Novinky v řešení spotřebitelských sporů
Nový rok 2016 přinesl mimo jiných legislativních počinů také novinky v ochraně spotřebitelů a v možnostech vymáhání spotřebitelských nároků vůči podnikatelům. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR připravilo novelu zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele („zákon o ochraně spotřebitele“).
Změny zákona o ochraně spotřebitele přináší nové povinnosti podnikatelům, jejichž neplnění může být sankcionováno pokutou až do výše 1.000.000 Kč. Z tohoto důvodu je nutné změnám věnovat odpovídající pozornost.
Novela zákona o ochraně spotřebitele implementuje povinnosti stanovené Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů, a dále adaptuje český zákon ve vztahu k Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line („ODR nařízení“).
Cílem nové právní úpravy je zlepšit možnosti spotřebitelů domáhat se svých práv vůči podnikatelům, a to nejenom ve sporech vyplývajících z vnitrostátních obchodů, ale s ohledem na stále běžnější nákup po internetu, taky ze sporů vyplývajících z on-line obchodů v rámci celé Evropské unie.
Novinky v zákoně o ochraně spotřebitele
Spotřebitelům je od 1. února 2016 dána možnost řešit spory s podnikateli mimosoudní cestou. Subjektem příslušným k řešení spotřebitelských sporů mimosoudně je vyjma specifických případů Česká obchodní inspekce. Ministerstvo průmyslu a obchodu však může určit i další oprávněné subjekty.
Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu u České obchodní inspekce se bude zahajovat pouze na návrh spotřebitele a pro podnikatele bude účast v něm ze zákona povinná. Zahájením mimosoudního řešení sporu se navíc bude přerušovat běh promlčecích lhůt ohledně práv, kterých se řízení dotýká.
Novela zákona o ochraně spotřebitele se rovněž dotkne povinností podnikatelů, a to zejména ve dvou oblastech:
(i) zavádí povinnost podnikatelů s orgánem příslušným pro řešení spotřebitelského sporu úzce spolupracovat a poskytnout tomuto orgánu součinnost,
(ii) zavádí informační povinnosti podnikatelů vůči spotřebiteli o orgánu příslušném pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů. Informační povinnosti budou podnikatelé povinni plnit také prostřednictvím svých internetových stránek a v rámci všeobecných obchodních podmínek.
Porušení výše uvedených povinností podnikatelů je zákonem o ochraně spotřebitelů sankcionováno pokutou až do výše 1.000.000 Kč.
Řešení sporů on-line
ODR nařízení je na rozdíl od novelizovaného zákona o ochraně spotřebitele významné pouze pro podnikatele, kteří svoje smlouvy se spotřebiteli uzavírají prostřednictvím internetu, např. provozovatelé e-shopů nebo internetových portálů. ODR nařízení se vztahuje pouze na podnikatele a spotřebitele, kteří jsou usazení, resp. mají bydliště v některém z členských států EU.
Podnikatelé jsou dále podle ODR nařízení povinni informovat spotřebitele o existenci platformy pro řešení spotřebitelských sporů na svých internetových stránkách, společně s elektronickým odkazem na tuto platformu a informací o e-mailové adrese podnikatele, kde jej může spotřebitel kontaktovat. V případě, že podnikatel činí nabídky e-mailem, uvede elektronický odkaz na platformu pro řešení sporů on-line také v tomto nabídkovém e-mailu.
ODR nařízení nabylo účinnosti již 9. ledna 2016, tzn., že podnikatelé jsou povinni plnit informační povinnosti již od tohoto data. Platforma pro řešení sporů on-line dostupná na stránkách Evropské komise však bude plně funkční až od 15. února 2016.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.


