Ostatní

Prázdniny končí a budoucí prvňáčci se těší do školy. Boj rozvedených rodičů o to, zda a kde jejich dítě do školy nastoupí, ale v některých rodinách dosud vře.

GDPR trochu stírá standardně vnímaný rozdíl mezi velkou a malou korporací, protože se na společnosti nedívá primárně z hlediska počtu zaměstnanců nebo velikosti obratu, ale spíše z hlediska toho, jak sofistikovaně a v jakém rozsahu společnost nakládá s daty. Menší start-up, který má 50 zaměstnanců a zabývá se datovou analytikou, je tak z hlediska GDPR mnohem senzitivnější než velká společnost s tisíci zaměstnanci.

Společnosti SE - SOLAR, provozující FVE o výkonu 1,5 MW, se nedávno podařilo vyvrátit obvinění z dvojího porušení energetického zákona. Podle ERÚ společnost neoznámila úřadu změny podmínek pro udělení licence spočívající ve zvýšení výkonu elektrárny a v přečíslování pozemků, na nichž elektrárna stojí. Ve skutečnosti ani k jednomu nedošlo.

Otázka publikace předpisů pro jednotlivá území československého státu a jejich sbírek předpisů nebyla v našem prostředí zatím zpracována. Součástí našeho právního řádu mohou například stále hypoteticky být i předpisy zvláště vydané pro území Podkarpatské Rusi v době první republiky. Způsoby vyhlašování a závaznosti předpisů v úředních sbírkách či periodikách na nižší úrovni, které byly určeny jen pro určitou část území, jsou důležitou součástí systému publikace pramenů práva.

Není možné v jednom krátkém konferenčním vystoupení shrnout všechny problematické aspekty, které fenomén, který je označován jako sdílená ekonomika, v současné právní aplikační praxi přináší. Pokusím se ve vymezeném čase přiblížit jen některé dosavadní poznatky vzešlé z prvního ročníku (2017) cyklu konferencí „Sdílená ekonomika – sdílený právní problém?“ a upozornit zájemce o toto téma druhý ročník, konaný na PF UK v roce 2018 pod názvem “Sdílená ekonomika a delikty“.

Boj proti dopingu byl, je a bude ožehavým společenským tématem překračujícím hranice sportu. Úkolem Světové antidopingové agentury, Mezinárodního olympijského výboru a dalších antidopingových organizací je nikdy nepolevit a vždy se snažit přizpůsobit nebo navýšit tempo, které doping ve sportu diktuje. To platí i o přípravě nového Světového antidopingového kodexu, který bude účinný od 1. ledna 2021.

Na jednání, které se konalo v Bogotě v březnu tohoto roku, byla Radou FIFA schválena řada novelizací v rámci FIFA Regulations on Status and Transfer of Players (dále jen FIFA RSTP). V souladu s těmito předpisy, které jsou hlavním dokumentem zabývajícím se právy a povinnostmi fotbalistů na mezinárodní úrovni, musí být i vnitřní předpisy národních členských asociací, tedy i FAČR.

JUDr. Jakub Tomšej, Ph.D. je odborníkem na pracovní právo. V současnosti působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Praktické zkušenosti s pracovním právem získával a získává jako advokát, podnikový právník nebo poradce neziskové organizace. Zastupuje Českou republiku v poradním orgánu Evropské komise European network of legal experts in gender equality and non-discrimination a v několika akademických fórech. V rozhovoru se s námi podělí o své zkušenosti, které mimo jiné zahrnují například zastupování HIV pozitivních osob v pracovněprávních sporech.

V reakci na technický pokrok, trend digitalizace, jakož i vznik nových internetových médií představuje Evropská unie další legislativní akt v rámci strategie pro jednotný digitální trh, který je odrazem již dva roky připravované reformy autorského práva.

Již téměř dva měsíce platí unijní nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, známé spíše pod zkratkou GDPR. Byť nejde v ochraně osobních údajů o revoluci, ale spíše evoluci, mnozí se o osobní údaje a jejich ochranu začali zajímat až v souvislosti s mediální masáží, která kolem GDPR vznikla. Víte však jaká konkrétní práva přinesla nová unijní úprava právě Vám – subjektům údajů?

Z funkce náměstka ministra financí se přes státního tajemníka pro evropské záležitosti dostal až do čela digitální agendy ČR. Kromě toho nějaký čas působil například ve Světové bance. Tomáš Prouza toho během své kariéry okusil opravdu hodně. Co je digitalizace ekonomiky? Jak stát reaguje na současné (nejen) ekonomické výzvy? Je politika pro každého? O své zkušenosti a názory se s námi podělí v následujícím rozhovoru.

Od 1. června 2018 poskytuje Česká správa sociálního zabezpečení ze systému nemocenského pojištění novou dávku, dlouhodobé ošetřovné, která může být poskytnuta v délce 90 kalendářních dnů.

Vedete v podniku evidenci účelů zpracování osobních údajů? Uvádíte na stránkách kategorie subjektů zpracovávaných údajů a doby uchování jejich dat? To byste ale měli. Už téměř dvacet let to ukládá zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

V tomto článku se zabývám programy zaměstnanecké účasti ve společnosti, vysvětluji, co tyto programy jsou a proč jsou důležité v softwarových společnostech. Na závěr navrhuji jednoduché řešení programu pro softwarový start-up.

Nechceme, aby všeobecná a často účelová hysterie kolem GDPR odůvodněná vysokými finančními postihy byla důvodem, proč si (ne)přečíst tento článek. Rádi bychom s našimi klienty a čtenáři sdíleli názory na některé praktické problémy v souvislosti s přípravou dokumentů a implementací procesů v obchodní společnosti. V tomto článku (i v článcích následujících) bychom se zaměřili na určení zákonného důvodu zpracování osobních údajů („OÚ“) zaměstnanců.

Karlovarský Grandhotel Ambassador Národní dům se loni osvědčil, a proto se zde letos ve dnech 14. - 16. 6. 2018 konal již 26. ročník Karlovarských právnických dnů.

Blížící se prázdniny znamenají pro některé rozvedené rodiče boj o možnost vzít své děti na letní dovolenou. Jak řešit situaci, kdy Vám druhý rodič odmítá svěřit dítě na déle než víkend? Právo trávit s dětmi dovolenou mají totiž oba rodiče stejné.

Současná populace stárne a očekává se, že průměrný věk do budoucna dále poroste. Vědci odhadují, že rok 2050 bude prvním rokem v dějinách lidstva, kdy počet seniorů v populaci převýší počet dětí do 14 let. Je na to však lidstvo připraveno? Znamená to nutnost přijmout nezbytné změny v oblasti veřejných politik, díky kterým zůstane soudržnost a prosperita společnosti neměnná.

V rámci tohoto článku bude věnována pozornost rozsudku Nejvyššího správního soudu („NSS“) ze dne 30. 1. 2018 ve věci sp. zn. 5 Afs 60/2017. Jedná se o důležité rozhodnutí k určení, nakolik správce daně nese důkazní břemeno v případě uplatnění nároku na odpočet od daně z přidané hodnoty („DPH“) ohledně existence nebo neexistence povědomosti subjektu o domnělém podvodu.

Otázka nuceného omezení vlastnického práva k nemovité věci z důvodu jejího nutného užití pro veřejné účely je poměrně rozsáhlou problematikou, která do jisté míry vzbuzuje trvalé pnutí mezi jednotlivými dotčenými vlastníky na jedné straně a orgány veřejné moci na straně druhé.

O jedné věci se ve vztahu ke kontrolám zatím nemluví: kdo bude odpovídat za to, že se údaje o vašem byznysu, které budete muset zpřístupnit kontrole, nedostanou do nepovolaných rukou? Informace důvěrné povahy, jako jsou údaje o výrobě, provozní náklady nebo návratnost investic, by měly být chráněné mlčenlivostí zaměstnanců státních orgánů, které s nimi nakládají. Otázkou je, jak má být mlčenlivost při kontrolách zajištěna.

Předmětem mého dnešního zamyšlení jsou tři okruhy: do jaké míry je potřebná regulace koncentrace vlastnictví médií nad rámec regulace obsažené v soutěžním právu, do jaké míry je tato koncentrace možná a do jaké míry může zákon omezit určité osoby, které jsou nějakým způsobem svázány s politikou, ve vlastnictví médií.

Na letošním ročníku odborného kongresu Právní prostor přednášel JUDr. Roman Fiala, místopředseda Nejvyššího soudu ČR, na téma týkající se osobnosti soudce. Jaký by měl tedy soudce být a jaké výzvy tato práce přináší? Máme kvalitní zástupce justice? To vše se dočtete v následujícím rozhovoru.

Podle čl. 12 – 14 GDPR má správce povinnost informovat subjekty údajů o zpracování jejich osobních údajů. V případě zpracování informací veřejné správy jde o informaci podle čl. 14 GDPR, jelikož údaje nebyly získány od subjektu údajů, ale z jiného zdroje (od veřejné instituce).

Úhradová vyhláška je označení pro podzákonný právní předpis vydávaný každoročně Ministerstvem zdravotnictví na základě § 17 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Úhradovou vyhláškou se stanoví výše bodu, výše úhrad hrazených služeb a některá regulační omezení. Se značným zjednodušením se dá říci, že úhradovou vyhláškou se stanoví, kolik může zdravotnické zařízení vykázat zdravotních úkonů, které budou hrazeny ze zdravotního pojištění, tedy kolik může vykázat práce, která bude zdravotnickému zařízení proplacena.