Občanské právo

Příspěvek si klade za cíl nastínit specifika smlouvy o realitním zprostředkování dle připravovaného zákona o realitním zprostředkování a upozornit na některé problematické aspekty, které by aplikace právní úpravy v navrhovaném znění přinesla.

Újma na přirozeném právu člověka může vzniknout mnoha způsoby. Mezi nejčastější bude zřejmě spadat ublížení na zdraví, ale patří sem rovněž zásahy do důstojnosti člověka, porušení jeho soukromí či neoprávněné nakládání s jeho projevy osobní povahy. Pokud dojde k újmě na přirozeném právu člověka, je poškozený oprávněn se domáhat náhrady nemajetkové újmy. V rámci náhrady nemajetkové újmy se poškozenému nahrazují rovněž duševní útrapy, které mu byly zásahem způsobeny.

V řeči zákona je product placement označen souslovím „umístění produktu“. Umístěním produktu se myslí jakákoli podoba audiovizuálního obchodního sdělení, které spočívá v začlenění výrobku, služby, ochranné známky, která se k výrobku nebo službě váže, nebo zmínky o výrobku nebo službě do pořadu za úplatu nebo obdobnou protihodnotu.

Často se stává, že fotografie nalezené na internetu jsou dále používány nejen pro soukromé účely, ale také např. při prezentacích nebo v propagačních materiálech, aniž by k tomu autor fotografie dal souhlas. Fotografie stejně jako ostatní tvůrčí díla (literární dílo, hudební dílo apod.) je považována za autorské dílo a váže se k němu skupina práv, která náleží jejímu autorovi.

Rekodifikace soukromého práva s sebou přinesla citelné změny, které více či méně zasáhly takřka všechny jeho oblasti. Nejinak tomu bylo i v souvislosti s právní úpravou zástavního práva. Jednou z těchto změn je i rozšíření způsobů uspokojení zástavního věřitele ze zástavy o přímý prodej zástavy.

Vlastnit a používat značku již dávno neznamená, že je značka automaticky chráněna. Chránit svou značku můžete například pomocí ochranné známky. Co vše je možné díky ochranné známce chránit a jaké jsou výhody registrace, se dozvíte v následujícím článku.

Začátkem letošního roku žalovala americká společnost Amazon přes tisíc osob. Jedná se o případy, kdy na webových stránkách Amazonu byly umístěny nepravdivé (falešné) recenze na produkty, jež Amazon prostřednictvím e-shopu nabízí. Žalovaní dostali zaplaceno od zprostředkovatele služby, která byla pravděpodobně provozována pro výrobce nebo distributory zboží, jež na trhu konkurují poškozenému subjektu.

S účinností Občanského zákoníku byla do českého právního řádu opět zavedena zásada „superficies solo cedit“ neboli „povrch ustupuje půdě“. Spolu s ní byl po více než 50 letech obnoven také institut práva stavby. Po téměř třech letech od jeho znovuzavedení je načase si přiblížit, zda tento institut v praxi našel uplatnění.

Dříve než se pustíme do vyjmenování těch náležitostí, které musí výpověď z nájmu bytu či domu obsahovat, aby byla ve všech ohledech platná a správná, je nutno připomenout, že z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) obsahuje speciální úpravu právě v souvislosti s úpravou nájmu bytu a domu.

Dne 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), který přinesl mnoho změn v současném civilním právu. Jednou z nich je i ustanovení § 647 o. z., které stanoví, že: „V případě uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, počne promlčecí lhůta běžet poté, co věřitel nebo dlužník výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat; počala-li promlčecí lhůta běžet již dříve, po dobu jednání neběží.“

Vypořádání spoluvlastnictví je v českém právu stále aktuální otázkou. Od roku 2014 byly do českého právního řádu zavedeny některé nové instituty (jako například odklad vypořádání spoluvlastnictví) a byla vydána některá poměrně zásadní soudní rozhodnutí. Tento článek se zaměřuje právě na tyto nové poznatky.

Častým jevem v českém podnikatelském prostředí jsou firmy fungující jako tzv. „one man show“, tedy společnosti, u kterých je jak vlastnictví, tak řízení a často i know how soustředěno do rukou jediného člověka – otce zakladatele. V případě úmrtí tohoto otce zakladatele však pro společnost zpravidla nastávají velké, často až fatální komplikace.

O závazkovém právu ve světle rekodifikace byla řeč s JUDr. Danou Ondrejovou, Ph.D., která působí jako odborná asistentka na Katedře obchodního práva Právnické fakulty MU, jako advokátka a také jako rozhodce Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Je také autorkou či spoluautorkou řady publikací o ochodním právu či hospodářské soutěži. Vystoupí rovněž na letošním ročníku konference Právo ve veřejné správě, a to s příspěvkem "Vybrané (stále) problémové otázky zavázkového práva podle (N)OZ".

V oblasti IT se právník dříve či později setká s požadavkem na přípravu licenčních podmínek k vznikajícímu softwaru. Takový požadavek nemusí nutně znamenat, že se od Vás očekává z rukávu vysypat License Terms and Conditions obdobného rozměru, jako má Google nebo Microsoft. Ve skutečnosti mohou vhodná licenční ujednání obsahovat jen několik málo písmen (např. GPL, MPL nebo CC BY). Nejobtížnější úkol spočívá ve stanovení, o jakou licenci se má jednat, jaké jsou potřeby našeho klienta a jaký je jeho záměr. Najít pojítko mezi potřebou IT a právními možnostmi může pomoci tento článek.

V nedávné době bylo zveřejněno rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.04.2016, sp. zn. 22 Cdo 4366/2015, ve kterém se Nejvyšší soud opětovně vyjadřoval k otázce konkurence dvou věcných břemen zřízených k téže nemovitosti. Jednalo se o spor, zda lze za trvání věcného břemene doživotního bezplatného užívání nemovitosti zřídit jiné věcné břemeno, jehož předmětem by bylo doživotní bezplatné (spolu)užívání téže nemovitosti ve prospěch další osoby.

V současné době se stále častěji rozmáhá trend podepisování smluv takzvaným dynamickým biometrickým podpisem. O dynamický podpis se jedná tehdy, kdy ke smlouvě kontrahent připojí svůj podpis na elektronické podložce a biometrická data jsou následně připojena k dokumentu. Spotřebitelé, a nejen ti, mnohdy váhají, zda má takovýto druh podpisu stejnou váhu, jako by došlo k podpisu na klasický list papíru.

Spory mezi rodiči ohledně dětí často bohužel nekončí rozhodnutím soudu a jeden z rodičů se domáhá výkonu rozhodnutí soudní cestou. V úvahu přichází více řešení dané situace a soud by měl pečlivě zvažovat, které je pro daný případ nejvhodnější. V každém případě by soud měl sledovat zájem nezletilého dítěte a výkon rozhodnutí o úpravě styku s nezletilým dítětem provádět vždy co nejšetrněji s ohledem na osobnost nezletilého a veškeré okolnosti daného případu.

Převody nemovitostí jsou velice častým jevem, s nímž se v praxi setkal již snad každý. Vzhledem k tomu, že nemovitosti mívají zpravidla vysokou finanční hodnotu, je důležité si u jejich převodů dát pozor na některé skutečnosti, které by Vám mohly způsobit značné nepříjemnosti, kterým by se jinak dalo předejít za předpokladu dostatečné informovanosti.

Právní úprava nájmu se nyní řídí novým občanským zákoníkem (dále jen „NOZ“), ve kterém jsou podrobně upraveny jednotlivé typy nájmů. Samozřejmě nájem věcí nemovitých, jako např. nájem domů, bytů, nebytových prostor či prostor sloužících k podnikání, je nejčastěji užívaným typem nájmu.

Na začátku letošního roku vláda schválila věcný záměr zákona o realitním zprostředkování. Brzy tedy zřejmě odzvoní snadnému získávání živnostenského oprávnění pro činnost realitního zprostředkovatele. K dnešnímu dni totiž vzhledem k zařazení mezi volné živnosti stačilo k získání živnostenského oprávnění pro realitní činnost pouze prokázání plnoletosti a bezúhonnosti dle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání („živnostenský zákon“), tedy splnění všeobecných podmínek provozování živnosti, nebylo však třeba prokazovat odbornou způsobilost k výkonu činnosti. Předpokládaná doba nabytí účinnosti nového zákona je druhá polovina roku 2017.

Evropské dědické osvědčení, nový institut evropského dědického práva, bylo se zpožděním zakotveno do českého právního řádu.

Téma ochrany spotřebitele a posledních trendů ochrany spotřebitele je velmi široké. Právní úprava je neuvěřitelně roztříštěná, v tuto chvíli je obsažena v celé řadě předpisů, nadto navazuje na problematiku stále se měnícího evropského práva a potřebu implementace jednotlivých evropských směrnic. Poslední novela zákona o ochraně spotřebitele je toho klasickým důkazem.

Právo souhlasit či nesouhlasit s léčbou, případně způsobem léčby, je snadno vykonatelné v případě, kdy je člověk schopen se k této otázce vyjádřit. Přání se ovšem těžko prosazuje v situaci, kdy dojde ke ztrátě schopnosti člověka tento souhlas či nesouhlas vyslovit. Institut dříve vysloveného přání poskytuje možnost se k léčbě vyjádřit pro případ, že takováto situace nastane. Dříve vyslovené přání bude nepochybně sloužit zejména pro vyjádření nesouhlasu s poskytnutím léčby, tedy k jejímu odmítnutí pro budoucí případy.

Smíšené smlouvy přistupují jako třetí kategorie ke smlouvám pojmenovaným a nepojmenovaným; z těchto kategorií vycházejí, nejsou jim však podřízeny. K základním otázkám této kategorie smluv patří již jejich správná identifikace mající zřejmý význam jak teoretický, tak i praktický.

Smlouva jakožto minimálně dvojstranné právní jednání vyjadřuje konsensus, dobrovolnou shodu. Subjekty se k ní uchylují s cílem zajistit své individuální zájmy, kdy právo jim říká, jakým způsobem toho docílí, však nikoli, že tento způsob musejí využít, nabízí možnost volby právně jednat nebo nejednat. Dle slov zákonodárcových smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.[1]