Má zaměstnanec / zaměstnankyně právo vrátit se dříve z rodičovské dovolené do práce?
V praxi se velmi často stává, že zaměstnanci, kteří nastoupí po mateřské dovolené na rodičovskou dovolenou, tuto skutečnost zaměstnavateli pouze oznámí, ale nespecifikují, jak dlouho by chtěli na rodičovské dovolené zůstat. Případně délku specifikují, ale následně se ukáže, že z různých důvodů se chtějí nebo potřebují vrátit do práce dříve. Má na takový dřívější návrat zaměstnanec / zaměstnankyně nárok?
smiptat-445313e0.png)
Čerpání rodičovské dovolené
Ustanovení § 196 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů ukládá zaměstnavateli povinnost poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na základě jejich žádosti rodičovskou dovolenou k prohloubení péče o dítě. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, nejdéle však do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.
Zákoník práce nestanoví formu žádosti. Zaměstnanci tedy mohou požádat zaměstnavatele o čerpání rodičovské dovolené jak písemně, tak i ústně. Pokud o čerpání rodičovské dovolené požádají, je zaměstnavatel povinen této žádosti vyhovět. V této žádosti by měli specifikovat rozsah (délku) čerpání dovolené. Pokud však v žádosti rozsah neuvedou, pak se má za to, že zaměstnanec požádal o rodičovskou dovolenou do dosažení 3 let věku dítěte.
Předčasný návrat z rodičovské dovolené
Pokud se zaměstnanec nebo zaměstnankyně chtějí vrátit do práce dříve, než určili v žádosti o čerpání rodičovské dovolené (nebo před datem, kdy dítě dosáhne věku 3 let, pokud v žádosti rozsah rodičovské dovolené nespecifikovali), pak nastává otázka, zda je zaměstnavatel povinen návrat do práce takovému zaměstnanci nebo zaměstnankyni umožnit.
Odborníci na pracovní právo se v odpovědi na tuto otázku nedokáží shodnout. Nejvyšší soud České republiky pak do dnešního dne o této otázce bohužel nerozhodoval a nelze předvídat, jak v této věci nakonec rozhodne.
Jedna skupina odborníků je toho názoru, že zaměstnavatel je povinen respektovat rozhodnutí zaměstnance a zaměstnankyně a začít jim přidělovat práci podle pracovní smlouvy kdykoli se rozhodnou jít zpět do práce. Tento názor byl vydán také v rámci stanoviska Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů, podle kterého je čerpání rodičovské dovolené právem zaměstnance, nikoliv povinností, a zaměstnavatel má povinnost podřídit se jednostrannému právnímu úkonu zaměstnance, který směřuje k čerpání rodičovské dovolené a k jehož změně není nutný souhlas zaměstnavatele. Zaměstnavatel by tedy podle tohoto názoru měl umožnit zaměstnanci dřívější návrat do práce.
Druhá skupina odborníků se opírá o zatím jediné publikované soudní rozhodnutí, které ovšem není rozhodnutím Nejvyššího, ale pouze Krajského soudu. Krajský soud v Hradci Králové ve svém rozhodnutí ze dne 9. 1. 1996 spis. zn. 13 Co 413/1995 stanovil, že je to sice zaměstnanec, který rozhoduje o délce trvání rodičovské dovolené, je však také povinen respektovat zájmy zaměstnavatele, který za něj přijal jiného zaměstnance. Podle tohoto rozhodnutí je zaměstnavatel povinen umožnit výkon práce a přidělovat zaměstnankyni před datem uvedeným v její žádosti o čerpání rodičovské dovolené, jen pokud jde o zákonem stanovený důvod omezení délky rodičovské dovolené (např. v případě úmrtí dítěte). Toto rozhodnutí Krajského soudu převzalo mnoho komentářů vydaných k zákoníku práce, podle kterých je pro předčasný návrat z rodičovské dovolené nezbytné, aby se zaměstnanec se zaměstnavatelem na dřívějším návratu dohodli.[1] Zaměstnanec sám nemůže totiž jednostranně rozhodovat o zkrácení rodičovské dovolené, o kterou požádal a kterou již čerpá.[2] Zaměstnavatel není ani povinen vyhovět pozdější žádosti zaměstnance o návrat do zaměstnání dříve, než se původně dohodli na délce rodičovské dovolené.[3]
Je však třeba upozornit, že Nejvyšší soud může v této věci nakonec rozhodnout opačně, než výše uvedené rozhodnutí Krajského soudu a potvrdit tak první z uvedených názorů. Do doby rozhodnutí Nejvyššího soudu tak není jasné, zda jsou zaměstnavatelé skutečně povinni vyhovět dřívějšímu návratu do práce. Je však jisté, že pokud má zaměstnavatel možnost takové žádosti zaměstnance nebo zaměstnankyně vyhovět, vyloučí tím riziko případného sporu, ve kterém by mohl prohrát.
[1] Burdová, E. Schmied, Z. Ženíšková, M. Těhotenství, mateřská a rodičovská dovolená. ASPI. 100 s.; JUDr. Ladislav Jouza: Otazníky kolem rodičovské dovolené, http://www.cssz.cz/cz/casopis-narodni-pojisteni/archiv-vydanych-cisel/clanky/casopis-narodni-pojisteni-c-7-2005-clanek-2.htm
[2] Jakubka, J. Hloušková, P. Hofmannová, E. Knebl, P. Schmied, Z. Tomandlová, L., Zákoník práce prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1.1.2010. 4. aktualizované vydání. ANAG. 299 s.
[3] Hochman, J. Kottnauer, A. Úlehlová, H. Nový zákoník práce s komentářem, použitelnou judikaturou a předpisy souvisejícími, 2. aktualizované a přepracované vydání. Linde Praha, a.s. 2008. 558 s.
Další články
EUDAMED: Jednotná databáze mění pravidla hry na trhu zdravotnických prostředků
Evropská databáze zdravotnických prostředků EUDAMED je jednou z nejvýznamnějších novinek, které přináší nařízení o zdravotnických prostředcích (MDR) a nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDR).
Sloučení kontrolní agendy krajských státních zastupitelství jako cesta k zachování menších okresních státních zastupitelství
Justice čelí zahlcení. Zatímco ministerstvo plánuje velkou reformu soudů až na rok 2028, efektivnějších úřadů a obřích úspor lze dosáhnout okamžitě. Stačí sloučit dozor a dohled na krajích. Má to však háček: nejdříve musíme utnout bezbřehý instanční dohled, ze kterého se v éře umělé inteligence stal nástroj šikanózních stěžovatelů a anonymů z internetu. Pokud systém nezačne podněty přísně filtrovat, zkolabuje a poškodí ty, kteří pomoc státu skutečně potřebují.
Přelomové rozhodnutí německého soudu k odpovědnosti za výroky AI chatbotů
Dne 12. května 2026 vydal Oberlandesgericht Hamm rozsudek, který představuje zásadní mezník v oblasti přičitatelnosti jednání systémů umělé inteligence podnikatelským subjektům. V rozhodnutí se soud zabýval otázkou, zda může podnik nést odpovědnost za nepravdivé informace generované jeho AI chatbotem, a to i v situaci, kdy k poskytnutí těchto informací nedošlo na základě jeho pokynu a chatbot byl původně trénován na správných údajích.
Rušíte dovolenou kvůli bezpečnostní situaci? Ne vždy máte nárok na vrácení peněz
Geopolitická situace ve světě dokáže změnit plány během okamžiku. Ozbrojené konflikty, teroristické útoky, masové nepokoje nebo náhlé uzavření vzdušného prostoru mohou vést ke zrušení celé dovolené ještě před odletem. V takových situacích může být poměrně matoucí, kdy vzniká nárok na vrácení peněz za letenky, ubytování i zaplacené služby.
Předkupní právo k nemovitosti
Za jakých podmínek předkupní právo vzniká a jaká jsou jeho specifika? V tomto článku bychom se zaměřili na institut předkupního práva k nemovitostem.
