Poslanci projednali zákon o ukládání elektřiny a lepším využití obnovitelných zdrojů díky agregaci flexibility
Prvním čtením v Poslanecké sněmovně prošla minulý měsíc novela energetického zákona známá jako Lex OZE 3.
Přímo navazuje na loni schválenou novelu Lex OZE 2 a zavádí možnost ukládání elektřiny prostřednictvím akumulace a efektivnější využití obnovitelných zdrojů v ČR díky tzv. agregaci flexibility. Novela tak přímo podporuje energetickou transformaci České republiky. Nyní míří do druhého čtení, účinná by mohla být od ledna 2025.
Projednávání Lex OZE 3 v Poslanecké sněmovně je krokem k odstranění bariér dekarbonizace, decentralizace a modernizace české energetiky. Aby mohly v ČR využívat levnou energii z obnovitelných zdrojů i obce a firmy, je třeba zajistit dostatečnou kapacitu sítě a legislativně podpořit rozvoj menších i velkých obnovitelných zdrojů. Právě to Lex OZE 3 umožní zavedením akumulace vyrobené energie a agregace flexibility.
V procesu schvalování by se poslanci ale měli zaměřit na to, aby především v oblasti poskytování flexibility nová regulace směřovala k optimálnímu zapojování všech účastníků trhu, ať už se jedná o energetické komunity nebo aktivní zákazníky. Pokud bude systém dobře nastaven, podpoří rozvoj komunitní energetiky, která má potenciál pokrýt až 80 % spotřeby domácností.
„Zákon lex OZE III je dalším velmi důležitým krokem směrem k decentralizaci a dekorbanizaci české energetiky. Zavedení agregace flexibility a rozvoj akumulace pomůže vyrovnávat poptávku po elektřině a její nabídku (výrobu) v časech, kdy se nepotkávají. To ulehčí řešení výkyvů v síti a umožní výstavbu dalších obnovitelných zdrojů. Jak ukázala společná studie Delta Green a ČEPS, i jednotlivé domácnosti budou schopné poskytovat svou flexibilitu, tedy snižovat nebo zvyšovat svou spotřebu v reakci na potřeby sítě (např. nabíjením elektromobilu v čase přebytku elektřiny). Díky této změně svého spotřebního chování budou finančně odměňovány a získají další způsob jak ušetřit na energiích,” vysvětluje Jan Bakule, právník expertní skupiny Frank Bold.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




