Novým předsedou Nejvyššího soudu je Pavel Šámal
Prezident republiky Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenoval Pavla Šámala předsedou Nejvyššího soudu ČR. Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., který doposud působil na Nejvyšším soudu jako člen trestního kolegia, vystřídá dlouholetou předsedkyni soudu JUDr. Ivu Brožovou, jež na funkci rezignovala tento týden v úterý.
„Profesora Šámala považuji nejenom za erudovaného odborníka na trestní právo a zkušeného soudce, ale rovněž za zásadového a čestného člověka s výtečnými organizačními schopnostmi. Věřím, že naše spolupráce bude stejně konstruktivní jako doposud,“ uvedla ke jmenování nového předsedy Nejvyššího soudu ministryně spravedlnosti Helena Válková.
Ministryně spravedlnosti zároveň vyjádřila poděkování a respekt k dosavadní předsedkyni Nejvyššího soudu Ivě Brožové za její působení v čele jedné ze tří nejvýznamnějších soudních institucí v zemi: „Od roku 2002, kdy doktorka Brožová působila ve vedení Nejvyššího soudu, odvedla obrovský kus práce. Velké uznání si zaslouží zejména za to, že po celou dobu svědomitě hájila nezávislost nejenom Nejvyššího soudu, ale soudní moci jako takové, čímž nepochybně přispěla k posílení právního státu a demokracie v naší zemi.“
Nový předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. je soudcem tohoto soudu od roku 1993. Začínal jako řadový soudce u Okresního soudu v Mostě a Krajského soudu v Ústí nad Labem. V roce 1992 byl přeložen k Nejvyššímu soudu ČSR a před nástupem na Nejvyšší soud ČR působil po rozpadu federace krátce i na nově vzniklém Vrchním soudu v Praze. Kromě zkušeností ze soudní soustavy je i významným českým právním teoretikem a akademikem. V roce 2006 získal titul profesora pro oblast trestního práva, kriminologie a kriminalistiky a v roce 2008 byl vyhlášen právníkem roku trestního práva. Kromě celé řady odborných publikací a vysokoškolských učebnic je rovněž významným autorem či spoluautorem stěžejních trestněprávních předpisů, jako je např. nový trestní zákoník. V současné době stojí v čele odborné komise, která ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti připravuje paragrafované znění nového trestního řádu.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



