Aktuální judikatura k uznání dluhu dlužníkem ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti
Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?
Dlouhodobá praxe, kdy dlužníci v notářských zápisech preventivně uznávali nejen jistinu, ale i budoucí úroky z prodlení a smluvní pokuty, se zkomplikovala. Nejvyšší soud v nedávných rozhodnutích (sp. zn. 20 Cdo 2680/2025 a 20 Cdo 2841/2025) potvrdil, že jednostranné uznání dluhu formou notářského zápisu podle § 71a odst. 2 notářského řádu je materiálně nevykonatelné v rozsahu nároků, které v době sepisu notářského zápisu neexistovaly.
V obou shora uvedených případech Nejvyšší soud dovodil, že:
- notářské zápisy byly sepsány dle ust. § 71a notářského řádu v době, kdy dlužník ještě nebyl v prodlení (v jednom případě byl notářský zápis sepsán současně se smlouvou o úvěru, ve druhém případě dva dny po uzavření smlouvy o úvěru).
- Nárok na úroky z prodlení a smluvní pokuty (vázané na budoucí porušení povinnosti) proto ještě nevznikl a
- dluh v době uznání ještě neexistoval.
Existence dluhu jako podmínka vykonatelnosti.
Podle § 2053 občanského zákoníku zakládá uznání dluhu právní domněnku, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Nejvyšší soud dovodil, že nelze platně uznat dluh, který má teprve vzniknout v budoucnu. Pokud tedy dlužník uzná dluh z úvěru v den jeho poskytnutí, nemůže zároveň platně uznat úroky z prodlení či smluvní pokuty vázané na budoucí porušení povinností, neboť tyto nároky v daný moment fakticky neexistují.
Akcesorita příslušenství nepostačuje.
Soudy odmítly argumentaci věřitelů, že by příslušenství (úroky) mělo „sdílet osud“ jistiny. Úroky z prodlení a smluvní pokuty jsou považovány za samostatné hmotněprávní nároky. Skutečnost, že jsou akcesorní k jistině, neznamená, že je lze uznat dříve, než na ně vznikne nárok v důsledku prodlení dlužníka.
Dopady na věřitelskou praxi.
Tento posun v judikatuře ukončuje běžný postup věřitelů, kteří dosud komplexně zajišťovali své pohledávky současně s uzavřením úvěrové či jiné obdobné smlouvy.
Notářský zápis sepsaný současně s úvěrovou smlouvou sice zůstává vykonatelným exekučním titulem pro jistinu, ale pro budoucí sankce je takový notářský zápis jako exekuční titul nepoužitelný.
Pro věřitele…
Pro věřitele to znamená tři možné varianty: lépe načasovat sepis notářského zápisu (až po vzniku prodlení dlužníka), nahradit jednostranné uznání dvoustrannou dohodou podle § 71b notářského řádu, nebo zvolit jiný typ zajištění.
Zdroj:
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2680/2025 a 20 Cdo 2841/2025 Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Další články
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?




