Ostatní

V nedávné době proběhla Českou republikou kauza matky, kterou chtěl lékař za pomoci policie násilím odvést od kojence hospitalizovaného na jednotce intenzivní péče. Část této situace byla zachycena na video a jeho zveřejnění na sociálních sítích vyvolalo poměrně bouřlivé reakce odborné i laické veřejnosti. Vzhledem k aktuálnosti daného tématu jsem si dovolila sepsat krátký právní rozbor k této situaci.

Franta udeřil Pepu v souboji o puk hokejkou do hlavy a vyrazil mu dva zuby, za což si odseděl dvě minuty na trestné lavici a po zápase se vrátil domů. Když obdobným způsobem v souboji o televizní ovladač udeřil svou choť Růžu, odseděl si trest odnětí svobody ve věznici s ostrahou a domů se vrátil za 3 roky. Proč?

V Slovenskej republike v nedávnej dobe došlo k viacerým ústavným i spoločenským precedensom. Dôsledkom bolo ústavné zakotvenie zrušenia „Mečiarových amnestií”, ku ktorému zaujal stanovisko i Ústavný súd SR. Primárnou príčinou tohto „svetového unikátu” rušenia amnestií bol tlak zo strany občanov a médií, ktorý bol odštartovaní vydaním filmu Únos (Slovensko, 2017). Tento film sa mal vysporiadať s krivdami minulosti a osvetliť súčasnej generácií udalosti z politiky 90-tych rokov. S podobným vplyvom umeleckého diela na normotvorbu sa však stretávame i v ďalších štátoch v Európe i mimo nej.

Osmý ročník kongresu Právní prostor již je minulostí. Program plný příspěvků ze všech oblastí práva, zajímavých setkání a rozhovorů, navštívilo letos téměř 200 účastníků z celé České republiky.

Stojíme na prahu nové doby, ve které budou roboti přebírat stále více lidských činností. Společnost se v reakci na tuto další průmyslovou revoluci, tentokráte robotickou, rozdělila na dva tábory – na ty, co neustálý růst inteligence strojů vítají, nejen jako pomocníky při práci, ale i v otázce lidské bezpečnosti, a ty, kteří se naopak bojí, že je nové technologie připraví o práci.

Termín účinnosti nařízení GDPR se nezadržitelně blíží, proto jsem se rozhodla dnešní příspěvek věnovat anglické terminologii GDPR. Potíže s jejím použitím mohou pramenit ze tří oblastí. Zaprvé nesprávné používání spíše obecných slov, zadruhé jsou tu anglické termíny, které nelze do češtiny převést jednoslovně, zatřetí se v nařízení vyskytují termíny, kde by rodilý mluvčí na rozdíl od evropského zákonodárce volil jiný pojem.

Co mají společného zapisovatelky na soudech a pokladní v supermarketech? Je česká justice paralyzovaná? Odpovědi nejen na tyto, ale i další otázky týkající se současného stavu českého soudnictví nám zodpověděla Mgr. Daniela Zemanová, soudkyně Nejvyššího správního soudu a prezidentka Soudcovské unie.

Nástrojem regulace na poli mediální koncentrace může být soutěžní právo, říká v rozhovoru pro Právní prostor doc. JUDr. Aleš Rozehnal, Ph.D. Se svým příspěvkem na téma možnost omezení koncentrace médií vystoupí na kongresu Právní prostor 2018.

O modelech tvorby a závaznosti práva Ústavním soudem, vytváření konstantní judikatury a faktické závaznosti rozhodnutí vyšších soudů, vše rámováno zřetelným příklonem zákonodárce k principu právní jistoty a legitimního očekávání cestou předvídatelnosti soudních rozhodnutí.

Všechna pravomocná soudní rozhodnutí by měla být publikovaná, říká v rozhovoru pro Právní prostor JUDr. Lukáš Králík, Ph.D. Se svým příspěvkem zabývajícím se tématem tvorby a publikace judikatury vystoupí na kongresu Právní prostor 2018.

Temporální účinky judikatorních změn se mohou pohybovat na pomyslné ose mezi úplnou zpětnou aplikovatelností judikatorní změny na existující právní vztahy přes aplikovatelnost pouze s účinky pro futuro (tj. od judikatorní změny) až po vyloučení účinků judikatorní změny.

Je pramenem práva pouze zákon v úzkém slova smyslu anebo je možné při respektování principu dělby moci přiznat možnost tvorby práva soudům, když lze nalézt podobnost soudních aktů se sekundárními normativními právními akty? Proč nelze soudcovskou tvorbu práva opomínat či odmítat s ohledem na uznávaný systém rovnováhy a brzd v právním státě? Demokracie není budována výlučně jen na principu dělby moci, který převládá v prezidentské a parlamentní formě vlády. Obdobně funguje koncentrace moci v parlamentarismu.

Příspěvek se zabývá proměnami postavení hodnoty rovnosti v ústavním pořádku na území České republiky od jejího vzniku až po současnost. Pozornost je věnována srovnání konkrétních úprav v jednotlivých ústavách. Cílem příspěvku je demonstrovat, jak může podoba ochrany konkrétního lidského práva podléhat politickým vlivům.

„Čím déle se některé platformy dokážou vyhýbat plnění právních povinností za použití matoucích floskulí, že předběhly dobu i naše zastaralé právo, tím déle si udrží zjevnou konkurenční výhodu, proti těm, kteří pravidla respektují," říká v rozhovoru prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D., specialista na pracovní právo a právo sociálního zabezpečení, který vede na pražské právnické fakultě výzkumný projekt "Sdílená ekonomika – sdílený právní problém".

S právním vývojem v posledních letech se pojí i zvýšená snaha o důraz na ochranu soukromí, možnost pozměnit "své" osobní údaje či právo být zapomenut. Související diskuse se samozřejmě vedou i ohledně zápisů ve veřejných rejstřících.

Již popáté v roli moderátora kongresu Právní prostor odpovídá na otázky naší redakce Mgr. et Mgr. Michal Vávra, advokát pendlující mezi Brnem, Vídní a šachovými turnaji.

Příspěvek se zabývá proměnami postavení hodnoty rovnosti v ústavním pořádku na území České republiky od jejího vzniku až po současnost. Pozornost je věnována srovnání konkrétních úprav v jednotlivých ústavách. Cílem příspěvku je demonstrovat, jak může podoba ochrany konkrétního lidského práva podléhat politickým vlivům.

Jakým způsobem zasahuje rozhodování Soudního dvora Evropské unie do samotného principu spravedlnosti? Mají státy právo stanovit si způsob rozhodování sporů mezi nimi? Jak souvisí předsmluvní odpovědnost s demokracií? Na to a mnohé další nám poskytl odpovědi JUDr. Aleš Linhart, Ph.D. advokát spolupracující s advokátní kanceláří TaylorWessing e|n|w|c advokáti v.o.s.

Obchodní společnosti či jiné ekonomicky aktivní subjekty při výkonu své činnosti přichází denně do styku s velkým množstvím dat, vztahujících se k jejich zaměstnancům, obchodním partnerům či zákazníkům. Tato data zpravidla obsahují osobní údaje subjektů údajů a lze je v zásadě rozlišit na data strukturovaná a na data nestrukturovaná.

Příspěvek si klade za cíl kriticky pohlédnout na současné třídění forem státu a forem vlády. Za tímto účelem jsou v příspěvku vymezeny základní pojmy, jejichž definice dále slouží jako pozadí pro pojmy forma státu a forma vlády. V příspěvku je také stručně nastíněna genese a vývoj obou pojmů a je učiněn pokus o identifikaci možných důvodů, proč jsou oba pojmy směšovány.

Právo je fenoménem, jehož je zapotřebí i pod pěti kruhy. Své o tom ví JUDr. Jan Exner, právník Českého olympijského výboru a doktorand pražské právnické fakulty. V rozhovoru čtenářům přibližuje, kde všude má právo v souvislosti s olympijským kláním své místo.

Příspěvek si klade za cíl kriticky pohlédnout na současné třídění forem státu a forem vlády. Za tímto účelem jsou v příspěvku vymezeny základní pojmy, jejichž definice dále slouží jako pozadí pro pojmy forma státu a forma vlády. V příspěvku je také stručně nastíněna genese a vývoj obou pojmů a je učiněn pokus o identifikaci možných důvodů, proč jsou oba pojmy směšovány.

S tím, jak se současná právní věda již tolik neupírá k legalismu, je nutné čím dál větší pozornost věnovat rozhodování soudů. V tomto ohledu je v poslední době trendem téma judicializace politiky, které je diskutováno nejčastěji v souvislosti se soudcovským aktivismem, avšak mírně opomíjen zůstává fenomén politizace justice, který se zabývá opačnou dynamikou vztahu mezi mocí soudní a politickou – tedy vztahem, kdy politická moc prozařuje do moci soudní a do rozhodovací činnosti soudů.

Dne 1. září 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních. V návaznosti na tuto změnu bylo nutné provést také novelizaci vyhlášky č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání, aby její znění odpovídalo zákonné úpravě. Proto byla dne 28. prosince 2017 ve Sbírce zákonů publikována vyhláška č. 470/2017 Sb. s účinností od 1. ledna 2018, která novelizuje vyhlášku č. 39/2005 Sb.

S tím, jak se současná právní věda již tolik neupírá k legalismu, je nutné čím dál větší pozornost věnovat rozhodování soudů. V tomto ohledu je v poslední době trendem téma judicializace politiky, které je diskutováno nejčastěji v souvislosti se soudcovským aktivismem, avšak mírně opomíjen zůstává fenomén politizace justice, který se zabývá opačnou dynamikou vztahu mezi mocí soudní a politickou – tedy vztahem, kdy politická moc prozařuje do moci soudní a do rozhodovací činnosti soudů.