Komentář k NOZ: § 64 - Běžné záležitosti při omezení svéprávnosti
Rozhodnutí o omezení svéprávnosti nezbavuje člověka práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života.
Komentář
Toto ustanovení jednoznačně prohlašuje, že je nepřípustné zakazovat člověku samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života. Pod tím si můžeme představit například nákup potravin, oblečení, využití hromadné dopravy, tzn. koupě jízdenky. Proto vymezení rozsahu omezení je nutné určit uváženě a správná formulace jednání, na nichž je člověk omezen, ve výroku rozhodnutí (viz. § 57) je zásadní věcí ovlivňující život konkrétního člověka. Nutně musí odpovídat duševnímu stavu a skutečným možnostem jedince, tak aby nebyly ohroženy jeho zájmy.
Proto se osobně domnívám, že vhodnější je užití, tzv. negativního výčtu, kdy se ve výroku rozhodnutí uvedou právní jednání, ve kterých není člověk schopen samostatně právně jednat. S tím, že ve zbytku následně způsobilý je.
Jako konkrétní příklad je možné uvést tuto formulaci:
„Soud omezuje osobu X.Y., nar. …, bytem …., ve svéprávnosti a to tak, že není samostatně schopen právně jednat v těchto záležitostech:
uzavírat smlouvy o finančních produktech (o úvěru, o životním a úrazovém pojištění); nakládat s majetkem, jehož hodnota přesahuje 500 Kč a k právnímu jednání, jehož hodnota přesahuje tuto částku; dávat do zástavy svůj majetek, ručit svým majetkem za jiného; jednat v pracovněprávních věcech, tedy uzavírat pracovní smlouvy a dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnance; vyřizovat si dávky státní sociální podpory, hmotné nouze, invalidní a starobní důchod;uzavírat manželství, uznat a popřít otcovství, k výkonu rodičovských práv.“
Jak vyplývá z výše uvedeného příkladu, především v oblasti majetkových práv je vhodné určení finančního limitu, se kterým je schopen člověk vzhledem ke své poruše hospodařit. Samozřejmě i negativní výčet s sebou může přinést nejasnosti, zda tedy člověk je nebo není v dané věci schopen sám právně jednat.
Oproti tomu si uveďme příklad tzv. pozitivního výčtu. Tedy ve výroku se určí, ve kterém právním jednání je člověk schopen jednat sám.
„Soud omezuje osobu X.Y., nar. …, bytem …., ve svéprávnosti a to tak, že je oprávněna pouze hospodařit s částkou 150,- Kč denně.“
Z výše uvedeného, by tedy osoba nebyla ve všech ostatních právních jednáních způsobilá samostatně právně jednat. Což vede k velmi širokému zákazu a enormnímu zásahu do každodenního života jedince.
Právní stav komentáře k 1.1.2014
Související předpisy
- důvodová zpráva k NOZ
- LZPS
- Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením
- zákon o zvláštních řízeních soudních
- Občanský soudní řád
Související pojmy
- svéprávnost, omezení svéprávnosti
Související ustanovení
- § 15 a násl., § 45 a násl., § 49 a násl., § 55 a násl., § 457, § 1453 a násl., § 3032, 3033, 3034
Právní stav komentáře do 31.12.2013
- Související předpisy: LZPS, Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, Občanský soudní řád
- Související pojmy: způsobilost k právním úkonům, omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům
- Související ustanovení: §186 a násl. OSŘ, § 8 a násl. OZ
Z literatury
- Tégl, P, Melzer, F. Občanský zákoník Velký komentář § 1 – 117, Svazek I. Obecná ustanovení, Leges, 2013
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.


