Pracovní právo

Při uzavírání pracovního poměru, ale i kdykoli v jeho průběhu, se zaměstnanec může se zaměstnavatelem dohodnout na trvání pracovního poměru na dobu určitou. Sjednávání doby určité však má přesná pravidla, resp. hranice, které musí strany pracovního poměru dodržet.

Začátkem února byl ve Sbírce zákonů vyhlášen nový zákon o službě vojáků v záloze (č. 45/2016 Sb.), jehož cílem je zvýšit účast občanů ČR na obraně vlasti jejich zapojením do aktivních záloh. Účinný bude již od 1. července 2016.

V případě, že zaměstnavatel skončí se zaměstnancem pracovní poměr (výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době, dohodou o rozvázání pracovního poměru) a zaměstnanec považuje rozvázání pracovního poměru za neplatné, musí uplatnit tuto neplatnost žalobou u soudu nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr na základě neplatného právního jednání skončit.

JUDr. Tomáš Bělina se specializuje, stejně jako jeho otec profesor Miroslav Bělina, na pracovní právo. V dnešním rozhovoru například shrnuje nejdůležitější legislativní a judikatorní novinky loňského roku, stejně jako očekávání na poli pracovněprávní legislativy pro tento rok.

Evropskému soudu pro lidská práva se ze začátku nového roku podařilo rozvířit relativně klidné vody pracovního práva tím, že vydal pro veřejnost zajímavé a poměrně nečekané rozhodnutí týkající se možnosti zaměstnavatele sledovat a číst soukromou poštu zaměstnanců. Je ovšem toto rozhodnutí skutečně tak průlomové, nebo můžeme v klidu dopsat a poslat e-mail kamarádovi?

Od 1. října 2015 je při posuzování nároku uchazeče o zaměstnání na podporu v nezaměstnanosti doba dočasné pracovní neschopnosti považována za náhradní dobu zaměstnání.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (tedy dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti) představují pro mnohé zaměstnavatele i zaměstnance vítanou alternativu k pracovnímu poměru. Hlavní devízou těchto dohod je především flexibilita, s níž může zaměstnavatel nakládat s pracovní silou ve snaze pružně reagovat na aktuální potřeby při plnění pracovních úkolů. Tato flexibilita se projevuje mimo jiné i v mnohem volnější úpravě skončení pracovněprávního vztahu těmito dohodami založeného.

Blíží se Vánoce a Silvestr, čas vánočních a novoročních večírků. Na některých pracovištích může panovat uvolněnější nálada a zaměstnanci by mohli zvažovat, zda si mohou v rámci této uvolněné nálady dát jednu či více skleniček alkoholu.

„Mladému děvčeti musíme dát svobodu, ale ne příležitost, aby ji mohla užívat.“ - Soren Kierkegaard

Zaměstnanci vracející se z mateřské či rodičovské dovolené jsou často nemile překvapeni, když jim zaměstnavatel oznámí, že již pro ně nemá práci. Tento článek seznámí čtenáře s právní úpravou týkající se práv zaměstnance, který se ocitne v této situaci.

Problematika genderové rovnosti žen a mužů na pracovním trhu je již po několik let v České republice velmi diskutovanou záležitostí, a to zejména v důsledku rozvoje důsledného uplatňování lidských práv a snaze přiblížit se vyspělejším zemím západu a sociálním státům severu.

Jak od nás již víte, dne 1. října 2015 nabyla účinnosti novela zákona o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o zaměstnanosti“) a přinesla sebou nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, kterým je příspěvek poskytovaný Úřadem práce zaměstnavateli v době tzv. částečné nezaměstnanosti.

Pracovní trh na evropském kontinentu již od svých počátků zaznamenává fenomén, který se dostává do pozornosti převážně na přelomu 20. a 21. století. Je řeč o nerovných pracovních příležitostech v souvislosti s genderovým rozdělením obyvatelstva.

Novela nařízení vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu zavedla od 1. ledna 2015 pro zaměstnavatele nové povinnosti při evidenci a hlášení pracovních úrazů. S ohledem na přetrvávající nedostatky v praxi je problematika pracovních úrazů shrnuta níže.

Úděl učitelů je vskutku nelehký. I navzdory tomu, že se v české historii skví velká jména jako Jan Amos Komenský, učitel národů, se povolání učitele netěší přílišné oblibě. A to i přes to, že se v různých žebříčcích prestiže umisťuje tradičně vysoko[1], například spolu s lékaři.

V praxi se velmi často stává, že zaměstnanci, kteří nastoupí po mateřské dovolené na rodičovskou dovolenou, tuto skutečnost zaměstnavateli pouze oznámí, ale nespecifikují, jak dlouho by chtěli na rodičovské dovolené zůstat. Případně délku specifikují, ale následně se ukáže, že z různých důvodů se chtějí nebo potřebují vrátit do práce dříve. Má na takový dřívější návrat zaměstnanec / zaměstnankyně nárok?

Novela zákona o zaměstnanosti zavádí další nástroj aktivní politiky zaměstnanosti - příspěvek v době částečné nezaměstnanosti.

Novela zákoníku práce, která je účinná k 1. 10. 2015, přináší zejména posílení práv poškozených zaměstnanců. Jejím hlavním cílem je úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, kdy se bude měnit nejen hodnota jednoho bodu, ale i počty bodů za konkrétní úrazy.

Již zítra, 1. října 2015, nabývá účinnosti novela zákona o zaměstnanosti (zákon č. 203/2015 ze dne 23. července 2015, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů). Dnes vám přinášíme přehled těch nejdůležitějších změn v bodech. V následujících týdnech navážeme rozborem každé z uvedených změn, který bude doplněn o metodický výklad Ministerstva práce a sociálních věcí, který se momentálně na ministerstvu finalizuje.

Příspěvek se zabývá otázkou, zda je možné legislativním zakotvením jednotlivých forem atypického zaměstnávání v pracovním právu či v právu občanském dosáhnout vyšší zaměstnanosti. Ve svém příspěvku se budu v rámci atypického zaměstnávání věnovat pouze některým z jeho forem, konkrétně práci na zkrácený pracovní úvazek, práci na dálku a sdílenému zaměstnání.

Ačkoli jsou personalisté právníky často upozorňováni na nutnost uzavření pracovní smlouvy nejpozději v den, který je sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, resp. v den kdy zaměstnanec začne pro zaměstnavatele pracovat, je běžnou praxí, že je pracovní smlouva uzavřena později.

Tento příspěvek se bude zabývat tématem přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů při změně dodavatele. Důsledky této úpravy jsou poměrně bizarní. Problematiku si přiblížíme na shrnutí dvou základních evropských judikátů, o které se celý přechod práv mezi dodavateli opírá.

Dne 17. 6. 2015 Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o zaměstnanosti (sněmovní tisk 296), která má umožnit zavedení tzv. kurzarbeitu. Jedná se o novinku, která má pomoci zaměstnavatelům překlenout obtížná období, aniž by museli propouštět své zaměstnance. Podívejme se proto blíže, jaké nové možnosti se zaměstnavatelům naskytnou, jestliže bude tato novela schválena i v Senátu a podepsána prezidentem.

Úvodem mi dovolte omluvu. Navzdory názvu jsem se rozhodl, že pojem whistleblowing nebudu používat, ač o něm budu mluvit. Proč? Používat cizí pojem pro jev, který známe a máme pro něj označení v českém jazyce, mi přijde trochu nepřípadné, občas to může působit až pitoreskně.

Zatímco v letech minulých se mezinárodní konference, kterou pořádá Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, zabývala mezioborovým whistleblowingem či vztahem profesionálního sportu a pracovního práva, v roce letošním nabídla na dvacet příspěvků zabývajících se do jisté míry Popelkou na českém trhu práce, oblastí atypických forem zaměstnání.