Ostatní

O modelech tvorby a závaznosti práva Ústavním soudem, vytváření konstantní judikatury a faktické závaznosti rozhodnutí vyšších soudů, vše rámováno zřetelným příklonem zákonodárce k principu právní jistoty a legitimního očekávání cestou předvídatelnosti soudních rozhodnutí.

Všechna pravomocná soudní rozhodnutí by měla být publikovaná, říká v rozhovoru pro Právní prostor JUDr. Lukáš Králík, Ph.D. Se svým příspěvkem zabývajícím se tématem tvorby a publikace judikatury vystoupí na kongresu Právní prostor 2018.

Temporální účinky judikatorních změn se mohou pohybovat na pomyslné ose mezi úplnou zpětnou aplikovatelností judikatorní změny na existující právní vztahy přes aplikovatelnost pouze s účinky pro futuro (tj. od judikatorní změny) až po vyloučení účinků judikatorní změny.

Je pramenem práva pouze zákon v úzkém slova smyslu anebo je možné při respektování principu dělby moci přiznat možnost tvorby práva soudům, když lze nalézt podobnost soudních aktů se sekundárními normativními právními akty? Proč nelze soudcovskou tvorbu práva opomínat či odmítat s ohledem na uznávaný systém rovnováhy a brzd v právním státě? Demokracie není budována výlučně jen na principu dělby moci, který převládá v prezidentské a parlamentní formě vlády. Obdobně funguje koncentrace moci v parlamentarismu.

Příspěvek se zabývá proměnami postavení hodnoty rovnosti v ústavním pořádku na území České republiky od jejího vzniku až po současnost. Pozornost je věnována srovnání konkrétních úprav v jednotlivých ústavách. Cílem příspěvku je demonstrovat, jak může podoba ochrany konkrétního lidského práva podléhat politickým vlivům.

„Čím déle se některé platformy dokážou vyhýbat plnění právních povinností za použití matoucích floskulí, že předběhly dobu i naše zastaralé právo, tím déle si udrží zjevnou konkurenční výhodu, proti těm, kteří pravidla respektují," říká v rozhovoru prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D., specialista na pracovní právo a právo sociálního zabezpečení, který vede na pražské právnické fakultě výzkumný projekt "Sdílená ekonomika – sdílený právní problém".

S právním vývojem v posledních letech se pojí i zvýšená snaha o důraz na ochranu soukromí, možnost pozměnit "své" osobní údaje či právo být zapomenut. Související diskuse se samozřejmě vedou i ohledně zápisů ve veřejných rejstřících.

Již popáté v roli moderátora kongresu Právní prostor odpovídá na otázky naší redakce Mgr. et Mgr. Michal Vávra, advokát pendlující mezi Brnem, Vídní a šachovými turnaji.

Příspěvek se zabývá proměnami postavení hodnoty rovnosti v ústavním pořádku na území České republiky od jejího vzniku až po současnost. Pozornost je věnována srovnání konkrétních úprav v jednotlivých ústavách. Cílem příspěvku je demonstrovat, jak může podoba ochrany konkrétního lidského práva podléhat politickým vlivům.

Jakým způsobem zasahuje rozhodování Soudního dvora Evropské unie do samotného principu spravedlnosti? Mají státy právo stanovit si způsob rozhodování sporů mezi nimi? Jak souvisí předsmluvní odpovědnost s demokracií? Na to a mnohé další nám poskytl odpovědi JUDr. Aleš Linhart, Ph.D. advokát spolupracující s advokátní kanceláří TaylorWessing e|n|w|c advokáti v.o.s.

Obchodní společnosti či jiné ekonomicky aktivní subjekty při výkonu své činnosti přichází denně do styku s velkým množstvím dat, vztahujících se k jejich zaměstnancům, obchodním partnerům či zákazníkům. Tato data zpravidla obsahují osobní údaje subjektů údajů a lze je v zásadě rozlišit na data strukturovaná a na data nestrukturovaná.

Příspěvek si klade za cíl kriticky pohlédnout na současné třídění forem státu a forem vlády. Za tímto účelem jsou v příspěvku vymezeny základní pojmy, jejichž definice dále slouží jako pozadí pro pojmy forma státu a forma vlády. V příspěvku je také stručně nastíněna genese a vývoj obou pojmů a je učiněn pokus o identifikaci možných důvodů, proč jsou oba pojmy směšovány.

Právo je fenoménem, jehož je zapotřebí i pod pěti kruhy. Své o tom ví JUDr. Jan Exner, právník Českého olympijského výboru a doktorand pražské právnické fakulty. V rozhovoru čtenářům přibližuje, kde všude má právo v souvislosti s olympijským kláním své místo.

Příspěvek si klade za cíl kriticky pohlédnout na současné třídění forem státu a forem vlády. Za tímto účelem jsou v příspěvku vymezeny základní pojmy, jejichž definice dále slouží jako pozadí pro pojmy forma státu a forma vlády. V příspěvku je také stručně nastíněna genese a vývoj obou pojmů a je učiněn pokus o identifikaci možných důvodů, proč jsou oba pojmy směšovány.

S tím, jak se současná právní věda již tolik neupírá k legalismu, je nutné čím dál větší pozornost věnovat rozhodování soudů. V tomto ohledu je v poslední době trendem téma judicializace politiky, které je diskutováno nejčastěji v souvislosti se soudcovským aktivismem, avšak mírně opomíjen zůstává fenomén politizace justice, který se zabývá opačnou dynamikou vztahu mezi mocí soudní a politickou – tedy vztahem, kdy politická moc prozařuje do moci soudní a do rozhodovací činnosti soudů.

Dne 1. září 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních. V návaznosti na tuto změnu bylo nutné provést také novelizaci vyhlášky č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání, aby její znění odpovídalo zákonné úpravě. Proto byla dne 28. prosince 2017 ve Sbírce zákonů publikována vyhláška č. 470/2017 Sb. s účinností od 1. ledna 2018, která novelizuje vyhlášku č. 39/2005 Sb.

S tím, jak se současná právní věda již tolik neupírá k legalismu, je nutné čím dál větší pozornost věnovat rozhodování soudů. V tomto ohledu je v poslední době trendem téma judicializace politiky, které je diskutováno nejčastěji v souvislosti se soudcovským aktivismem, avšak mírně opomíjen zůstává fenomén politizace justice, který se zabývá opačnou dynamikou vztahu mezi mocí soudní a politickou – tedy vztahem, kdy politická moc prozařuje do moci soudní a do rozhodovací činnosti soudů.

Poslední lednový den bylo zahájeno Licenční řízení pro kluby I. a II. ligy týkající se soutěžního ročníku 2018/2019. Žadatelé, kterými jsou aktivní účastníci HET ligy nebo Fortuna národní ligy se předložením požadovaných dokumentů ucházejí o udělení licence k účasti v profesionálních soutěžích organizovaných Ligovou fotbalovou asociací, potažmo v evropských soutěžích, které organizuje evropská fotbalová unie známá pod zkratkou UEFA.

Provozovatel přenosové soustavy, společnost ČEPS, a.s., požádal Energetický regulační úřad (ERÚ) o schválení změn Pravidel provozování přenosové soustavy (PPPS), které by měly umožnit využití akumulátorů pro zajištění tzv. podpůrných služeb v přenosové soustavě. Tyto podpůrné služby mají za cíl posílit rovnováhu a zmírnit důsledky nerovnováhy energie v přenosové soustavě. Jedná se o první zakotvení možnosti využití tzv. bateriového systému akumulace elektrické energie (BSAE) pro účely přenosu elektřiny.

Odborný právní portál Právní prostor.cz Vám již čtyři roky denně přináší články ze všech oblastí práva, aktuality, najdete zde novinky z oblasti judikatury i legislativy. I když se tento informační servis může zdát kompletní, snažíme se v redakci prozkoumávat další možnosti, které nám svět práva nabízí. I proto Vám od konce loňského roku nabízíme například judikáty v komiksové podobě.

Nová regulace ochrany osobních údajů v podobě GDPR je v posledních měsících hojně diskutovaným tématem, které nám v následujícím rozhovoru přiblíží Mgr. Jana Pattynová, LL.M., partnerka advokátní kanceláře PIERSTONE s.r.o. Nahlédneme tak pod pokličku dopadů GDPR na malé a střední podniky, tématu, o kterém uslyšíme na blížícím se kongresu Právní prostor 2018.

Energetický regulační úřad vydal výkladové stanovisko k otázce okamžiku uvedení do provozu ve vztahu k FVE zprovozněným v roce 2010. ERÚ tímto stanoviskem reaguje na nedávný rozsudek v případu FVE Solar Černilov, kde je okamžik uvedení do provozu hlavním předmětem sporu.

Produkce soudů zaznamenává stále rostoucí trend. Každoročně české soudy vydají více jak 3.000.000 soudních rozhodnutí a jejich význam v české právní praxi roste stejně, jako roste jejich počet. Na tom se opakovaně shodují právníci napříč všemi právními profesemi a tématu judikatury už byla nejednou věnována celá odborná konference či alespoň nějaký ten kulatý stůl. Letos se toto téma objeví jako samostatný odborný blok na 8. ročníku kongresu Právní prostor 2018, který se koná ve dnech 24. – 25. 4. 2018, na Seči.

Príspevok je reakciou na opätovné otvorenie problematiky vzťahu ústavodarného orgánu (pouvoir constitué) k ústave a k základným princípom, na ktorých je každá ústava budovaná. Na pozadí nedávnej snahy o zrušenie v minulosti udelených amnestií samostatným ústavným zákonom, autor prostredníctvom teoretických argumentov a komparatívnej praxe skúma možné obmedzenia parlamentu, konajúceho v režime ústavodarného orgánu.

Príspevok je reakciou na opätovné otvorenie problematiky vzťahu ústavodarného orgánu (pouvoir constitué) k ústave a k základným princípom, na ktorých je každá ústava budovaná. Na pozadí nedávnej snahy o zrušenie v minulosti udelených amnestií samostatným ústavným zákonom, autor prostredníctvom teoretických argumentov a komparatívnej praxe skúma možné obmedzenia parlamentu, konajúceho v režime ústavodarného orgánu.