Autorské právo a fotografie na internetu
Často se stává, že fotografie nalezené na internetu jsou dále používány nejen pro soukromé účely, ale také např. při prezentacích nebo v propagačních materiálech, aniž by k tomu autor fotografie dal souhlas. Fotografie stejně jako ostatní tvůrčí díla (literární dílo, hudební dílo apod.) je považována za autorské dílo a váže se k němu skupina práv, která náleží jejímu autorovi.
Koncepce autorského práva k fotografiím
Autorská práva se dle českého autorského zákona dělí do dvou skupin, a to na osobnostní a majetková práva. Osobnostní práva jsou od autora neoddělitelná a nepřevoditelná, oproti tomu majetková práva, ač jsou také nepřevoditelná, lze za úplatu poskytnout jakékoliv třetí osobě formou tzv. licence.
Autorská práva k fotografii vznikají autorovi v okamžiku vytvoření fotografie. Za situace, kdy autor vytvoří fotografii v rámci svých zaměstnaneckých povinností, vykonává majetková práva svým jménem a na svůj účet zaměstnavatel, popř. jeho právní nástupce. Majetková práva se mohou vrátit autorovi-zaměstnanci pouze tehdy, kdy dojde k zániku zaměstnavatele bez právního nástupce či na základě vzájemné dohody.
Fotografii bez souhlasu autora je možné užít pouze na základě zákonem stanovených výjimek, a to zejména pro osobní potřebu fyzické osoby, jejímž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu (pro nekomerční účely, tzv. „volná užití“). Zakázané tedy bude např. umístění fotografie na reklamní materiály, webové stránky společnosti nebo firemní prezentace. Oproti tomu lze za nekomerční použití považovat pozadí pracovní plochy na osobním počítači či jako součást pozvánky na rodinnou oslavu. V neposlední řadě je nutné připomenout, že uvedením autora či zdroje odkud fotografie pochází, se třetí osoba nijak nezbavuje své odpovědnosti za zásah do práv autora.
Souhlas autora není nutné získat, pokud webové stránky, odkud fotografie pochází, obsahují přímo autorův souhlas. V takové situaci je ale vhodné posoudit formu souhlasu a její důvěryhodnost. Bude-li autorem více osob, souhlas je potřeba získat od každé jednotlivé osoby. Obdobně je třeba postupovat v případě, že autor výkon svých majetkových práv postoupil na třetí osobu.
Mimo volná užití předpokládá zákon užití díla bez souhlasu autora také na základě tzv. zákonných licencí, kde se předpokládá, že může převážit veřejný zájem na jejich užití i bez souhlasu dotčené osoby. Jako příklad lze uvést uměleckou nebo zpravodajskou licenci, přičemž opět je vyloučeno komerční užití.
Z výše uvedeného plyne, že před užitím fotografie pro komerční účely je potřeba obstarat si souhlas jejího autora, autorů, popř. vykonavatele majetkových práv, je-li tímto vykonavatelem třetí osoba. Neoprávněné užití fotografie může být postihováno způsobem uvedeným níže.
Licence a důsledky porušení autorských práv k fotografiím
Pokud dojde k porušení autorských práv k fotografiím, existuje několik možností, jak se může autor domáhat svých práv. Nejprve bude pravděpodobně přicházet v úvahu nabídka autora na zakoupení licence k fotografii, a to ve formě výhradní nebo nevýhradní licence. Výhradní licence poskytuje oprávněnému uživateli exkluzivitu k užití fotografie. Naopak nevýhradní licence znamená pouze právo fotografii užít, přičemž není vyloučeno, že toto právo bude poskytnuto dalším osobám. Vedle formy licence v praxi obvykle dochází ke sjednání také dalších podmínek užití díla, např. limitování množství propagačních materiálů, kde bude fotografie uvedena, způsob, jakým budou tyto materiály propagovány, nebo také zeměpisné nebo časové omezení.
Pokud se strany nedohodnou na udělení licence, je autor oprávněn se domáhat svých nároků u soudu. V takovém případě je soud, za předpokladu, že bude prokázáno neoprávněné užití autorského díla, oprávněn „doměřit“ neoprávněnému uživateli licenční poplatek formou vydání bezdůvodného obohacení a náhrady majetkové újmy, která byla autorovi způsobena. Vedle toho může být uložena povinnost odstranit následky zásahu do autorského práva autora, tj. zejména zdržení se dalšího zásahu do práv autora odstraněním fotografie ze svých webových stránek, propagačních materiálů nebo jiných míst, kde byla fotografie neoprávněně užita. Navazujícími a v praxi méně častými právy, kterých se autor může v souvislosti s výše uvedeným domáhat, pak jsou například uveřejnění rozsudku na náklady neoprávněného uživatele, právo na přiměřené zadostiučinění, sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, tzn. jakým způsobem a kde byla fotografie užita. Neoprávněné užití autorského díla je také dle autorského zákona považováno za přestupek, resp. správní delikt, za nějž lze uložit právnické nebo fyzické osobě pokutu do výše až 150.000,- Kč.
Nad rámec výše uvedeného lze uvést, že vedle autora jsou zákonem chráněna také práva osoby, která je na fotografii zobrazena, zejména pokud ke komerčnímu šíření své podobizny nedala souhlas. Souhlas s užitím je potřeba také v některých případech od vlastníků fotografií zachycených architektonických či uměleckých děl, je-li význam zobrazeného díla zásadní v rámci účelu využití fotografie.
Lze uzavřít, že před užitím fotografie je vhodné ověřit, zda k dané fotografii a zamýšlenému komerčnímu způsobu užití byly obstarány odpovídající oprávnění a souhlasy v rámci autorského práva. Pokud uživatel fotografie nevlastní potřebnou licenci a případné souhlasy, vystavuje se riziku, že se oprávněné osoby mohou v budoucnu domáhat svých práv soudní cestou.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.

-28951871.png)

