Ostatní

Předmětem mého dnešního zamyšlení jsou tři okruhy: do jaké míry je potřebná regulace koncentrace vlastnictví médií nad rámec regulace obsažené v soutěžním právu, do jaké míry je tato koncentrace možná a do jaké míry může zákon omezit určité osoby, které jsou nějakým způsobem svázány s politikou, ve vlastnictví médií.

Na letošním ročníku odborného kongresu Právní prostor přednášel JUDr. Roman Fiala, místopředseda Nejvyššího soudu ČR, na téma týkající se osobnosti soudce. Jaký by měl tedy soudce být a jaké výzvy tato práce přináší? Máme kvalitní zástupce justice? To vše se dočtete v následujícím rozhovoru.

Podle čl. 12 – 14 GDPR má správce povinnost informovat subjekty údajů o zpracování jejich osobních údajů. V případě zpracování informací veřejné správy jde o informaci podle čl. 14 GDPR, jelikož údaje nebyly získány od subjektu údajů, ale z jiného zdroje (od veřejné instituce).

Úhradová vyhláška je označení pro podzákonný právní předpis vydávaný každoročně Ministerstvem zdravotnictví na základě § 17 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Úhradovou vyhláškou se stanoví výše bodu, výše úhrad hrazených služeb a některá regulační omezení. Se značným zjednodušením se dá říci, že úhradovou vyhláškou se stanoví, kolik může zdravotnické zařízení vykázat zdravotních úkonů, které budou hrazeny ze zdravotního pojištění, tedy kolik může vykázat práce, která bude zdravotnickému zařízení proplacena.

Čínská lidová republika má pověst země, kde se příliš nedbá na ochranu osobních dat při jejich shromažďování, ukládání a zpracovávání. Až do minulého roku chyběla ucelená legislativa upravující oblast ochrany dat na internetu. V kontextu živých diskuzí doprovázejících nabytí účinnosti GDPR a kauz okolo úniků dat ze sociálních sítí v Evropě a USA bude, jak pevně věřím, vhled do situace v Číně zajímavý.

Ochrana osobních údajů není novým tématem, poměrně nová je pouze jeho právní úprava nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), dále jen „GDPR“, které nabylo účinnosti již 25. 5. 2018.

V rámci Soudcovské unie probíhají seriózní diskuze o prevenci syndromu vyhoření soudců. Osvícení předsedové soudů vyhořelé soudce netrestají, ale snaží se je motivovat například tím, že jim přidělí jinou agendu či pomáhají zorganizovat změnu soudcova prostředí, tedy nejčastěji změnu soudu.

7. 6. 2018 proběhla v budově Právnické fakulty Univerzity Karlovy konference konaná v rámci projektu SVV - Sdílená ekonomika - sdílený právní problém, tentokráte na téma Sdílená ekonomika a delikty.

Ústavní soud dne 24. 4. 2018 rozhodl nálezem sp. zn. I. ÚS 1676/17 o ústavní stížnosti rodičů, kteří se v řízení před obecnými soudy domáhali poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za to, že matriční úřad odmítl zapsat jejich synovi jméno podle jejich přání, a zrušil rozsudek Městského soudu v Praze, který v odvolacím řízení jejich návrh v plné výši zamítl.

Nejvyšší správní soud nebyl ze strany veřejné správy vždy respektovanou institucí. "V prvním období jsme zaznamenali snahy o „relativizaci“ našich rozhodnutí, dokonce i ignoraci vyslovených závazných právních názorů nebo účelové změny legislativy, které měly účinky judikatury eliminovat," vzpomíná JUDr. Josef Baxa na dobu, kdy veřejná správa nebyla zvyklá na soudní kontrolu své činnosti.

Ministerstvo zdravotnictví v reakci na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 3/15 ze dne 30. května 2017 („Nález“), jímž Ústavní soud zrušil s Účinností od 1. ledna 2019 úhradovou regulaci tzv. poukazových zdravotnických prostředků, předložilo návrh novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění („Zákon o v.z.p.“).

„Ještě 2500 obcí včetně Prahy a Brna má staré plány z roku 2006. Termín pro aktualizaci územního plánu se blíží.“ Tak zněl podtitul konference, kterou uspořádala společnost Seminaria v úterý, 29. 5. 2018 a byla na téma aktualizace územního plánu obce. Na konferenci vystoupil zástupce ředitele odboru územního plánování MMR a právní experti tří advokátních kanceláří.

V právním vztahu mezi lékařem a pacientem existuje několik opravdu typických povinností na straně lékaře, a zrcadlově tedy i práv pacienta. V současné době lze bez většího zaváhání říci, že jednou z takových povinností lékaře je povinnost poskytovat zdravotní služby toliko s informovaným souhlasem pacienta.

Ve dnech 14. 6. - 16. 6. 2018 proběhne v Karlových Varech XXVI. ročník konference Karlovarské právnické dny. I tentokrát se mohou účastnící těšit na několik bloků přednášek se zajímavými osobnostmi nejen z oboru advokacie, ale rovněž justice a dalších právnických profesí. Na to, co konferenci odlišuje od těch ostatních a na jaké konkrétní osobnosti se můžeme těšit, nám odpověděl JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M., partner advokátní kanceláře Bříza & Trubač a mimo jiné také spoluorganizátor konference.

24. a 25. května 2018 se na Právnické fakultě Univerzity Palackého konal již dvanáctý ročník Olomouckých právnických dnů. Tématem pro letošek nemohlo být, vzhledem k „osmičkovému“ roku, nic jiného, než „100 let od vzniku Československa“ s podtitulem „kontinuita a diskontinuita práva“.

Tento článek se zabývá institutem informovaného souhlasu, zásadního právního i etického institutu v oblasti medicíny, tentokrát zejména z pohledu jeho etymologie, jeho ontologického statusu, jeho normativní síly a konečně i z hlediska jeho charakteru jako komunikačního aktu.

Nemalá část pojištěnců veřejného zdravotního pojištění v České republice je přesvědčena, že jim systém tohoto pojištění zaručuje na každé onemocnění léčivý přípravek, který je z tohoto pojištění plně hrazený, a je tedy z jejich pohledu „bezplatný“. Co na to ovšem říkají právní předpisy a judikatura, zejména nedávný a pro stanovení úhrad léčivých přípravků významný nález Ústavního soudu?

Jako třetí a poslední sbírka zemských předpisů zřízená na principu formální publikace v našem právním řádu sloužila k vyhlašování předpisů česká zemská sbírka. Princip formální publikace předpisů v úředních sbírkách právních předpisů byl zaveden do našeho právního řádu po roce 1848. Formální publikací se rozumělo povinné vyhlašování, resp. zveřejňování či zpřístupňování pramenů práva skrze zákonem určené speciální úřední sbírky. Pokud byly takto vyhlášeny, pak teprve mohly nabýt platnosti a účinnosti, resp. v tehdejší terminologii závaznosti.

S účinností obecného nařízení o ochraně osobních údajů [1] („GDPR“[2] nebo „nařízení“) vznikne správcům i zpracovatelům osobních údajů řada nových povinností. Jednou z nich je dle nového právního rámce stanovená povinnost jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů („pověřenec“ nebo „DPO“[3]), která slouží zejména ke kontrole odpovědnosti.

Ačkoliv v České republice existuje relativně rozsáhlá literatura k problematice udělení informovaného souhlasu pacientem, soustředí se tato literatura primárně na udělení souhlasu zletilým, svéprávným člověkem.

Měli by doktoři ukončovat nedodělané operace? Co znamená restituční tečka pro probíhající řízení? Jaký důsledek by mělo prolomení mlčenlivosti advokáta? Na to vše nám poskytl odpovědi JUDr. Petr Meduna, samostatný advokát a mimo jiné člen kárné komise ČAK a předseda kárného senátu.

V rámci originálního konceptu takzvaných kavárenských seminářu, které pořádá jeden ze sedmi studentských spolků Právnické fakulty Univerzity Karlovy - spolek Common Law Society (zkráceně ,,CLS”) - byly tentokrát diskutovány otázky související s problematikou přenosu dat po internetových sítích. Pozvání přijali Mgr. Jana Pattynová, LL.M. a Mgr. Dominik Vítek z AK Pierstone.

S účinností od 1. 6. 2018 se změní zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. V rámci této novelizace bude zavedena nová dávka nemocenského pojištění, tzv. dlouhodobé ošetřovné. Ve srovnání s další dávkou nemocenského pojištění – ošetřovným – jsou stanoveny jiné podmínky vzniku nároku, odlišný okruh osob s nárokem na dávku i odlišná doba, po kterou bude dávka náležet.

Ve dnech 24.-25.4. se v polyfunkčním, velmi útulném hotelu Jezerka konal již osmý ročník odborného kongresu Právní prostor. Kromě toho, že jsem dostal od organizátorů příležitost dokončit – snad úspěšnou – pětiletku moderování (a vypadá to, pokud si to nepokazím nudným článkem, že příští rok si zase nasadím lachtanítko, jak se podle JUDr. Lasáka označuje slušivý aerodynamický head-set), dostal jsem – v duchu hesla „když si to moderoval, tak o tom napiš a napiš to tak vtipně, jak to moderuješ“ také zmocnění, abych napsal tento článek, který se ale musí vměstnat do určitého počtu znaků (což pro mne jako ukecaného advokáta není jednoduché).

V posledních letech se stále častěji setkáváme s různými způsoby neoprávněného užívání předmětů ochrany, které jsou chráněny právem autorským a právy s ním souvisejícími, či právy průmyslovými.