Ostatní

Tento článek se zabývá institutem informovaného souhlasu, zásadního právního i etického institutu v oblasti medicíny, tentokrát zejména z pohledu jeho etymologie, jeho ontologického statusu, jeho normativní síly a konečně i z hlediska jeho charakteru jako komunikačního aktu.

Nemalá část pojištěnců veřejného zdravotního pojištění v České republice je přesvědčena, že jim systém tohoto pojištění zaručuje na každé onemocnění léčivý přípravek, který je z tohoto pojištění plně hrazený, a je tedy z jejich pohledu „bezplatný“. Co na to ovšem říkají právní předpisy a judikatura, zejména nedávný a pro stanovení úhrad léčivých přípravků významný nález Ústavního soudu?

Jako třetí a poslední sbírka zemských předpisů zřízená na principu formální publikace v našem právním řádu sloužila k vyhlašování předpisů česká zemská sbírka. Princip formální publikace předpisů v úředních sbírkách právních předpisů byl zaveden do našeho právního řádu po roce 1848. Formální publikací se rozumělo povinné vyhlašování, resp. zveřejňování či zpřístupňování pramenů práva skrze zákonem určené speciální úřední sbírky. Pokud byly takto vyhlášeny, pak teprve mohly nabýt platnosti a účinnosti, resp. v tehdejší terminologii závaznosti.

S účinností obecného nařízení o ochraně osobních údajů [1] („GDPR“[2] nebo „nařízení“) vznikne správcům i zpracovatelům osobních údajů řada nových povinností. Jednou z nich je dle nového právního rámce stanovená povinnost jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů („pověřenec“ nebo „DPO“[3]), která slouží zejména ke kontrole odpovědnosti.

Ačkoliv v České republice existuje relativně rozsáhlá literatura k problematice udělení informovaného souhlasu pacientem, soustředí se tato literatura primárně na udělení souhlasu zletilým, svéprávným člověkem.

Měli by doktoři ukončovat nedodělané operace? Co znamená restituční tečka pro probíhající řízení? Jaký důsledek by mělo prolomení mlčenlivosti advokáta? Na to vše nám poskytl odpovědi JUDr. Petr Meduna, samostatný advokát a mimo jiné člen kárné komise ČAK a předseda kárného senátu.

V rámci originálního konceptu takzvaných kavárenských seminářu, které pořádá jeden ze sedmi studentských spolků Právnické fakulty Univerzity Karlovy - spolek Common Law Society (zkráceně ,,CLS”) - byly tentokrát diskutovány otázky související s problematikou přenosu dat po internetových sítích. Pozvání přijali Mgr. Jana Pattynová, LL.M. a Mgr. Dominik Vítek z AK Pierstone.

S účinností od 1. 6. 2018 se změní zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. V rámci této novelizace bude zavedena nová dávka nemocenského pojištění, tzv. dlouhodobé ošetřovné. Ve srovnání s další dávkou nemocenského pojištění – ošetřovným – jsou stanoveny jiné podmínky vzniku nároku, odlišný okruh osob s nárokem na dávku i odlišná doba, po kterou bude dávka náležet.

Ve dnech 24.-25.4. se v polyfunkčním, velmi útulném hotelu Jezerka konal již osmý ročník odborného kongresu Právní prostor. Kromě toho, že jsem dostal od organizátorů příležitost dokončit – snad úspěšnou – pětiletku moderování (a vypadá to, pokud si to nepokazím nudným článkem, že příští rok si zase nasadím lachtanítko, jak se podle JUDr. Lasáka označuje slušivý aerodynamický head-set), dostal jsem – v duchu hesla „když si to moderoval, tak o tom napiš a napiš to tak vtipně, jak to moderuješ“ také zmocnění, abych napsal tento článek, který se ale musí vměstnat do určitého počtu znaků (což pro mne jako ukecaného advokáta není jednoduché).

V posledních letech se stále častěji setkáváme s různými způsoby neoprávněného užívání předmětů ochrany, které jsou chráněny právem autorským a právy s ním souvisejícími, či právy průmyslovými.

V nedávné době proběhla Českou republikou kauza matky, kterou chtěl lékař za pomoci policie násilím odvést od kojence hospitalizovaného na jednotce intenzivní péče. Část této situace byla zachycena na video a jeho zveřejnění na sociálních sítích vyvolalo poměrně bouřlivé reakce odborné i laické veřejnosti. Vzhledem k aktuálnosti daného tématu jsem si dovolila sepsat krátký právní rozbor k této situaci.

Franta udeřil Pepu v souboji o puk hokejkou do hlavy a vyrazil mu dva zuby, za což si odseděl dvě minuty na trestné lavici a po zápase se vrátil domů. Když obdobným způsobem v souboji o televizní ovladač udeřil svou choť Růžu, odseděl si trest odnětí svobody ve věznici s ostrahou a domů se vrátil za 3 roky. Proč?

V Slovenskej republike v nedávnej dobe došlo k viacerým ústavným i spoločenským precedensom. Dôsledkom bolo ústavné zakotvenie zrušenia „Mečiarových amnestií”, ku ktorému zaujal stanovisko i Ústavný súd SR. Primárnou príčinou tohto „svetového unikátu” rušenia amnestií bol tlak zo strany občanov a médií, ktorý bol odštartovaní vydaním filmu Únos (Slovensko, 2017). Tento film sa mal vysporiadať s krivdami minulosti a osvetliť súčasnej generácií udalosti z politiky 90-tych rokov. S podobným vplyvom umeleckého diela na normotvorbu sa však stretávame i v ďalších štátoch v Európe i mimo nej.

Osmý ročník kongresu Právní prostor již je minulostí. Program plný příspěvků ze všech oblastí práva, zajímavých setkání a rozhovorů, navštívilo letos téměř 200 účastníků z celé České republiky.

Stojíme na prahu nové doby, ve které budou roboti přebírat stále více lidských činností. Společnost se v reakci na tuto další průmyslovou revoluci, tentokráte robotickou, rozdělila na dva tábory – na ty, co neustálý růst inteligence strojů vítají, nejen jako pomocníky při práci, ale i v otázce lidské bezpečnosti, a ty, kteří se naopak bojí, že je nové technologie připraví o práci.

Termín účinnosti nařízení GDPR se nezadržitelně blíží, proto jsem se rozhodla dnešní příspěvek věnovat anglické terminologii GDPR. Potíže s jejím použitím mohou pramenit ze tří oblastí. Zaprvé nesprávné používání spíše obecných slov, zadruhé jsou tu anglické termíny, které nelze do češtiny převést jednoslovně, zatřetí se v nařízení vyskytují termíny, kde by rodilý mluvčí na rozdíl od evropského zákonodárce volil jiný pojem.

Co mají společného zapisovatelky na soudech a pokladní v supermarketech? Je česká justice paralyzovaná? Odpovědi nejen na tyto, ale i další otázky týkající se současného stavu českého soudnictví nám zodpověděla Mgr. Daniela Zemanová, soudkyně Nejvyššího správního soudu a prezidentka Soudcovské unie.

Nástrojem regulace na poli mediální koncentrace může být soutěžní právo, říká v rozhovoru pro Právní prostor doc. JUDr. Aleš Rozehnal, Ph.D. Se svým příspěvkem na téma možnost omezení koncentrace médií vystoupí na kongresu Právní prostor 2018.

O modelech tvorby a závaznosti práva Ústavním soudem, vytváření konstantní judikatury a faktické závaznosti rozhodnutí vyšších soudů, vše rámováno zřetelným příklonem zákonodárce k principu právní jistoty a legitimního očekávání cestou předvídatelnosti soudních rozhodnutí.

Všechna pravomocná soudní rozhodnutí by měla být publikovaná, říká v rozhovoru pro Právní prostor JUDr. Lukáš Králík, Ph.D. Se svým příspěvkem zabývajícím se tématem tvorby a publikace judikatury vystoupí na kongresu Právní prostor 2018.

Temporální účinky judikatorních změn se mohou pohybovat na pomyslné ose mezi úplnou zpětnou aplikovatelností judikatorní změny na existující právní vztahy přes aplikovatelnost pouze s účinky pro futuro (tj. od judikatorní změny) až po vyloučení účinků judikatorní změny.

Je pramenem práva pouze zákon v úzkém slova smyslu anebo je možné při respektování principu dělby moci přiznat možnost tvorby práva soudům, když lze nalézt podobnost soudních aktů se sekundárními normativními právními akty? Proč nelze soudcovskou tvorbu práva opomínat či odmítat s ohledem na uznávaný systém rovnováhy a brzd v právním státě? Demokracie není budována výlučně jen na principu dělby moci, který převládá v prezidentské a parlamentní formě vlády. Obdobně funguje koncentrace moci v parlamentarismu.

Příspěvek se zabývá proměnami postavení hodnoty rovnosti v ústavním pořádku na území České republiky od jejího vzniku až po současnost. Pozornost je věnována srovnání konkrétních úprav v jednotlivých ústavách. Cílem příspěvku je demonstrovat, jak může podoba ochrany konkrétního lidského práva podléhat politickým vlivům.

„Čím déle se některé platformy dokážou vyhýbat plnění právních povinností za použití matoucích floskulí, že předběhly dobu i naše zastaralé právo, tím déle si udrží zjevnou konkurenční výhodu, proti těm, kteří pravidla respektují," říká v rozhovoru prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D., specialista na pracovní právo a právo sociálního zabezpečení, který vede na pražské právnické fakultě výzkumný projekt "Sdílená ekonomika – sdílený právní problém".

S právním vývojem v posledních letech se pojí i zvýšená snaha o důraz na ochranu soukromí, možnost pozměnit "své" osobní údaje či právo být zapomenut. Související diskuse se samozřejmě vedou i ohledně zápisů ve veřejných rejstřících.