Novinky v řešení spotřebitelských sporů
Nový rok 2016 přinesl mimo jiných legislativních počinů také novinky v ochraně spotřebitelů a v možnostech vymáhání spotřebitelských nároků vůči podnikatelům. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR připravilo novelu zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele („zákon o ochraně spotřebitele“).
Změny zákona o ochraně spotřebitele přináší nové povinnosti podnikatelům, jejichž neplnění může být sankcionováno pokutou až do výše 1.000.000 Kč. Z tohoto důvodu je nutné změnám věnovat odpovídající pozornost.
Novela zákona o ochraně spotřebitele implementuje povinnosti stanovené Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů, a dále adaptuje český zákon ve vztahu k Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line („ODR nařízení“).
Cílem nové právní úpravy je zlepšit možnosti spotřebitelů domáhat se svých práv vůči podnikatelům, a to nejenom ve sporech vyplývajících z vnitrostátních obchodů, ale s ohledem na stále běžnější nákup po internetu, taky ze sporů vyplývajících z on-line obchodů v rámci celé Evropské unie.
Novinky v zákoně o ochraně spotřebitele
Spotřebitelům je od 1. února 2016 dána možnost řešit spory s podnikateli mimosoudní cestou. Subjektem příslušným k řešení spotřebitelských sporů mimosoudně je vyjma specifických případů Česká obchodní inspekce. Ministerstvo průmyslu a obchodu však může určit i další oprávněné subjekty.
Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu u České obchodní inspekce se bude zahajovat pouze na návrh spotřebitele a pro podnikatele bude účast v něm ze zákona povinná. Zahájením mimosoudního řešení sporu se navíc bude přerušovat běh promlčecích lhůt ohledně práv, kterých se řízení dotýká.
Novela zákona o ochraně spotřebitele se rovněž dotkne povinností podnikatelů, a to zejména ve dvou oblastech:
(i) zavádí povinnost podnikatelů s orgánem příslušným pro řešení spotřebitelského sporu úzce spolupracovat a poskytnout tomuto orgánu součinnost,
(ii) zavádí informační povinnosti podnikatelů vůči spotřebiteli o orgánu příslušném pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů. Informační povinnosti budou podnikatelé povinni plnit také prostřednictvím svých internetových stránek a v rámci všeobecných obchodních podmínek.
Porušení výše uvedených povinností podnikatelů je zákonem o ochraně spotřebitelů sankcionováno pokutou až do výše 1.000.000 Kč.
Řešení sporů on-line
ODR nařízení je na rozdíl od novelizovaného zákona o ochraně spotřebitele významné pouze pro podnikatele, kteří svoje smlouvy se spotřebiteli uzavírají prostřednictvím internetu, např. provozovatelé e-shopů nebo internetových portálů. ODR nařízení se vztahuje pouze na podnikatele a spotřebitele, kteří jsou usazení, resp. mají bydliště v některém z členských států EU.
Podnikatelé jsou dále podle ODR nařízení povinni informovat spotřebitele o existenci platformy pro řešení spotřebitelských sporů na svých internetových stránkách, společně s elektronickým odkazem na tuto platformu a informací o e-mailové adrese podnikatele, kde jej může spotřebitel kontaktovat. V případě, že podnikatel činí nabídky e-mailem, uvede elektronický odkaz na platformu pro řešení sporů on-line také v tomto nabídkovém e-mailu.
ODR nařízení nabylo účinnosti již 9. ledna 2016, tzn., že podnikatelé jsou povinni plnit informační povinnosti již od tohoto data. Platforma pro řešení sporů on-line dostupná na stránkách Evropské komise však bude plně funkční až od 15. února 2016.
Další články
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.
Co PPWR firmám ukládá už dnes a jaké změny je teprve čekají?
Evropská právní úprava obalů a obalových odpadů prošla zásadní změnou. Nařízení o obalech a obalových odpadech znamená pro podnikatelské subjekty nové požadavky na vlastnosti obalů, ale také rozsáhlejší dokumentační, informační a evidenční povinnosti.
