Soudní platová bomba
Soudní platová bomba tiká v rozsudku Nejvyššího soudu z 29. 12. 2014 (21 Cdo 1440/2014-456), který se týká platu soudců. Jeho podstata není v tom, jak se prezentuje, že Ministerstvo práce a sociálních věcí použilo nesprávnou průměrnou mzdu jako základ pro výpočet platu soudců, ale v tom, že Nejvyšší soud rozhodl, že od 1. 1. 2015 účinná platová základna jako trojnásobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře má být užita zpětně na výpočet platu soudců v roce 2011 i 2012.
Závažnost druhé věci dokreslují čísla. Soudkyně Okresního soudu Brno-venkov vysoudila za dva měsíce leden 2011 a leden 2012 dva různé platové doplatky. Za chybný výpočet průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře Ministerstvem práce a sociálních věcí vysoudila částku 10 600 Kč. Ovšem též vysoudila za tyto dva měsíce platový doplatek 35 100 Kč, neboť Nejvyšší soud s odkazem na nálezy Ústavního soudu rozhodl, že již na tyto měsíce má být zpětně užita platová základna ve výši trojnásobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, jež je účinná od 1. 1. 2015.
Právní zásadou je, že nález Ústavního soudu rušící právní předpis působí do budoucna, ne zpětně. I v případě prohlášení výpočtu důchodů za neústavní 23. 11. 2010 bylo stanoveno, že nelze měnit již přiznané důchody. Vůči důchodcům je to zřejmé. A vůči soudcům ne? Ve věci rozhodoval Městský soud v Brně, Krajský soud v Brně a Nejvyšší soud. Městský a Nejvyšší soud jednaly v rozporu s právem v tom, že až do zrušení zákona je tento platný a je nutné podle něj postupovat a že nálezy Ústavního soudu rušící právní předpis nemají zpětnou účinnost. Oceňuji Krajský soud v Brně, který rozsudkem z 10. 12. 2013 (15 Co 103/2013-325) přiznal menší doplatek za chybu ve výpočtu průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, ale odmítl zpětně přiznat trojnásobek této průměrné mzdy jako platovou základnu soudců. Soudci krajského soudu právo nadřadili nad svou peněženku.
Při debatě o tomto rozhodnutí Nejvyššího soudu v Otázkách Václava Moravce 25. 1. 2015 nebyl moderátor schopen na věc upozornit. Nepoukázali na to ani přítomní předsedové Ústavního, Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu. Přitom uvedený rozsudek, který je zveřejněn na internetu, donesl předseda Nejvyššího soudu s sebou. Mlžili tím, že hovořili jen o chybném výpočtu průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Vůbec nenašli odvahu komentovat zásadní průlom, kdy Nejvyšší soud podstatně vyšší částku přiznal několikaletou zpětnou aplikací trojnásobku tohoto průměru jako platové základny. Stát může ještě podat proti této části rozsudku Nejvyššího soudu ústavní stížnost. Jinak bude čelit požadavkům na několika miliardové doplatky platů. Každý soudce, státní zástupce a právník na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových by získal přes půl milionu korun.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



