Náprava rozhodnutí o platech soudců

Stát má právo nápravy vůči rozsudku Nejvyššího soudu z 29. 12. 2014 (21 Cdo 1440/2014-456), který v rozporu se zásadou, že rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení právního předpisu nemá zpětnou účinnost, ale platí do budoucna, přiznal soudkyni Okresního soudu Brno-venkov zpětně plat vycházející z trojnásobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, který sám Ústavní soud přiznal soudcům až od 1. 1. 2015. Možností je podání ústavní stížnosti Ústavnímu soudu. Právo ústavní stížnosti se váže na toho, jehož práva byla dotčena. Nemusí to být jen konkrétní osoba jednající za účastníka předchozího soudního řízení. Stát je jeden, ať již jej reprezentuje ministerstvo či okresní soud. To jsou jen organizační složky státu jako právnické osoby. Stát dosud v této věci zastupuje předseda okresního soudu, který sám podal žalobu na platové navýšení. Je finančně zainteresován na tom, aby stát neuspěl. Jde o střet zájmů. Proto neudiví, že předseda Okresního soudu Brno-venkov váhá s ústavní stížností. Směšně působí protikorupčníci Vraťte nám stát, Fond proti korupci či Transparency International. Kdyby v podobném střetu zájmů byl ministr nebo starosta, to by řvali, když je to soudce, mlčí.

Ústředním správním úřadem pro oblast justice i správce její rozpočtové kapitoly je Ministerstvo spravedlnosti. Proto s přihlédnutím ke střetu zájmů předsedy Okresního soudu Brno-venkov, může podat ústavní stížnost za stát samo, jelikož ono bude muset řešit finanční důsledky věci. Práva státu jsou dotčena a má proto právo podat ústavní stížnost. Předseda Ústavního soudu zapochyboval, zda státu bude přiznáno právo ústavní stížnosti. Jestliže zasedá Ústavní soud, nikdo si nemůže být ničím jist. Když v nálezu o platech z 10. 7. 2014 Ústavní soud mimo jiné právo soudců na plat vycházející z trojnásobku průměrného platu odůvodnil tím, že soudci jsou vyšší středostavovská vrstva, vrátil se k marxistickému třídnímu pojetí práva, jelikož stav a sociální třída jedno jsou. Rasa, třída i stavovská vrstva jsou pojmy sociálními, ale v demokracii nemají být práva vyvozena z toho, že je někdo příslušníkem určité třídy či stavovské vrstvy. Je to nejodpudivější rozhodnutí Ústavního soudu za 25 let po pádu komunismu. Nic u našeho Ústavního soudu nepřekvapí. Ústavní soud však v soukromoprávních sporech, kam patří i pracovněprávní spor o plat, dosud právo ústavní stížnosti státu přiznával.

Jinou možnost nápravy uvedl bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek v rozhovoru pro Českou televizi Studio ČT 24 dne 9. 2. 2015, když poukázal na to, že rozsudek Nejvyššího soudu se týká jen jedné soudkyně. Rozsudek nemá povahu závazného precedentu. Jiný senát Nejvyššího soudu může dospět k jinému názoru, věc by pak řešil velký senát Nejvyššího soudu.

Zásadní řešení navrhl prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala v rozhovoru pro Českou justici 7. 2. 2015. Tím je nový zákon o platech představitelů státu, který by stanovil jednotnou platovou základnu pro soudce, zákonodárce i ministry a jiné úředníky s ohledem na výdělky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.