Články

Rád bych přispěl k tématu (ne)známého práva příspěvkem o působení občanského zákoníku (dále jen OZ) v pracovním právu. Téma je to velmi velké, čím dál tím větší. Kdybychom tu byli o nějakých 8 až 60 let dříve, tak bychom si tu o vztahu OZ k zákoníku práce (dále jen ZP) nepovídali. ZP byl samostatný, na OZ nezávislý, což byla zvláštní konstrukce. Vlastně ani nešlo zcela o soukromé právo, říkalo se, že to bylo něco jako právo sociální, něco mezi – trochu veřejné a trochu soukromé.

V rámci cyklu Právnické spolky vám budeme nepravidelně přinášet články o spolcích a dalších entitách, které se věnují právu, půjde o spolky studentské i nestudentské. Dnes začneme studentským spolkem Juristi, který funguje na pražské právnické fakultě.

Soudkyně tribunálu Soudního dvora Evropské unie prof. JUDr. Irena Pelikánová, DrSc. momentálně zasedá ve čtyřčlenné expertní komisi, která pomáhá ministerstvu s přípravou novely občanského zákoníku. Její názor na podobu a rozsah novelizace jsme zjišťovali v přestávce mezi intenzivními jednáními, která probíhala předminulý týden v prostorách Zotavovny Přední Labská.

Tento článek je věnován náhledu do činnosti Komise pro mezinárodní obchodní právo OSN (UNCITRAL) a jejího 47. zasedání, jehož se autor zúčastnil. Text obsahuje souhrn činností vládních i nevládních organizací a jejich spolupráci s UNCITRAL, jejíž výsledky dopadají na všechny členské státy v souladu s harmonizační politikou Spojených národů.

Předseda senátu Nejvyššího soudu ČR JUDr. Ljubomír Drápal je přesvědčen, že novela občanského zákoníku je nezbytná. I proto přijal nabídku členství v expertní komisi, která má pomoci ministerstvu doladit stávající právní úpravu s ohledem na požadavky praxe.

Východisko úpravy veřejných seznamů má NOZ v §§ 980-986. Tato ustanovení představují určitou základní bázi, základní východiska a jsou záměrně a nutně psána jako obecná. Předpokládá se totiž, že jiné právní předpisy, zejména veřejnoprávní, na tuto obecnou bázi navážou a buď ji budou určitým způsobem modifikovat (zúží, rozšíří), nebo, což je také legitimní, ji zcela vyloučí.

Kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení.

Portál Ministerstva spravedlnosti „justice.cz“ patří svým informačním záběrem mezi nejrozsáhlejší portály státní správy. Díky postupné elektronizaci justice může každý občan na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti sledovat například soudní řízení prostřednictvím internetu nebo podávat elektronický platební rozkaz. S menšími obměnami portál funguje již desátým rokem.

Málokdy se podaří přijmout zákon, který by nevyvolával diskuze a nejasnosti. V tomto směru není výjimkou ani již osmý měsíc účinný občanský zákoník. Jedním z nejasných ustanovení je i § 901, který předchozí civilněprávní normy neznaly, a který v rámci právní úpravy rodičovské odpovědnosti stanovuje důsledky rozhodnutí o úpadku rodiče na péči o jmění jeho ratolesti.

Doba se mění a pracovní návyky s ní. Kombinace emailu a chytrého telefonu zajišťuje, že musíme řešit otázky, které by nás před dvaceti lety nejspíše nenapadly. Jednou z nich je, kde začíná a končí pracovní doba pro zaměstnance, který na cestě z práce popřípadě i doma nebo na dovolené kontroluje a odpovídá na pracovní emaily.

Osvojení patří mezi instituty, jehož obsah nový civilní kodex a na něj navazující zákon o zvláštních řízeních soudních zásadním způsobem pozměnily. Cílem následujícího článku je kritické vyhodnocení té části normativní úpravy osvojení, která se týká osvojení zletilého. Článek se zaměřuje na procesní aspekty osvojení zletilého, které pokládám za problematické.

Tento článek navazuje na předchozí část o ochraně nájemníka dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., v platném znění, při vzniku nájemního vztahu. Tato další část by měla zmíněný text doplnit o výklad ochrany nájemníka při skončení nájemního vztahu, kdy je otázkou, zda nový občanský zákoník vyvažuje zvýšenou ochranu nájemníka tomuto poskytovanou při vzniku nájmu bytu posílením postavení pronajimatele. Právě pro právní úpravu skončení nájmu bytu pak platí jako zásada spíše druhý z uvedených principů.

Je všeobecně známou premisou, že doznání je polehčující okolnost. Jak říká i parafráze, také jistý trest. Přes uvedené tato skutečnost ne vždy platí, a to zejména při použití zvláštního ustanovení zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), v platném znění, dále jen „trestní řád“, ve smyslu § 307 a 308 trestního řádu – podmíněné zastavení trestního stíhání a ve smyslu § 309 až 314 trestního řádu – narovnání.

Série na sebe navazujících článků je náhledem do teoretické i praktické roviny problematiky zahrnující soudobé záležitosti OSN. Autor se v průběhu měsíce července při příležitosti 47. zasedání Komise pro mezinárodní obchodní právo OSN účastnil této session jako reprezentant the European Law Students‘ Association.

Sice nesídlí v hlavní ministerské budově, ale rozhodně nejde o nějaké druhořadé detašované pracoviště. Řeč je o odboru odškodňování, s jehož ředitelem Mgr. Jakubem Severou jsme si povídali o jedné z hlavních pracovních náplní - agendě odškodňování podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Začal bych tím, kde přechodná ustanovení v rekodifikaci soukromého práva máme, v jakých zákonech, a kolik jich zhruba je. Největší balík přechodných ustanovení je samozřejmě v novém občanském zákoníku, kde začínají § 3028, máme jich 8 všeobecných, 2 se týkají lhůt a dob, 3 máme v manželském majetkovém právu. Pro oživení a vaše pobavení bych doporučil § 3038, kde je přechodné ustanovení, které se týká zdánlivého zániku SJM.

O životě v Praze, spravování Lobkowiczké sbírky a především o leadershipu jsme si povídali s Pepper de Callierem, zakladatelem Prague Leadership Institute a Aspen Institute Prague, a také autorem trilogie Common Sense Wisdom, jejíž poslední díl právě vychází.

Právní úprava se napříč předcházejícími režimy vždy snažila zajistit dítěti otce, při předpokladu, že osoba matky je známa. Nejinak tomu bylo v úpravě zákona o rodině, jehož účinnost skončila k 31.12.2013 a s určitými změnami tomu není jinak ani při současné právní úpravě tzv. nového občanského zákoníku.

Rekodifikace soukromého práva představuje jeden z nejvýznamnějších legislativních počinů současné doby. Představuje přelom v oblasti práva soukromého, ale také významným způsobem zasahuje do oblasti práva veřejného. Rád bych nyní představil několik změn právních předpisů v gesci Ministerstva vnitra, které z přijetí nového občanského zákoníku vyplývají.

Mezinárodní rodinné konflikty, vydávání osob z ČR pro trestní stíhání v cizině, vydávání osob z ciziny k jejich stíhání do Česka, další druhy mezinárodní justiční spolupráce v civilních a trestních věcech, česká agenda Evropského soudu pro lidská práva, mezinárodní boj proti korupci a mnoho dalších věcí. To vše má na starosti sekce mezinárodních vztahů Ministerstva spravedlnosti, jejíž činnost a aktuálně řešené otázky vám chceme v následující sérii rozhovorů a článků detailněji přiblížit. Úvodní otázky nám zodpověděla vrchní ředitelka sekce Zuzana Fišerová.

Účinností novely zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), v platném znění, o zřízení centrálního registru zbraní vstoupila do našeho života norma snažící se lépe podchytit legální držení zbraní na území České republiky.

Soudkyní Ústavního soudu je JUDr. Kateřina Šimáčková, PhD. od srpna loňského roku. Dříve působila jako právnička krajské hygienické stanice, asistentka ústavního soudce JUDr. Antonína Procházky a jako advokátní koncipientka. Advokacii se věnovala patnáct let a v roce 2009 z ní odešla do justice, přímo na Nejvyšší správní soud. Dva roky také byla členkou Legislativní rady vlády. Od počátku devadesátých let vyučuje na katedře ústavního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Zaplatila řemeslníkům zálohu a už je nikdy neviděla. Tak dopadla paní M. P. z Prahy. Jak se bránit v situacích, kdy živnostník inkasuje zálohu, ale práce neprovede?

Sport a právo. Je to specifická disciplína, vedou se spory, zda sport a právo anebo sportovní právo, zda už je to samostatný obor. Nechci řešit teorie, každý ať si udělá názor. Na Slovensku jsou trošku dál, přijali v roce 2008 zákon o sportu a my zatím stále hovoříme jen o zákonu č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, který má 8 paragrafů a je to jediný zákon, který se týká přímo sportu. Chtělo by to novelizaci, ale jak jsem viděl, legislativa ji v záměru nemá.

Tentokrát přinášíme pět odpovědí na pět otázek, které jsme položili finanční arbitryni Mgr. Monice Nedelkové. Institut finančního arbitra funguje jako mimosoudní orgán řešení sporů mezi zákazníky (spotřebiteli) a finančními institucemi. V České republice byl zřízen s účinností od 1. ledna 2003 v rámci harmonizace práva ČR s právem Evropské unie. Finančního arbitra jmenuje vláda na návrh ministra financí na funkční období 5 let. Mgr. Monika Nedelková vykonává funkci již od 16. listopadu 2011.