Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce

Současně však návrh zavádí nový a velmi významný následek zjištění této nelegální práce, kdy za stanovených podmínek vznikne nevyvratitelná právní domněnka pracovního poměru.

Závislá práce a švarcsystém

Aktuální návrh pracuje s koncepcí, podle níž by měl být výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah, tzv. švarcsystém, i nadále posuzován jako nelegální práce.

Pokud osoba fakticky vykonává závislou práci podle § 2 zákoníku práce, musí ji vykonávat v některém ze základních pracovněprávních vztahů, tedy v pracovním poměru založeném pracovní smlouvou (nebo jmenováním v zákonem vypočtených případech) nebo v pracovněprávním vztahu založeném dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti.

Právě v této souvislosti je významná také navrhovaná změna definice závislé práce v zákoníku práce, které jsem se věnovala v předchozím článku. Pokud budou fakticky naplněny všechny zákonné znaky závislé práce, měl by její výkon mimo pracovněprávní vztah zůstat i nadále nelegální prací.

Nová fikce pracovního poměru

Zásadní změnu představuje navrhovaný § 141c zákona o zaměstnanosti. Současné znění návrhu odst. 1 tohoto ustanovení obsahuje nevyvratitelnou právní domněnku, že fyzická osoba, která vykonává práci v tzv. švarcsystému, je po dobu jejího výkonu v pracovním poměru k osobě, která výkon této práce umožnila. Takto by při umožnění tohoto typu nelegální práce vznikl pracovní poměr zřejmě se všemi povinnostmi z toho vyplývajícími, včetně uplatnění pravidel pro odměňování, pracovní dobu, dovolenou, a v neposlední řadě také skončení pracovního poměru.

V případě, že kontrolní orgány zjistí nelegální práci, uvedou tuto skutečnost do protokolu o kontrole. Osoba, která výkon nelegální práce v tzv. švarcsystému umožnila, pak bude povinna uhradit částku rovnající se součtu částek odpovídajících výši pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které by jinak byla jako zaměstnavatel za sebe a fyzickou osobu jako zaměstnance, které konání nelegální práce v rámci švarcsystému umožnila, povinna odvést. Návrh v této souvislosti obsahuje zřejmě chybně období, za které se bude pojistné hradit. Předpokládám, že půjde o doplatek za období, u kterého bude platit fikce pracovního poměru (tedy doba výkonu práce v rámci švarcsystému + předcházejících 12 měsíců – viz níže). K tomu bude nutné uhradit také penále.

Jako vyvratitelnou právní domněnku výše odměny, ze které se budou počítat odvody, se navrhuje stanovit částku 1,5násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku. Je však možné prokázat, že dohodnutá odměny byla vyšší nebo naopak nižší (nesmí být ale nižší než minimální mzda).

Zároveň se navrhuje použít vyvratitelnou právní domněnku, že došlo k umožnění švarcsystému i v období předcházejících 12 měsíců, neprokáže-li se delší nebo naopak kratší období.

Ručení osob v dodavatelském řetězci

Neméně důležitou skutečností v navrhovaných sankcích je pak odpovědnost za úhradu odvodů a penále v rámci dodavatelského řetězce, ve kterém byla práce vykonávána. Všechny osoby v dodavatelském řetězci, které byly přímo nebo nepřímo příjemci plnění od osoby, která nelegální práci v rámci švarcsystému umožnila, budou za úhradu částek odpovídat společně a nerozdílně s povinnou osobou.

Závěr

Připravovaná novela zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti v rámci návrhu zákona o platformové práci švarcsystém neruší ani jej nepřesouvá do mírnější kategorie nehlášené práce.

I nadále bude možné uložit za přestupek umožnění výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah pokutu ve výši až 10 mil. Kč, minimálně však 50 tis. Kč, a zákaz činnosti až na 2 roky. Vedle toho by měl návrh zavést také nevyvratitelnou právní domněnku pracovního poměru a povinnost zaměstnavatele uhradit příslušné odvody včetně penále, za kterou budou navíc ručit osoby v rámci dodavatelského řetězce.