Novela zákona o zaměstnanosti - kurzarbeit
Novela zákona o zaměstnanosti zavádí další nástroj aktivní politiky zaměstnanosti - příspěvek v době částečné nezaměstnanosti.
Jedním z poměrně důležitých bodů novely zákona o zaměstnanosti je s účinností od 1. října 2015 zavedení dalšího nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, a to příspěvku v době částečné nezaměstnanosti (§ 115), tzv. kurzarbeit.
Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti je určen pro zaměstnavatele, u kterého nastala překážka v práci z důvodu uvedeného v ustanovení § 209 odst. 1 zákoníku práce (částečná nezaměstnanost) nebo z důvodu dle § 207 písm. b) zákoníku práce v důsledku přerušení práce způsobeného nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí. Po dobu této krize by zaměstnanci pobírali náhradu ve výši 70% průměrného výdělku, z níž by 50% hradil zaměstnavatel a stát by přispíval 20 %.
Příspěvek bude poskytován prostřednictvím Úřadu práce na základě žádosti, jejíž součástí bude popis důvodů, uvedení počtu zaměstnanců (kterých se částečná nezaměstnanost týká), výhled překonání krizové situace a závazek o nepropuštění zaměstnanců. Tyto žádosti by měla jednotlivě posuzovat vláda. Poskytování příspěvku bude omezeno na dobu trvání překážky v práci, a to nejdéle po dobu 6 měsíců s možností jednoho opakování o stejnou dobu. Vláda může v odůvodněných případech nařízením stanovit delší dobu poskytování příspěvku.
Účelem příspěvku je pomoci zaměstnavateli překlenout případnou krizovou situaci, kdy nemá možnost přidělovat zaměstnancům práci v rozsahu dle jejich pracovní smlouvy, a zabránit tak případnému propouštění.
Je otázkou, jak bude tento institut v praxi flexibilní s ohledem na skutečnost, že o každé žádosti by měla rozhodovat vláda.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.langova@bnt.eu
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
Nadační fond pro soukromý účel – vývoj, judikatura a praxe
Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.
