Alkohol na pracovišti aneb můžeme si na Silvestra v práci připít?
Blíží se Vánoce a Silvestr, čas vánočních a novoročních večírků. Na některých pracovištích může panovat uvolněnější nálada a zaměstnanci by mohli zvažovat, zda si mohou v rámci této uvolněné nálady dát jednu či více skleniček alkoholu.
Zákaz požívání alkoholu na pracovišti
Zákoník práce v § 106 odst. 4 písm. e) obsahuje striktní zákaz, pokud jde o konzumaci alkoholu na pracovištích. V souladu s ním j_e zaměstnanec povinen nepožívat alkoholické nápoje, ale ani nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době dokonce i mimo tato pracoviště_. Zaměstnanec navíc nesmí vůbec vstupovat pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek na pracoviště zaměstnavatele. Tento zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž je požívání alkoholických nápojů součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno (např. degustátor).
Zaměstnanec tedy nejenže nesmí požívat alkohol v pracovní době (na pracovišti i mimo něj), ale ani nesmí pod jeho vlivem na pracoviště zaměstnavatele vstupovat, a to i mimo pracovní dobu.
Podrobení se orientační zkoušce na alkohol
Zákoník práce pak upravuje právo zaměstnavatele kontrolovat dodržování výše uvedeného zákazu. Podle § 106 odst. 4 písm. i) zákoníku práce je totiž zaměstnanec povinen podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.
Z výše uvedeného ustanovení je zřejmé, že přítomnost alkoholu nebo jiných návykových látek u zaměstnanců nemůže kontrolovat kterýkoli zaměstnanec nebo dokonce osoba odlišná od zaměstnavatele (např. zaměstnanci bezpečnostní agentury, která pro zaměstnavatele zajišťuje ochranu vstupu na pracoviště), ale pouze vedoucí zaměstnanec daného zaměstnavatele, který byl ke kontrole přítomnosti alkoholu a jiných návykových látek navíc písemně určen. Písemné určení může být obsaženo např. ve vnitřním předpise nebo v samostatném dokumentu, který tento vedoucí zaměstnanec nosí u sebe pro tyto účely.
Pokud zaměstnanec takto určenému vedoucímu zaměstnanci dechovou zkoušku odmítne, může zaměstnavatel požadovat, aby se zaměstnanec podrobil odbornému lékařskému vyšetření na zjištění přítomnosti alkoholu (např. odběr krve). Odmítne-li zaměstnanec provedení orientačního vyšetření, hledí se na něho jako by byl pod vlivem alkoholu. Zároveň platí, že jde o porušení povinnosti zaměstnance řídit se pokyny zaměstnavatele.
Pokud bude u zaměstnance zjištěna přítomnost alkoholu nebo jiných návykových látek nebo pokud se odmítne podrobit kontrole a hledí se na něj, jako by byl pod vlivem alkoholu, nesmí být zaměstnanci přidělována práce a to bez nároku na mzdu / náhradu mzdy. Takový zaměstnanec by měl být vykázán z pracoviště zaměstnavatele.
V této souvislosti je však třeba zmínit, že dechová i krevní zkouška může detekovat určité množství alkoholu i v případě, že zaměstnanec žádný alkohol nepožil. Podle metodického pokynu Ministerstva zdravotnictví pro postup při laboratorním stanovení alkoholu (etylalkoholu) v krvi, věstník Ministerstva zdravotnictví, rok 2006, částka 7: „za pozitivní průkaz požití alkoholického nápoje se pokládá hladina etylalkoholu vyšší než 0,20 g/kg, stanovená metodou plynové chromatografie.” Podle metodiky Ministerstva dopravy – odboru provozu silničních vozidel, č.j. 285/2009-160-OST: „V případech, kdy je naměřená hodnota nižší než 0,25 ‰ (g/kg), tedy 0 - 0,24 ‰ (g/kg), je nutno ve smyslu uvedené metodiky považovat výsledek za negativní. …“
Určitá hladina alkoholu až do 0,20 ‰ tedy může být fyziologického původu. S ohledem na skutečnost, že samotná odchylka dechových přístrojů může být cca 0,04 ‰, je tedy neprůkazné množství alkoholu až do 0,24 ‰ při dechové zkoušce a až do 0,20 ‰ při krevní zkoušce. Pokud je tedy výsledek zkoušky na alkohol nižší nebo roven výše uvedeným hodnotám, nedoporučuji přijímat disciplinární opatření proti takovému zaměstnanci.
Shrnutí
Zaměstnanci tak nemohou ani s poukazem na čas oslav požívat alkohol nebo jiné návykové látky a to v pracovní době kdekoli a na pracovištích kdykoli. Porušení této povinnosti je považováno za porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahující se k zaměstnancem vykonávané práci, za které může být v závislosti na intenzitě tohoto porušení i okamžitě zrušen pracovní poměr.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




