Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti

Kdy může ve firmě nastat částečná nezaměstnanost? Jedná se o situaci definovanou zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), kdy hrozí ve firmě propouštění zaměstnanců z důvodů přerušení práce způsobené živelní událostí podle § 207 písm. b) zákoníku práce spočívající v přírodní pohromě či z důvodu jiných překážek v práci na straně zaměstnavatele uvedených v § 209 odst. 1 zákoníku práce. Konkrétně se jedná o dočasné omezení odbytu výrobků firmy nebo omezení poptávky po jejich poskytovaných službách. Nový nástroj včleněný do zákona o zaměstnanosti má částečně kompenzovat náklady na mzdu zaměstnance ve výše uvedených případech. Neboť za situace, kdy zaměstnavatel nemá práci pro zaměstnance, řeší obvykle otázku, zda bude muset zaměstnance propustit, či si je ponechat a zaměstnanci v této době vyplatit náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, neboť minimálně takovou výši ustanovení zákoníku práce v době částečné nezaměstnanosti zaměstnanci zaručuje.

Uzavře-li zaměstnavatel dohodu o příspěvku s Úřadem práce, přejde část nákladů zaměstnavatele na náhradu mzdy, ve výše zmíněných ekonomických potížích firmy, na stát tak, aby firma nemusela propouštět kvalifikované zaměstnance. Stát si od toho nástroje slibuje ušetřené veřejné prostředky především na výplatě podpor v nezaměstnanosti či jiných sociálních dávkách.

Konkrétně Úřad práce poskytuje příspěvek ve výši 20 % průměrného výdělku zaměstnance, avšak nejvýše 0,125násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za I. až III. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o poskytnutí příspěvku (tj. 25. 179,- Kč za 1. až 3. čtvrtletí 2014), tzn., nejvýše stát poskytne na náhradu mzdy částku 3.147 Kč za měsíc, a to nejdéle po dobu 6 měsíců s možností jednoho opakování o stejnou dobu. V odůvodněných případech vláda může stanovit delší dobu podpory. Jednotlivé podrobnosti poskytování příspěvku, určení období, kdy bude možné o příspěvek žádat, důvodů, z jakých bude možné o příspěvek žádat, stanovení delší doby čerpání příspěvku, vzor žádosti a další, budou stanoveny vládním nařízením.

Zákon o zaměstnanosti jednoznačně stanoví tyto podmínky:

• zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci nejméně v rozsahu 20 % stanovené týdenní pracovní doby z důvodu částečné nezaměstnanosti nebo v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelních událostí;
• je nutný souhlas vlády s uzavřením dohody o poskytnutí příspěvku zaměstnavateli Úřadem práce;
• zaměstnavatel, který dle zákoníku práce již poskytuje zaměstnanci náhradu mzdy ve výši 60% průměrného výdělku, bude zaměstnanci poskytovat náhradu mzdy ve výši alespoň 70 % průměrného výdělku od uzavření dohody o poskytnutí příspěvku zaměstnavateli Úřadem práce;
• zaměstnavatel se zavazuje, že po dobu poskytování příspěvku s dotčenými zaměstnanci neukončí pracovní poměr z organizačních důvodů (tj. z důvodu § 52 písm. a) až c) zákoníku práce).

K žádosti o příspěvek musí zaměstnavatel předložit:

• dohodu s odborovou organizací (popř. vnitřní předpis) o výši náhrady mzdy při částečné nezaměstnanosti;
• podrobný popis důvodů, na základě kterých zaměstnavatel žádá o příspěvek a popis opatření, která již k řešení situace zavedl (v oblasti pracovní doby, využití konta pracovní doby nebo čerpání dovolené);
• seznam dotčených provozoven a zaměstnanců;
• popis výhledu překonání částečné nezaměstnanosti nebo živelní události;
• doklady osvědčující skutečnosti uvedené v žádosti;
• bezdlužnost;
• doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu.

V neposlední řadě je si třeba zodpovědět otázku, kteří zaměstnavatelé mohou žádat o příspěvek? Příspěvek lze poskytnout zaměstnavatelům neuvedeným v ustanovení § 109 odst. 3 zákoníku práce. Tedy všem mimo:

• stát;
• územní samosprávný celek;
• státní fond;
• příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo
• školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona
• regionální rada regionu soudržnosti.