Dlouhodobé ošetřovné – novinka ve světě dávek
Od 1. června 2018 poskytuje Česká správa sociálního zabezpečení ze systému nemocenského pojištění novou dávku, dlouhodobé ošetřovné, která může být poskytnuta v délce 90 kalendářních dnů.
Od 1. června 2018 se z nemocenského pojištění nově poskytuje dlouhodobé ošetřovné. Smyslem této dávky je zajistit pojištěnce (pečujícího, ošetřující osobu), která pečuje o osobu, která potřebuje poskytnutí dlouhodobé péče v domácím prostředí po propuštění z nemocnice. Zároveň je garantována ochrana pracovního místa. Dávku mohou čerpat jak zaměstnanci, pokud byli minimálně 90 dní v posledních 4 měsících účastni na nemocenském pojištění, tak OSVČ, pokud byli nemocensky pojištěni minimálně 3 měsíce.
Podmínkou pro nárok na dlouhodobé ošetřovné je, že ošetřovaná osoba byla hospitalizována minimálně 7 dní a existuje předpoklad, že po propuštění bude domácí péče trvat minimálně 1 měsíc. Ošetřovaná osoba navíc musí pečujícímu udělit písemný souhlas s poskytováním dlouhodobé péče. Dlouhodobé ošetřovné může být poskytnuto nejdéle v délce 90 dní. Výše dlouhodobého ošetřovného činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.
Výhodou této dávky je, že se členové rodiny v péči mohou střídat. V takovém případě uplatňuje každá ošetřující osoba nárok na dávku samostatně. Při předem domluveném střídání se k žádosti o dávku přiloží harmonogram služeb pečujících osob spolu s podepsaným souhlasem ošetřované osoby.
Pečující osobou, která pečuje o ošetřovanou osobu, může být:
- manžel/manželka,
- registrovaný partner/partnerka,
- příbuzný v přímé linii nebo v pobočné linii,
- příbuzný v přímé i pobočné linii manžela, druha, registrovaného partnera, jestliže spolu žijí v jedné domácnosti,
- jiná fyzická osoba žijící v jedné domácnosti s ošetřovanou osobou.
Zaměstnavatel může dlouhodobé ošetřovné nepovolit, pokud prokáže důvody k ohrožení řádného provozu. Mezi tyto provozní důvody se řadí případy, kdy nebude zajištěno plnění úkolů nebo činností souvisejících se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb.
Zdroj:
- ČSSZ – dávky z nemocenského pojištění
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




