Upomínací řízení na Slovensku – inspirace k efektivnějšímu vymáhání pohledávek v Česku

Vedle „klasického“ zkráceného soudního řízení ve formě platebního rozkazu funguje na Slovensku již od roku 2017 alternativní elektronická forma zkráceného soudního řízení, tzv. upomínací řízení podle zákona č. 307/2016 Z.z., o upomínacom konaní (dále jen „zákon“)[1]. Upomínací řízení představuje pro věřitele zajímavý nástroj usnadňující a urychlující proces vymáhání pohledávek, zejména pokud jde o pohledávky mezi podnikateli. Právní úprava upomínacího řízení obsahuje některé aspekty, jimiž by se český zákonodárce v rámci úpravy zkráceného soudního řízení mohl do budoucna inspirovat.

Upomínací řízení

Upomínací řízení probíhá vesměs elektronickými prostředky, návrh na vydání platebního rozkazu musí být podán elektronickým způsobem na příslušném elektronickém formuláři. Soudní poplatek je oproti běžnému soudnímu poplatku poloviční, což je jeden z hlavních benefitů upomínacího řízení. 

V upomínacím řízení je řízení koncentrováno na jediný soud, Okresný súd Banská Bystrica, na příslušný soud podle zákona č. 160/2015 Z.z., Civilný sporový poriadok (dále jen „CSP“)[2] se spor dostane případně až na základě návrhu žalobce na pokračování v řízení u příslušného soudu po odporu žalovaného nebo poté, co se nepodaří platební rozkaz doručit žalovanému do vlastích rukou (pokud je doručováno fyzické osobě bez aktivované elektronické schránky). 

Návrh na vydání platebního rozkazu v upomínacím řízení může podat ten, jehož nárok možno důvodně předpokládat, tedy pokud nárok vyplývá ze skutečností uvedených žalobcem a z listin připojených k návrhu, přičemž možnost uplatnění nároku není nijak omezená co do výše. Pokud jsou žalobce i žalovaný podnikateli (účetními jednotkami), stačí k návrhu přiložit fakturu a v příslušné části elektronického formuláře prohlásit, že žalobce uplatňovaný nárok eviduje ve svém účetnictví. Současně může žalobce, pokud je plátcem DPH, prohlásit, že údaje o uplatňovaném nároku uvedl v kontrolním výkazu DPH. 

V některých případech však není návrh na vydání platebního rozkazu přípustný, v takovém případě by soud návrh odmítl. V upomínacím řízení tak nelze uplatňovat směnečné nároky vůči fyzické osobě a nároky ze spotřebitelské smlouvy, pokud spotřebitelská smlouva obsahuje nepřijatelnou podmínku, jež má na uplatňovaný nárok vliv, pokud zboží ještě nebylo spotřebiteli dodáno nebo služba poskytnuta, nebo pokud spotřebitel nebyl vyzván k zaplacení v posledních třech měsících před podáním návrhu. Rovněž nelze uplatňovat úrok z prodlení vyšší než pět procentních bodů nad zákonný úrok z prodlení a pohledávky, které jsou ve zjevném rozporu s právními předpisy.

Zákon soudu přímo stanovuje lhůtu pro vydání platebního rozkazu, a to 10 pracovních dnů od splnění procesních podmínek včetně zaplacení soudního poplatku, což vede k zrychlení procesu vydávání platebního rozkazu. V případech pohledávek mezi podnikateli je platební rozkaz často vydán následující pracovní den po zaevidování úhrady soudního poplatku. 

Platební rozkaz vydaný v upomínacím řízení se primárně doručuje do elektronické schránky žalovaného (právnické osoby je mají elektronické schránky aktivovány povinně, fyzické osoby pouze dobrovolně). Podstatným rozdílem oproti české právní úpravě (elektronického) platebního rozkazu je skutečnost vycházející z ust. § 32 odst. 5 slovenského zákona o e-Governmente[3], a totiž že při doručování do elektronické schránky se platební rozkaz považuje za doručený buď okamžikem převzetí elektronické zprávy, nebo marným uplynutím patnáctidenní úložní doby, i pokud se o doručení adresát nedozvěděl. U právnických osob (případně fyzických osob s aktivovanou elektronickou schránkou) se tedy při doručování platebního rozkazu uplatní fikce doručení, a platební rozkaz se považuje za doručený, i pokud si ho adresát nepřevezme. Při doručování platebního rozkazu fyzické osobě bez aktivované elektronické schránky pak soud postupuje standardně a doručuje platební rozkaz v listinné podobě na adresu uvedenou v návrhu na vydání platebního rozkazu, potažmo na adresu trvalého pobytu, s vyloučením fikce doručení.

Dalším významným rozdílem oproti české právní úpravě (elektronického) platebního rozkazu je nutnost věcného odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu. Navíc, pokud jsou žalobce i žalovaný podnikateli (účetními jednotkami), musí žalovaný v odporu uvést, jestli mu byla doručena faktura týkající se uplatňovaného nároku, jakým způsobem s ní naložil a jestli uplatňovaný nárok eviduje nebo evidoval ve svém účetnictví, a pokud ho neeviduje, z jakých důvodů. Zákon klade na žalovaného další nároky na věcné odůvodnění odporu v případě, že žalobce v návrhu na vydání platebního rozkazu prohlásil, že údaje o uplatňovaném nároku uvedl ve svém kontrolním výkazu DPH. Žalovaný v takovém případě musí v odporu uvést, jestli předmětnou fakturu uvedl ve svém kontrolním výkazu DPH, a pokud tak učinil, musí žalovaný odpor odůvodnit takovými skutečnostmi, které závažným způsobem zpochybňují žalobcem uplatněný nárok, a svá tvrzení musí ve lhůtě k podání odporu prokázat listinnými důkazy, jinak se odpor nepovažuje za věcně odůvodněný. Odpor bez věcného odůvodnění (stejně jako opožděně podaný odpor nebo odpor podaný neoprávněnou osobou) soud odmítne. 

Pokud soud odpor žalovaného neodmítne, zašle jej žalobci s výzvou, aby se do 15 dnů k odporu vyjádřil, a aby ve stejné lhůtě podal návrh na pokračování v řízení u soudu příslušného podle CSP. Na základě návrhu žalobce na pokračování v řízení soud věc postoupí soudu příslušnému podle CSP, v opačném případě řízení zastaví. 

Zákon ještě poskytuje žalovanému možnost požádat o povolení splátek, ovšem pouze za splnění poměrně přísných podmínek (žalovaný je fyzickou osobou a nepodal odpor, přiznaný nárok včetně náhrady nákladů řízení přesahuje minimální mzdu a nepřesahuje 2000 EUR, maximálně žalovanou částku uhradí v 10 měsíčních splátkách, doloží zaplacení první splátky nejméně ve výši 50 EUR).

Inspirace pro rozkazní řízení v Česku

Obdobou upomínacího řízení je v Česku elektronický platební rozkaz, kde řízení taktéž probíhá převážně elektronickými prostředky a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, případně odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu, se podává na elektronickém formuláři. Postupující elektronizace ve spojení se zavedením datových schránek pro právnické a podnikající fyzické osoby přinesla zrychlení procesu vydávání a doručování elektronických platebních rozkazů, nicméně po patnácti letech od zavedení elektronického platebního rozkazu by bylo možné uvažovat o zásadnějších úpravách, které by zjednodušily a zefektivnily uplatňování zejména pohledávek mezi podnikateli. Inspirací pak může být právě slovenské upomínací řízení. 

V úvahu přichází především zrušení omezení výše nároku uplatněného návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, které je v současnosti 1 milion Kč, a to alespoň při pohledávkách z podnikatelské činnosti. Ve většině členských států EU není horní hranice uplatněného nároku nijak omezena, případně je omezení nastaveno na vyšší částky (např. 30 mil. HUF v Maďarsku[4], což odpovídá cca 2 mil. Kč, nebo 75 tis. EUR v Rakousku[5], což odpovídá cca 1,85 mil. Kč.) nebo se omezení nevztahuje na obchodněprávní spory (např. v Portugalsku[6]). Žádné omezení výše uplatněného nároku není stanoveno ani v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu[7].

Podstatnou motivací pro věřitele, aby využívali upomínací řízení, které vzhledem ke značné automatizaci činností přináší časovou úsporu i na straně soudu, je finanční úspora oproti běžnému soudnímu řízení, když za návrh na vydání platebního rozkazu v upomínacím řízení se platí pouze poloviční soudní poplatek (3 % ze žalované částky). Ačkoliv i český zákonodárce zvýhodňuje elektronický platební rozkaz formou nižšího soudního poplatku, soudní poplatek nižší pouze o 1 % (4 % oproti 5 % v případě běžného soudního poplatku) nepředstavuje tak atraktivní výhodu a motivaci pro věřitele, jak je tomu na Slovensku. Větší snížení soudního poplatku oproti běžnému soudnímu poplatku by tak ve spojení s dalšími opatřeními nepochybně vedlo k ještě častějšímu využívání elektronických platebních rozkazů.

U většiny soudů jsou elektronické platební rozkazy vydávány poměrně rychle, k dalšími zrychlení by mohlo vést zavedení zákonné lhůty, ve které by soud byl povinen elektronický platební rozkaz vydat. Přiměřenou lhůtou by mohlo být 10 pracovních dnů od splnění procesních podmínek pro vydání elektronického platebního rozkazu, jak je tomu v případě upomínacího řízení na Slovensku. 

Upomínacím řízením by se český zákonodárce mohl inspirovat v zájmu zjednodušení a usnadnění uplatňování pohledávek mezi podnikateli. K návrhu na vydání (elektronického) platebního rozkazu v případě, že žalobce i žalovaný jsou podnikateli, by tak do budoucna mohlo stačit přiložit fakturu, ze které uplatňovaný nárok vyplývá. Tato úprava by mohla vést i ke zrychlení procesu vydání elektronického platebního rozkazu, neboť při posuzování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu by soudu v takovém případě stačilo pouze zkontrolovat, jestli uplatňovaný návrh odpovídá předloženým fakturám.

Obdobné zpřísnění podmínek pro podání odporu v případech, kdy žalobce i žalovaný jsou podnikateli, resp. plátci DPH, jaké je v upomínacím řízení na Slovensku, by pak mohlo mít za následek omezení účelového prodlužování sporů ze strany žalovaných, s čímž se v praxi často setkáváme. Spočívá např. v tom, že žalovaný podá prostý odpor bez odůvodnění a následně ve vyjádření k žalobě pouze namítá, že žalobce svůj nárok dostatečně neprokázal, nebo že žádné plnění od žalobce neobdržel. Pokud je žalovaný plátcem DPH a předmětnou fakturu uvedl v kontrolním hlášení DPH a uplatnil si příslušný odpočet, dochází tím k absurdní situaci, kdy žalovaný ve vztahu ke správci daně tvrdí, že došlo ke zdanitelnému plnění, a ve vztahu k soudu naopak tvrdí, že ke zdanitelnému plnění nedošlo, aniž by předtím jakkoliv nárok žalobce zpochybňoval. Zpřísnění podmínek pro podání odporu by při správném nastavení nepochybně vedlo k oslabení možností takového účelového prodlužování sporů. 

Závěrem

Upomínací řízení na Slovensku přes některé nedostatky (spíše technického rázu, zejména nepříliš přívětivé uživatelské prostředí systému na podávání návrhů na vydání platebního rozkazu) představuje zajímavý a poměrně efektivní systém, který podstatně zefektivnil proces vymáhání pohledávek a přinesl věřitelům několik benefitů oproti „klasickému“ zkrácenému soudnímu řízení. Tento systém by mohl být určitou inspirací pro zlepšení stávajícího systému (elektronického) platebního rozkazu v Česku, přičemž za úvahu stojí zejména v příspěvku popsané právní aspekty. V zatím poslední verzi připravovaného věcného záměru civilního řádu soudního (verze z roku 2020) ovšem žádné převratné změny v rozkazním řízení plánovány bohužel nejsou, z výše popsaného je výslovně zmiňováno pouze vypuštění omezení výše uplatňovaného nároku. 

---

[1] https://www.slov-lex.sk/pravne-predpisy/SK/ZZ/2016/307/