Články s tagem: ai

Generativní AI se z experimentu stala tichým spolutvůrcem právní práce – od rešerší a smluv po interní agendy firem. V nové epizodě Právních kontroverzí vede Petr Agha rozhovor s Danielem Pospíšilem o tom, kde má AI v právu své místo, co musí zůstat doménou lidského úsudku a odpovědnosti, jak se mění profil „dobrého juniora“ i podoba právnického vzdělávání. Řeč přijde i na potřebu profesního AI code of conduct, který ochrání důvěrnost, dohled nad automatizací a vysvětlitelnost práva v éře algoritmů.

Brusel 7. listopadu (ČTK) - Evropská komise navrhuje pozastavit část svých přelomových zákonů o umělé inteligenci (AI) pod silným tlakem velkých technologických firem a vlády USA, napsal dnes list Financial Times (FT). Odvolává se přitom na své zdroje z Bruselu.

Uživatelé čím dál více vyhledávají informace pomocí AI, která je pro ně automaticky získává, třídí a využívá z veřejně dostupných webových stránek. Toto takzvané scrapování však na weby vytváří velký nápor, který může mít i parametry kybernetického útoku.

Umělá inteligence už není sci-fi ani „hračka na večer“. V českých advokátních kancelářích pomáhá s rešeršemi, porovnáváním znění norem i rutinou kolem dokumentů. Časté obavy ze ztráty práce přitom neodpovídají realitě: technologie spíše minimalizuje repetitivní kroky a právníkům uvolňuje čas na strategii, argumentaci a práci s klientem.

Povinnost oznamovat incidenty různým dozorovým úřadům vyplývá z řady regulací - GDPR, DORA, směrnice NIS2, směrnice CER... Připravujete se na reporting incidentů spojených s využitím AI?

Evropská komise uložila společnosti Google pokutu ve výši 2,95 miliardy eur za porušení pravidel hospodářské soutěže.

Od 2. srpna 2025 začala platit nová pravidla pro poskytovatele obecných modelů AI („General-Purpose AI“ nebo jen „GPAI“) podle AI Actu.

Společně se podíváme na celou řadu povinností, které vás budou trápit ve chvíli, kdy budete implementovat informační systém, který obsahuje AI, nebo jakýkoliv nástroj umělé inteligence. Podíváme se nejenom na AI Act, ale na celou řadu dalších regulací. Celé jsme se to pokusili vtělit do abecedy, ale nemusíte se bát, některá písmenka budeme přeskakovat. Vítejte u Abecedy implementace AI.

Technologický vývoj posledních let způsobil, že téma umělé inteligence a robotiky již nelze vnímat jako vzdálenou budoucnost. To, co ještě před deseti lety působilo jako science fiction, se dnes stává běžnou součástí našeho života. Inteligentní stroje pomáhají při chirurgických zákrocích, podílejí se na dopravě, kontrolují kvalitu výrobků v továrnách a postupně pronikají i do veřejného prostoru.

V úterý 16. září 2025 proběhlo v prostorách pražského Obecního domu již druhé diskuzní setkání pořádané Advokátní asociací pro AI ve spolupráci s prg.ai. Workshop s názvem Regulace, AI a advokacie – zákulisí legislativy a advokátních inovací otevřel otázky nejen o budoucnosti regulace AI na evropské i národní úrovni.

V roce 2022 na veřejnost poprvé vyšel velký jazykový model, který změnil chápání celé řady z nás ohledně toho, co jsme si do té doby představovali pod umělou inteligencí. Dnes se umělá inteligence jako jedna z nových technologií dostává nejenom k nám do advokacie, za což jsme já i kolegové určitě rádi, ale i ke klientům, kteří samozřejmě mají k tomuto tématu celou řadu zvídavých dotazů. AI se přirozeně dostává i do českého soudnictví.

Kdo mě zná, ten ví, že patřím mezi hlasité odpůrce bezhlavého nasazování umělé inteligence do oblasti advokacie. Ne proto, že bych byl odpůrcem technologií, ale proto, že vím, jaké právní a etické problémy s sebou jejich nekontrolované využívání přináší.

V dynamickém prostředí, kde se právo mění ze dne na den, je kvalitní právní informační systém nepostradatelným nástrojem. Přehlednost, aktuálnost a technologická vyspělost rozhodují o tom, zda právník či úředník zvládne svou práci rychle a přesně.

Slovensko chystá nové zákony o ochraně osobních údajů. Oddělují policejní režim, omezují duplicity s GDPR a reagují na hrozby jako deepfake.

Rozvoj umělé inteligence a algoritmického zpracování dat zásadně proměňuje podobu spotřebitelských smluv. Zatímco tradiční spotřebitelský vztah vycházel z určité standardizace podmínek a rovnosti přístupu ke zboží či službám, dnešní digitální realita se tomuto ideálu čím dál více vzdaluje. V prostředí e-commerce dochází k masivní personalizaci nabídek, cen i smluvních podmínek – často bez vědomí spotřebitele a bez jakékoli transparentnosti.

Od 2. srpna 2025 nabývají účinnosti pravidla Aktu o umělé inteligenci týkající se obecných modelů AI. Nová pravidla se dotknou zejména velkých poskytovatelů AI modelů – jako například ChatGPT, Gemini a Claude.

Umělá inteligence už není jen experimentálním nástrojem v právu. Vstoupila do každodenní praxe – pomáhá s rešeršemi, navrhuje právní dokumenty, usnadňuje orientaci v rozsáhlé judikatuře. Ale co to skutečně znamená pro povahu právnické práce? A kde končí přínos AI a začíná zodpovědnost člověka?

Umělá inteligence se stala nedílnou součástí pracovních postupů mnoha z nás. Problémem ale u právních otázek byla především fabulace, které se obecné modely často dopouštějí. Vyzkoušeli a ověřili jsme proto odpovědi, které poskytla na konkrétní dotazy uživatelů CODEXIS AI. Jak obstála?

Věděli jsme, že CODEXIS je unikátní právní databáze (skládající se z téměř dvou miliónů dokumentů z legislativy, judikatury, komentářů, ale i dalších odborných článků). Věděli jsme, že umělá inteligence je budoucnost, a proto jsme hledali klíč, jak tyto dva světy propojit. Jsou to zcela rozdílné světy – tradičního práva a moderních technologií.

Co se stane, když se právo střetne s technologiemi, které fungují na zcela odlišné logice? Když jazyk pravidel, výjimek a odpovědnosti začne ustupovat jazyku predikce, optimalizace a datových vzorců? Jak se právo proměňuje, když se přestává vykonávat jako lidská činnost – a začíná být zpracováváno jako informační tok?

Praha 11. června (ČTK) - České firmy se do příštího roku nestihnou připravit na požadavky evropského Aktu o umělé inteligenci (AI). Evropské komisi (EK) proto Česko navrhlo odložení účinnosti nařízení o dva roky a chce také prověřit možnosti jeho zjednodušení, řekl v rozhovoru s ČTK vládní zmocněnec pro AI Jan Kavalírek (TOP 09).

V dnešním prudce rozvíjejícím se technologickém světě se umělá inteligence (AI) stává nedílnou součástí každodenní reality téměř všech z nás. Informace o jejím vývoji a využití se pravidelně objevují v médiích – od predikcí zániku tradičních profesí přes autonomní vozidla a drony až po umění generované algoritmy.

Kritici tvrdí, že uživatel AI pouze zadá několik slov a algoritmus udělá všechnu práci. To není tvorba! Ozývá se obdobný argument, který kdysi zazníval proti fotografii. Stejně jako fotografie tehdy otřásla tradičním pojetím umění, AI generované výstupy dnes zpochybňují hranice kreativity v oblastech daleko za hranicemi umění samotného.

Mgr. Ondřej Běhal vede právní a compliance sekci v Pražské energetice a v oboru působí přes dvacet let. V rozhovoru přibližuje, jak se mění role podnikového právníka v energetice, jaké výzvy přináší digitalizace a proč je právo v této oblasti často stejně napínavé jako technika sama. Těšit se na něj můžete i na nadcházejícím Kongresu Právní prostor 2025.

Téma umělé inteligence a jejího dopadu na oblast autorských práv rezonuje napříč právní i technologickou veřejností. Právě této problematice se bude věnovat i příspěvek JUDr. Ing. Jindřicha Kalíška, Ph.D. CIPP/E CIPM FIP, advokáta, vysokoškolského učitele, mediátora a odborníka na duševní vlastnictví, na letošním kongresu Právní prostor. Nám v rozhovoru poskytl malou ochutnávku toho, na co se můžeme na kongresu těšit.