Ostatní

Od 1. června 2018 poskytuje Česká správa sociálního zabezpečení ze systému nemocenského pojištění novou dávku, dlouhodobé ošetřovné, která může být poskytnuta v délce 90 kalendářních dnů.

Vedete v podniku evidenci účelů zpracování osobních údajů? Uvádíte na stránkách kategorie subjektů zpracovávaných údajů a doby uchování jejich dat? To byste ale měli. Už téměř dvacet let to ukládá zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

V tomto článku se zabývám programy zaměstnanecké účasti ve společnosti, vysvětluji, co tyto programy jsou a proč jsou důležité v softwarových společnostech. Na závěr navrhuji jednoduché řešení programu pro softwarový start-up.

Nechceme, aby všeobecná a často účelová hysterie kolem GDPR odůvodněná vysokými finančními postihy byla důvodem, proč si (ne)přečíst tento článek. Rádi bychom s našimi klienty a čtenáři sdíleli názory na některé praktické problémy v souvislosti s přípravou dokumentů a implementací procesů v obchodní společnosti. V tomto článku (i v článcích následujících) bychom se zaměřili na určení zákonného důvodu zpracování osobních údajů („OÚ“) zaměstnanců.

Karlovarský Grandhotel Ambassador Národní dům se loni osvědčil, a proto se zde letos ve dnech 14. - 16. 6. 2018 konal již 26. ročník Karlovarských právnických dnů.

Blížící se prázdniny znamenají pro některé rozvedené rodiče boj o možnost vzít své děti na letní dovolenou. Jak řešit situaci, kdy Vám druhý rodič odmítá svěřit dítě na déle než víkend? Právo trávit s dětmi dovolenou mají totiž oba rodiče stejné.

Současná populace stárne a očekává se, že průměrný věk do budoucna dále poroste. Vědci odhadují, že rok 2050 bude prvním rokem v dějinách lidstva, kdy počet seniorů v populaci převýší počet dětí do 14 let. Je na to však lidstvo připraveno? Znamená to nutnost přijmout nezbytné změny v oblasti veřejných politik, díky kterým zůstane soudržnost a prosperita společnosti neměnná.

V rámci tohoto článku bude věnována pozornost rozsudku Nejvyššího správního soudu („NSS“) ze dne 30. 1. 2018 ve věci sp. zn. 5 Afs 60/2017. Jedná se o důležité rozhodnutí k určení, nakolik správce daně nese důkazní břemeno v případě uplatnění nároku na odpočet od daně z přidané hodnoty („DPH“) ohledně existence nebo neexistence povědomosti subjektu o domnělém podvodu.

Otázka nuceného omezení vlastnického práva k nemovité věci z důvodu jejího nutného užití pro veřejné účely je poměrně rozsáhlou problematikou, která do jisté míry vzbuzuje trvalé pnutí mezi jednotlivými dotčenými vlastníky na jedné straně a orgány veřejné moci na straně druhé.

O jedné věci se ve vztahu ke kontrolám zatím nemluví: kdo bude odpovídat za to, že se údaje o vašem byznysu, které budete muset zpřístupnit kontrole, nedostanou do nepovolaných rukou? Informace důvěrné povahy, jako jsou údaje o výrobě, provozní náklady nebo návratnost investic, by měly být chráněné mlčenlivostí zaměstnanců státních orgánů, které s nimi nakládají. Otázkou je, jak má být mlčenlivost při kontrolách zajištěna.

Předmětem mého dnešního zamyšlení jsou tři okruhy: do jaké míry je potřebná regulace koncentrace vlastnictví médií nad rámec regulace obsažené v soutěžním právu, do jaké míry je tato koncentrace možná a do jaké míry může zákon omezit určité osoby, které jsou nějakým způsobem svázány s politikou, ve vlastnictví médií.

Na letošním ročníku odborného kongresu Právní prostor přednášel JUDr. Roman Fiala, místopředseda Nejvyššího soudu ČR, na téma týkající se osobnosti soudce. Jaký by měl tedy soudce být a jaké výzvy tato práce přináší? Máme kvalitní zástupce justice? To vše se dočtete v následujícím rozhovoru.

Podle čl. 12 – 14 GDPR má správce povinnost informovat subjekty údajů o zpracování jejich osobních údajů. V případě zpracování informací veřejné správy jde o informaci podle čl. 14 GDPR, jelikož údaje nebyly získány od subjektu údajů, ale z jiného zdroje (od veřejné instituce).

Úhradová vyhláška je označení pro podzákonný právní předpis vydávaný každoročně Ministerstvem zdravotnictví na základě § 17 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Úhradovou vyhláškou se stanoví výše bodu, výše úhrad hrazených služeb a některá regulační omezení. Se značným zjednodušením se dá říci, že úhradovou vyhláškou se stanoví, kolik může zdravotnické zařízení vykázat zdravotních úkonů, které budou hrazeny ze zdravotního pojištění, tedy kolik může vykázat práce, která bude zdravotnickému zařízení proplacena.

Čínská lidová republika má pověst země, kde se příliš nedbá na ochranu osobních dat při jejich shromažďování, ukládání a zpracovávání. Až do minulého roku chyběla ucelená legislativa upravující oblast ochrany dat na internetu. V kontextu živých diskuzí doprovázejících nabytí účinnosti GDPR a kauz okolo úniků dat ze sociálních sítí v Evropě a USA bude, jak pevně věřím, vhled do situace v Číně zajímavý.

Ochrana osobních údajů není novým tématem, poměrně nová je pouze jeho právní úprava nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), dále jen „GDPR“, které nabylo účinnosti již 25. 5. 2018.

V rámci Soudcovské unie probíhají seriózní diskuze o prevenci syndromu vyhoření soudců. Osvícení předsedové soudů vyhořelé soudce netrestají, ale snaží se je motivovat například tím, že jim přidělí jinou agendu či pomáhají zorganizovat změnu soudcova prostředí, tedy nejčastěji změnu soudu.

7. 6. 2018 proběhla v budově Právnické fakulty Univerzity Karlovy konference konaná v rámci projektu SVV - Sdílená ekonomika - sdílený právní problém, tentokráte na téma Sdílená ekonomika a delikty.

Ústavní soud dne 24. 4. 2018 rozhodl nálezem sp. zn. I. ÚS 1676/17 o ústavní stížnosti rodičů, kteří se v řízení před obecnými soudy domáhali poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za to, že matriční úřad odmítl zapsat jejich synovi jméno podle jejich přání, a zrušil rozsudek Městského soudu v Praze, který v odvolacím řízení jejich návrh v plné výši zamítl.

Nejvyšší správní soud nebyl ze strany veřejné správy vždy respektovanou institucí. "V prvním období jsme zaznamenali snahy o „relativizaci“ našich rozhodnutí, dokonce i ignoraci vyslovených závazných právních názorů nebo účelové změny legislativy, které měly účinky judikatury eliminovat," vzpomíná JUDr. Josef Baxa na dobu, kdy veřejná správa nebyla zvyklá na soudní kontrolu své činnosti.

Ministerstvo zdravotnictví v reakci na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 3/15 ze dne 30. května 2017 („Nález“), jímž Ústavní soud zrušil s Účinností od 1. ledna 2019 úhradovou regulaci tzv. poukazových zdravotnických prostředků, předložilo návrh novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění („Zákon o v.z.p.“).

„Ještě 2500 obcí včetně Prahy a Brna má staré plány z roku 2006. Termín pro aktualizaci územního plánu se blíží.“ Tak zněl podtitul konference, kterou uspořádala společnost Seminaria v úterý, 29. 5. 2018 a byla na téma aktualizace územního plánu obce. Na konferenci vystoupil zástupce ředitele odboru územního plánování MMR a právní experti tří advokátních kanceláří.

V právním vztahu mezi lékařem a pacientem existuje několik opravdu typických povinností na straně lékaře, a zrcadlově tedy i práv pacienta. V současné době lze bez většího zaváhání říci, že jednou z takových povinností lékaře je povinnost poskytovat zdravotní služby toliko s informovaným souhlasem pacienta.

Ve dnech 14. 6. - 16. 6. 2018 proběhne v Karlových Varech XXVI. ročník konference Karlovarské právnické dny. I tentokrát se mohou účastnící těšit na několik bloků přednášek se zajímavými osobnostmi nejen z oboru advokacie, ale rovněž justice a dalších právnických profesí. Na to, co konferenci odlišuje od těch ostatních a na jaké konkrétní osobnosti se můžeme těšit, nám odpověděl JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M., partner advokátní kanceláře Bříza & Trubač a mimo jiné také spoluorganizátor konference.

24. a 25. května 2018 se na Právnické fakultě Univerzity Palackého konal již dvanáctý ročník Olomouckých právnických dnů. Tématem pro letošek nemohlo být, vzhledem k „osmičkovému“ roku, nic jiného, než „100 let od vzniku Československa“ s podtitulem „kontinuita a diskontinuita práva“.