Jak se při kontrolách překompenzace budou chránit vaše údaje
O jedné věci se ve vztahu ke kontrolám zatím nemluví: kdo bude odpovídat za to, že se údaje o vašem byznysu, které budete muset zpřístupnit kontrole, nedostanou do nepovolaných rukou? Informace důvěrné povahy, jako jsou údaje o výrobě, provozní náklady nebo návratnost investic, by měly být chráněné mlčenlivostí zaměstnanců státních orgánů, které s nimi nakládají. Otázkou je, jak má být mlčenlivost při kontrolách zajištěna.
Obecnou mlčenlivost státních zaměstnanců upravuje zákon o státní službě. Ten však upravuje zejména mlčenlivost o údajích, které nelze sdělovat třetím osobám v zájmu tzv. služebního úřadu. Navíc lze zaměstnance této mlčenlivosti snadno zbavit. Úpravu, která ochrání údaje výrobců, je tak třeba hledat jinde.
Základním předpisem upravujícím výkon veřejné správy je správní řád. Ten upravuje mlčenlivost oprávněných úředních osob. Nicméně mlčenlivost je vymezena s ohledem na širokou aplikaci správního řádu velmi vágně, a to pouze na „skutečnosti, o kterých se dozvěděla oprávněná úřední osoba v souvislosti s řízením a které v zájmu zajištění řádného výkonu veřejné správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny.”
V tomto ohledu se jeví mnohem vhodnější úprava mlčenlivosti obsažená v kontrolním řádu. Kontrolující osoby totiž mají povinnost zachovávat mlčenlivost o naprosto všech skutečnostech, o kterých se dozvěděly v souvislosti s kontrolou nebo s úkony předcházejícími kontrole. Pokud by návrh novely zákona o podporovaných zdrojích výslovně upravil analogickou aplikaci kontrolního řádu na individuální kontroly překompenzace (což očekáváme), pak by za úkony předcházející kontrole prováděné kontrolním orgánem bylo možné považovat také úkony v rámci sektorového šetření. V daném případě však sektorové šetření a individuální kontrolu překompenzací nemá provádět tentýž kontrolní orgán, a tudíž by bylo možné aplikovat neomezenou mlčenlivost podle kontrolního řádu pouze na individuální kontroly překompenzací, zatímco na sektorové šetření by se aplikovala obecná úprava omezené mlčenlivosti dle správního řádu.
Vzhledem k výše uvedenému tedy doporučujeme, aby novela zákona o podporovaných zdrojích zavádějící mechanismus kontrol překompenzací obsahovala výslovně vlastní úpravu povinnosti mlčenlivosti tak, aby se mlčenlivost vztahovala na všechny skutečnosti zjištěné v souvislosti s kontrolou, a to včetně sektorového šetření. S ohledem na citlivost předávaných údajů by také měla být výslovně omezena možnost zbavení úředních osob povinnosti mlčenlivosti toliko na případy, kdy je to nezbytné s ohledem na dosažení cíle kontrol překompenzací.
Jestliže vás čeká kontrola překompenzace a chcete si být jisti, že proběhne podle pravidel, absolvujte kontrolu s naší asistencí. Pohlídáme, aby po vás kontrolní orgán chtěl jen ty informace, na které má nárok.
Více k danému tématu naleznete na: http://www.prekompenzace.eu/ .
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
