transakce či změny v obchodním rejstříku – z těchto oborů postupně lidská práce dle mého názoru zcela vymizí.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



