Články

Zaměstnanci jsou v době rodičovské dovolené chráněni zákoníkem práce před výpovědí ze zaměstnání, nicméně existují výjimky, kdy nárok na původní pracovní pozici zaniká. Častěji ovšem dochází k tomu, že je pracovní poměr ukončen krátce po návratu do firmy. Jindy zase může nastat situace, že se rodič rozhodne do práce se již nenastoupit a pracovní poměr ukončit. Na co v takových situacích máte nárok a jak postupovat?

Předběžné opatření představuje svébytný prostředek zajištění ochrany subjektivního práva tam, kde na to obvyklá cesta přes civilní soudní řízení svými postupy nestačí (zejména pro nedostatek rychlosti).

Kdo sleduje veřejné dění nemohl si nevšimnout, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) objížděl v loňském roce republiku s cílem získat podporu pro záměr zrušení přísedících u pracovněprávních sporů. Z jeho mediálních vyjádření vyplývá, že pro svůj záměr při tom získával podporu samotných soudců.

Ačkoli se rozhodčí řízení stalo jako způsob rozhodování soukromoprávních sporů součástí běžné praxe, panují doposud nejasnosti ohledně charakteru rozhodčího nálezu jako listiny.

Článek se za pomoci analýzy a komparace dotčené právní úpravy zabývá problematikou komercializace procesu dárcovství pohlavních buněk v České republice a okolních státech. Ukazuje, že absence jednoznačných pravidel na evropské úrovni vede k tomu, že národní zákonodárci mohou všeobecně formulované požadavky na zachování altruismu a solidarity dárcovství konkretizovat.

Náplní tohoto článku je zamyšlení nad problematikou pojetí věcí v právním smyslu. Za tímto účelem bude popsán historický vývoj chápání institutu věci a její definice ve snaze provést analýzu aktuální definice a pojetí pojmu věc v občanském zákoníku.

Uvedení věci do předešlého stavu neboli restituce naturální (restitutio in integrum), je zákonem preferovaný způsob náhrady materiální škody. Jak hledí soudy na tento způsob nápravy škody? Jaké povinnosti plynou z jejich soudní praxe? Tento článek se věnuje podmínkám naturální restituce obsaženým jak v nové judikatuře, tak i té starší.

Vedle tradičního rozdělování pojmů vlastnictví na vlastnictví věcí movitých a nemovitých je nezbytné umět rozlišovat i pojem vlastnictví k tzv. nehmotným statkům. Jeho předmětem je vlastnictví k výsledkům tvůrčí intelektuální činnosti lidí, které souhrnně označujeme jako práva k duševnímu vlastnictví.

Franz Kafka byl profesí právník, což je zřejmé také z těch jeho literárních textů, které obsahují popis byrokratických institucí a právnických povolání. Inspiraci pro svoje literární dílo získal Kafka nepochybně také jako zaměstnanec (právník) dvou velkých pojišťoven a rovněž z dalších kontaktů s právnickým prostředím.

Mezi základní principy evropské integrace patří vzájemná důvěra mezi členskými státy.

Jak spolu souvisí řízení lidských zdrojů v organizaci a kybernetická bezpečnost? Více, než by se na první pohled mohlo zdát.

Náplní tohoto článku je zamyšlení nad problematikou pojetí věcí v právním smyslu. Za tímto účelem bude popsán historický vývoj chápání institutu věci a její definice ve snaze provést analýzu aktuální definice a pojetí pojmu věc v občanském zákoníku.

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) uznává řadu účelů pobytu na území České republiky.

Ochranné léčení v ústavní formě jako ochranné opatření trestního práva má za účel jednak chránit společnost a zároveň léčebně působit na člověka, kterému bylo opatření uloženo, aby se snížila jeho nebezpečnost na úroveň, která umožní jeho návrat na svobodu. V současné době je toto ochranné opatření upraveno v zákoně o specifických zdravotních službách, který formuluje povinnost pacienta v ochranném léčení podrobit se individuálnímu léčebnému postupu stanovenému pro ochranné léčení. Tato povinnost pak dle části poskytovatelů zdravotních služeb, jakožto dle úmyslu zákonodárce zahrnuje rovně povinnost pacienta podrobit se léčbě proti jeho souhlasu.

V tomto článku bychom se zaměřili na nová pravidla moderace smluvní pokuty ve světle významného rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu.

Preventivní restrukturalizace jako nový právní institut vyvolává u věřitelů celou řadu otázek, z nichž některé rozebírá tento článek. Používám-li v tomto článku termín restrukturalizace, míním tím preventivní restrukturalizaci dle zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (dále „ZPR“).

Závěrem loňského roku byl bez většího rozruchu schválen zákon, jehož prostřednictvím došlo k novelizaci nejen zákona o zaměstnanosti, zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, zákona o inspekci práce, ale opět i zákoníku práce (dále jen „Novela“).

Z laického pohledu se o lobbingu četně mluví, i když je otázkou, zda také rozumí. Činnost pojmenovaná od latinského základu, „lobium“, [1] si napříč jazyky zachovala v etymologii význam určitého předsálí. A právě ovlivňování procesů státních orgánů, včetně legislativních, než z hlavního sálu vyjde výsledek, je to, co pod lobbingem hledat.

O svěřenských fondech bylo nejen na stránkách tohoto časopisu napsáno mnoho. Nabídnu tedy ryze praktický pohled na tento specifický právní institut, a to z pohledu „AML“ (anti-money laudering) povinné osoby – banky.

Pravidlo, dle něhož prodávající podnikatel prokazuje, že věc byla při převzetí spotřebitelem bez vad, patří v zahraničí k centrálním ustanovením spotřebitelské úpravy práv z vadného plnění.

Obecně je právní praxí i judikaturou zastáván názor, že jednou z nezbytných podmínek konání rozhodčího řízení je existence rozhodčí smlouvy, neboť ta je považována za základ pro konstituování pravomoci rozhodců projednat spor a rozhodnout o něm namísto jinak příslušných soudů. Část autorů se ovšem s tímto tradičním názorem neztotožňuje.

Preventivní restrukturalizace jako nový právní institut vyvolává u věřitelů celou řadu otázek, z nichž některé rozebírá tento článek. Používám-li v tomto článku termín restrukturalizace, míním tím preventivní restrukturalizaci dle zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (dále „ZPR“).

Co je nutné splnit, aby mohl jednatel za společnost uzavírat smlouvy sám se sebou? Co všechno musí jednatel učinit, když se ocitne tzv. ve střetu zájmů, a co na to judikatura Nejvyššího soudu?

Neurověda se v posledních letech stále více prosazuje i do práva a to do takové míry, že se v zahraničí objevil název pro nový obor označovaný jako neuroprávo (neurolaw). Tato oblast práva využívá interdisciplinární přístup k různým odvětvím práva, přičemž se zaměřuje na lidské jednání ve světle nových poznatků v oblasti neurověd. V českém prostředí je ovšem neuroprávo opomíjeno a to přesto, že diskuze, které v této oblasti probíhají, se zdají pro některé oblasti práva přímo kruciální.

Soudní poplatky jsou nedílnou součástí soudního procesu. Reflektují náklady spojené se soudními řízeními, avšak mohou být často předmětem nesrovnalostí, nesprávného výpočtu nebo dokonce zneužití. Chybně vypočtené poplatky bohužel nejsou ojedinělým jevem a mohou mít vážné dopady na účastníky sporu. Tento článek se zaměřuje na problematiku chybně vyměřených soudních poplatků a poskytuje užitečné rady, jak se proti nim úspěšně bránit.