Má zaměstnanec / zaměstnankyně právo vrátit se dříve z rodičovské dovolené do práce?
V praxi se velmi často stává, že zaměstnanci, kteří nastoupí po mateřské dovolené na rodičovskou dovolenou, tuto skutečnost zaměstnavateli pouze oznámí, ale nespecifikují, jak dlouho by chtěli na rodičovské dovolené zůstat. Případně délku specifikují, ale následně se ukáže, že z různých důvodů se chtějí nebo potřebují vrátit do práce dříve. Má na takový dřívější návrat zaměstnanec / zaměstnankyně nárok?
smiptat-445313e0.png)
Čerpání rodičovské dovolené
Ustanovení § 196 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů ukládá zaměstnavateli povinnost poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na základě jejich žádosti rodičovskou dovolenou k prohloubení péče o dítě. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, nejdéle však do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.
Zákoník práce nestanoví formu žádosti. Zaměstnanci tedy mohou požádat zaměstnavatele o čerpání rodičovské dovolené jak písemně, tak i ústně. Pokud o čerpání rodičovské dovolené požádají, je zaměstnavatel povinen této žádosti vyhovět. V této žádosti by měli specifikovat rozsah (délku) čerpání dovolené. Pokud však v žádosti rozsah neuvedou, pak se má za to, že zaměstnanec požádal o rodičovskou dovolenou do dosažení 3 let věku dítěte.
Předčasný návrat z rodičovské dovolené
Pokud se zaměstnanec nebo zaměstnankyně chtějí vrátit do práce dříve, než určili v žádosti o čerpání rodičovské dovolené (nebo před datem, kdy dítě dosáhne věku 3 let, pokud v žádosti rozsah rodičovské dovolené nespecifikovali), pak nastává otázka, zda je zaměstnavatel povinen návrat do práce takovému zaměstnanci nebo zaměstnankyni umožnit.
Odborníci na pracovní právo se v odpovědi na tuto otázku nedokáží shodnout. Nejvyšší soud České republiky pak do dnešního dne o této otázce bohužel nerozhodoval a nelze předvídat, jak v této věci nakonec rozhodne.
Jedna skupina odborníků je toho názoru, že zaměstnavatel je povinen respektovat rozhodnutí zaměstnance a zaměstnankyně a začít jim přidělovat práci podle pracovní smlouvy kdykoli se rozhodnou jít zpět do práce. Tento názor byl vydán také v rámci stanoviska Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů, podle kterého je čerpání rodičovské dovolené právem zaměstnance, nikoliv povinností, a zaměstnavatel má povinnost podřídit se jednostrannému právnímu úkonu zaměstnance, který směřuje k čerpání rodičovské dovolené a k jehož změně není nutný souhlas zaměstnavatele. Zaměstnavatel by tedy podle tohoto názoru měl umožnit zaměstnanci dřívější návrat do práce.
Druhá skupina odborníků se opírá o zatím jediné publikované soudní rozhodnutí, které ovšem není rozhodnutím Nejvyššího, ale pouze Krajského soudu. Krajský soud v Hradci Králové ve svém rozhodnutí ze dne 9. 1. 1996 spis. zn. 13 Co 413/1995 stanovil, že je to sice zaměstnanec, který rozhoduje o délce trvání rodičovské dovolené, je však také povinen respektovat zájmy zaměstnavatele, který za něj přijal jiného zaměstnance. Podle tohoto rozhodnutí je zaměstnavatel povinen umožnit výkon práce a přidělovat zaměstnankyni před datem uvedeným v její žádosti o čerpání rodičovské dovolené, jen pokud jde o zákonem stanovený důvod omezení délky rodičovské dovolené (např. v případě úmrtí dítěte). Toto rozhodnutí Krajského soudu převzalo mnoho komentářů vydaných k zákoníku práce, podle kterých je pro předčasný návrat z rodičovské dovolené nezbytné, aby se zaměstnanec se zaměstnavatelem na dřívějším návratu dohodli.[1] Zaměstnanec sám nemůže totiž jednostranně rozhodovat o zkrácení rodičovské dovolené, o kterou požádal a kterou již čerpá.[2] Zaměstnavatel není ani povinen vyhovět pozdější žádosti zaměstnance o návrat do zaměstnání dříve, než se původně dohodli na délce rodičovské dovolené.[3]
Je však třeba upozornit, že Nejvyšší soud může v této věci nakonec rozhodnout opačně, než výše uvedené rozhodnutí Krajského soudu a potvrdit tak první z uvedených názorů. Do doby rozhodnutí Nejvyššího soudu tak není jasné, zda jsou zaměstnavatelé skutečně povinni vyhovět dřívějšímu návratu do práce. Je však jisté, že pokud má zaměstnavatel možnost takové žádosti zaměstnance nebo zaměstnankyně vyhovět, vyloučí tím riziko případného sporu, ve kterém by mohl prohrát.
[1] Burdová, E. Schmied, Z. Ženíšková, M. Těhotenství, mateřská a rodičovská dovolená. ASPI. 100 s.; JUDr. Ladislav Jouza: Otazníky kolem rodičovské dovolené, http://www.cssz.cz/cz/casopis-narodni-pojisteni/archiv-vydanych-cisel/clanky/casopis-narodni-pojisteni-c-7-2005-clanek-2.htm
[2] Jakubka, J. Hloušková, P. Hofmannová, E. Knebl, P. Schmied, Z. Tomandlová, L., Zákoník práce prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1.1.2010. 4. aktualizované vydání. ANAG. 299 s.
[3] Hochman, J. Kottnauer, A. Úlehlová, H. Nový zákoník práce s komentářem, použitelnou judikaturou a předpisy souvisejícími, 2. aktualizované a přepracované vydání. Linde Praha, a.s. 2008. 558 s.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
