Evropské dědické osvědčení
Evropské dědické osvědčení, nový institut evropského dědického práva, bylo se zpožděním zakotveno do českého právního řádu.
Evropské dědické osvědčení (dále jen „osvědčení“) je relativně nový právní institut zavedený Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 04. 07. 2012, o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení (dále jen „nařízení“).
Ve stručnosti se jedná o veřejnou listinu použitelnou na území všech členských států EU, kterou mohou dědici, odkazovníci, vykonavatelé závěti nebo správci pozůstalosti prokazovat své postavení v rámci dědického řízení k výkonu práv či pravomocí s tím spojených. Osvědčení by mělo být, mimo jiné, platným dokumentem k provedení zápisu majetku do příslušných rejstříků členských států (například do obchodních rejstříků či do rejstříků nemovitostí).
Přestože nařízení nabylo účinnosti již v roce 2012 a jeho ustanovení (jakožto přímo použitelného předpisu Evropské unie) se bez dalšího uplatní na veškerá dědická řízení osob, které zemřely 17. 08. 2015 a později, tak institut osvědčení nebyl doposud v českém právním řádu nijak upraven. Tento problém vyřešila až novela zákona o zvláštních řízeních soudních (zákon č. 161/2016 Sb.), která nabyla účinnosti dne 07. 06. 2016.
Tato novela určuje, že osvědčení vydává na žádost a za podmínek stanovených nařízením soud místně příslušný pro projednání dědického řízení, přičemž až do skončení dědického řízení tak činí jménem soudu notář jako soudní komisař. Platnost osvědčení je zpravidla 6 měsíců a lze ji prodloužit.
Oprávněným osobám tak již nic nebrání v užívání tohoto nového institutu. Osvědčení by těmto osobám, zejména pak dědicům, mělo usnadnit disponování s majetkem z pozůstalosti, který se nachází v zahraničí na území členských států EU, resp. s prokazováním oprávnění k takové dispozici.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jakub.kasl@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




