Články

Mgr. et Mgr. Dana Prudíková, Ph.D., vystudovala práva, politologii a žurnalistiku v Brně. Začínala jako novinářka a dále se věnovala právu v legislativním odboru Kanceláře poslanecké sněmovny PČR. Od roku 2008 působila jako ředitelka legislativního odboru na Ministerstvu spravedlnosti, kde se podílela na přípravách nového občanského zákoníku a předpisů s ním souvisejících. V současnosti pracuje jako ředitelka Kabinetu vedoucího Úřadu vlády České Republiky a dále se věnuje přednášení a osvětě občanského zákoníku.

O potřebě nového řádu, tedy nového civilně-procesního kodexu, jsem psal již v červnu tohoto roku. Nyní se k tématu vracím, neboť se v poslední době staly jisté události, o něž bych se chtěl s čtenáři Právního prostoru podělit. Především se v Brně, „na půdě“ Nejvyššího soudu, konala dne 16. 9. 2014 první schůzka rekodifikační komise pro civilní právo procesní, jejímž nelehkým úkolem je vytvořit nový řád (soudní).

Září přineslo českému právnickému prostředí jednu z největších konferencí tohoto roku. V hlavním městě Praze se na popud European Society of Criminology (Evropská asociace pro kriminologii) a The Czech Society of Criminology (Česká asociace pro kriminologii) konala ve dnech 10. až 13. září 2014 již 14. výroční konference ESC, neboli EUROCRIM 2014.

V nedávné době informovala internetová média o kauze muže podezřelého z vraždy,[1] následně obviněného a postaveného před vazební soud. Na první pohled nic ojedinělého. Neobvyklou však tuto kauzu lze spatřovat v okolnostech probíhajícího řízení. Z právního hlediska totiž nejsou jádrem skutková zjištění, ale údajné procesní pochybení soudce rozhodujícího o vazbě, který měl takto činit bez přítomnosti obhájce obviněného.

Při státem inzerované oblíbené rétorice o tzv. nulové toleranci k pachatelům přestupků, popř. trestných činů, v silniční dopravě, zejména ve vztahu k nedodržování povolené rychlosti a konzumaci alkoholu, vzniká zásadní otázka, nejen ohledně možné tvrdosti postihu, ale ohledně samotné existence mnohých takových omezení.

S rostoucím počtem exekucí prováděných prodejem nemovitých věcí povinných podle zákona č. 120/2001 Sb., zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (dále jen „EŘ“), resp. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“), roste i počet věřitelů, kteří přihlašují své pohledávky za povinnými.[1] Pro tyto věřitele stanovuje OSŘ ve svém ustanovení § 337c sedm skupin,[2] v rámci nichž dochází k postupnému uspokojování z výtěžku dražby provedené prodejem nemovitých věcí povinného.

Jak široká má být svoboda slova, ústavou zaručená, ale samozřejmě zákony v určitých směrech omezená? To je v rukou zákonodárce, aby svou politickou vůli vtělil do konkrétních ustanovení. Na soudci pak je, aby zákon v konkrétních případech vyložil. Zejména u polických projevů, dotýkajících se navíc dvou totalitních ideologií, které tak tvrdě zasáhly do života Evropy ve dvacátém století, to však stále vzbuzuje emoce.

Univerzitní profesor a odborník v oblasti práva, ekonomie, řízení rizik a bezpečnosti informačních systémů profesor Ing. Vladimír Smejkal, CSc., LL.M., odpovídal na otázky týkající se eGovernmentu, tedy elektronizace veřejné správy.

Má se za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku.

Blíží se tradiční podzimní konference "Právo ve veřejné správě" a proto se budeme vydávat na radnice za lidmi, kteří nejsou mediálně známí, ale přitom se každý den musejí pohybovat v právním prostoru veřejné správy.

Milí čtenáři, především kolegové, dovolte mi po více než půl roce účinnosti nového občanského zákoníku (NOZ), zákona o obchodních korporacích (ZOK) a množství doprovodných předpisů ulevit si od každodenního marasmu následujícím zobecněním.

Virtualizace světa informačních technologií, aplikací, služeb, úložných kapacit je fenoménem dnešní doby. Využívání cloudových služeb včetně virtuálních úložišť přináší řadu rizik, s nimiž je nutné se nejdříve podrobně seznámit. Obchodní podmínky poskytovatelů cloudových řešení jsou totiž velmi různorodé. A to nejen v přístupu jednotlivých poskytovatelů, ale i v přístupu jednoho poskytovatele k zákazníkům z různých sfér – privátní, firemní apod.

Rekodifikace soukromého práva, s níž od 1. ledna 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích, přinesla komplikaci téměř dvěma třetinám (61 %) podnikatelů. Na druhé straně představuje pro více než třetinu (37 %) respondentů ulehčení v podnikatelské činnosti. Vyplývá to z průzkumu advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal, který na konci září 2014 zrealizovala mezi podnikateli na Moravě.

JUDr. Pavla Varvařovského asi netřeba příliš představovat. Tři roky byl veřejným ochráncem práv, působil též jako soudce Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Nápad oslovit právě pana doktora mi vnukla knížka jeho fejetonů, které před několika lety pravidelně vycházely v Lidových novinách. Jeho pohled na dnešní právo, morálku a společnost vůbec rozhodně stojí za přečtení. Litovat nebudete.

Dne 22. 9. 2014 schválila vláda návrh novely zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, který mimo jiné přináší nemalé změny v oblasti výkonu rozhodnutí vedeném na společné jmění manželů.

V rámci Amnesty International Česká republika působí několik místních skupin a jednou z nich je Pražská univerzitní skupina Amnesty International neboli PUSA, jak jí říkáme. Vznikla 6. prosince 2010 díky iniciativě 4 studentů, kteří již v říjnu téhož roku začali přemýšlet o jejím založení inspirováni podobnými skupinami v západních zemích.

Ačkoliv od roku 2011 klesá počet exekucí a loni jich soudy v České republice nařídily již „jen“ 714 tisíc, lidé proti tomuto způsobu vymáhání pohledávek uplatňují stále velké množství stížností. Jejich prověřováním se na Ministerstvu spravedlnosti zabývá odbor státního dohledu.

Oblast důkazních elektronických prostředků v kriminalistice je dlouhou dobu diskutované téma. Od 1. ledna 2015 vstupuje v platnost zákon o kybernetické bezpečnosti, který by mohl napomoci posunout diskuzi blíže ke konkrétním závěrům s konkrétními dopady alespoň na část problematiky elektronických důkazů.

Pokud si koupíte předražené zboží s tím, že je k němu dodáván gratis nějaký zajímavý dárek nebo bonus, měli byste dobře počítat. Onen dárek bude totiž nejspíše danajský. To, co se mohlo zdát v pořízené sadě jako výhoda, je najednou obtížný „aušus“, který nelze reklamovat.

(1) Plně svéprávným se člověk stává zletilostí. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku. (2) Před nabytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti, nebo uzavřením manželství. Svéprávnost nabytá uzavřením manželství se neztrácí ani zánikem manželství, ani prohlášením manželství za neplatné.

Spolek českých právníků Všehrd je druhým nejstarším právnickým spolkem v České republice. A jak to vlastně začalo? Po pádu Bachova absolutismu, uvolnění poměrů a vydání spolčovacího zákona byl v roce 1868 v Praze spolek oficiálně založen skupinou studentů - jak jinak, než v hostinci U Fáfů.

Bývalý náměstek ministra spravedlnosti pro legislativu a informatiku Mgr. František Korbel, Ph. D., se dnes mimo advokacie věnuje také výuce práva na katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty UK v Praze, kde vede výběrové kurzy legislativy a práva na informace. V oboru správního práva též publikuje a přednáší – je spoluautorem komentáře a sborníku judikatury k zákonu o svobodném přístupu k informacím a právo na informace tak bylo nosným tématem pěti následujících otázek a odpovědí.

Článek je zaměřen na velmi aktuální a důležitou problematiku exekuce majetku náležejícího do společného jmění manželů. Zejména vymezuje, kdy a za jakých podmínek se účastníkem exekučního řízení stává také manžel povinného a které majetkové hodnoty lze v rámci exekučního řízení postihovat. Rovněž zkoumá dopad provedených novel na exekuci majetku ve společném jmění manželů. Text se dále dotýká případů cílené úpravy rozsahu společného jmění manželů za účelem znemožnění vymožení pohledávky oprávněného.

Poslední část článku, který pojednává o inkompatibilitě funkcí vzhledem k výkonu soudcovské činnosti.

Problematice souběhu exekuce a insolvenčního řízení se autor již jednou věnoval, a to na stránkách Komorních listů. Zákonem č. 294/2013 Sb. (dále jen „revizní novela“) však došlo k rozsáhlým změnám právní úpravy insolvenčního řízení. Vzhledem k nastalým změnám pozbyl předchozí článek částečně na aktuálnosti, proto se autor rozhodl k tomuto tématu vrátit. Jedním z cílů revizní novely bylo právě vyjasnění vztahu insolvenčního řízení a exekuce.